16 C 82/2021-48 — Okresní soud v Opavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 537,77 Kč, dále úrok z prodlení v částce 376,08 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky 2 537,77 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení. Tento svůj požadavek odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ [číslo], se sídlem [adresa], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet, který nebyl veden jako debetní. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy jsou přitom též Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný byl ve smlouvě povinen platit [anonymizována tři slova] ceny za služby a produkty poskytované [právnická osoba] v souladu s platným sazebníkem [právnická osoba]. Dále žalobkyně tvrdila, že na tomto účtu žalovaného vznikla jí (záporný) zůstatek a to ve výši žalované částky, k čemuž na výzvu soudu blíže uvedla, že tento se skládá jednak z poplatků zaúčtovaných k tíži tohoto účtu celkem v částce 414 Kč, 6× poplatek za vedení účtu ve výši 69 Kč měsíčně za účtovaný vždy ke konci měsíce počínaje měsícem duben 2019 až měsíce září 2019 a dále z částky 2 123,77 Kč, kdy tato částka byla zaúčtována ve prospěch účtu ke dni 25. 4. 2019, čímž žalovanému vznikl nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu, a to tím, že byla zaúčtována úhrada exekuce ve výši 4 182,08 Kč v souladu s čl. 14 písm. b) Všeobecných obchodních podmínek. K tomu žalobkyně dále blíže uvedla, že s největší pravděpodobností tento prvotní záporný zůstatek na účtu vznikl tím, že banka odepsala v souladu s Sea doručeným exekučním příkazem z účtu žalovaného částku, na kterou zněl exekuční příkaz, i když se nám účtu žalovaného před tím, ani nikdy později peněžní prostředky v této výši nenacházely. [právnická osoba], jsa povinna tento exekuční příkaz ovšem splnit, proto uhradila exekučnímu úřadu celou částku, byť na účtu žalovaného se takový kladný zůstatek nenacházel, čímž došlo ke vzniku z nepovoleného debetního zůstatku na účtu žalovaného ve výši 2 123,77 Kč. Tato pohledávka za žalovaným pak žalobkyni byla postoupena [právnická osoba] postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a to s účinností od 1. 12. 2020. Žalovaný byl k úhradě svého dluhu žalobkyní před podáním žaloby vyzván, což dosud neučinil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 OS, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Přitom ze žalobkyní předložených listinných důkazů, to je ze smlouvy o účtu, Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], [právnická osoba] pro bankovní obchody a.s. ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh obsahující seznam postupovaných pohledávek, soud vzal za prokázána skutková tvrzení žalobkyně, jak byla uvedena shora, na než proto pro stručnost v dalším odkazuje. 5. Na tento skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 708 a násl. obch. zák. (a to s přihlédnutím k přechodným ustanovením části páté, hlava I, § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník) jakož i ustanovení jiných právních předpisů, které s předmětnou problematikou ve světle žalobkyní tvrzených a prokazovaných skutečností souvisejí, když dovodil, že účastníci spolu platně uzavřeli smlouvu o běžném účtu, část obsahu smlouvy přitom určili v souladu s ust. § 273 odst. 1 odkazem na obchodní podmínky stranám smlouvy v době jejího uzavření známé a na ceník [právnická osoba] 6. Soud předně shledal žalobu zcela důvodnou, pokud se jí žalobkyně domáhala zaplacení částky 414 Kč, která představuje sjednanou úplatu za vedení běžného účtu v částce 69 Kč/měsíc, stanovenou v ceníku [právnická osoba] Tato částka přitom není oním debetním zůstatkem na účtu, za kterých jej vydává žalobkyně, ale stále se jedná o poplatek za bankovní službu, přičemž ani zaúčtováním této částky formálně na běžný účet se na tomto jejím charakteru ničeho nezměnilo. Žalobní tvrzení jsou přitom dostačující na to, aby tento nárok mohl být posouzen tak, čím ve skutečnosti je. Tvrdila-li proto žalobkyně, že sjednaná úplata za vedení účtu za období měsíců duben 2019 až září 2019 nebyla uhrazena, pak bylo na žalovaném, aby prokázal opak. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou těchto peněžitých plnění, podle § 1970 nového občanského zákoníku má žalobkyně proto právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Žalovaný se dostával do prodlení s úhradou těchto částek již dříve, a to k ultimu každého měsíce, přiznání úroku z prodlení 2. 12. 2020 je proto zcela důvodné. Úrok za dřívější soud žalobkyni nepřiznal, neboť není jasné, zda v částce 376,08 Kč požadované jako kapitalizovaný úrok z prodlení je obsažen i úrok z prodlení právě z těchto částek. Soud proto není schopen tento nárok posoudit, a to v důsledku nedostatku žaloby spočívajícím v neúplném vylíčení skutkových tvrzení (§ 79 odst. 1 o. s. ř.), který žalobkyně neodstranila ani u ústního jednání, a toto nesplnění této procesní povinnosti pak nutně musí mít za následek pro žalobkyni neúspěch ve sporu z tohoto procesního důvodu. V řízení současně bylo prokázáno, že pohledávka vzniklá z titulu neuhrazených úplat za poskytnuté bankovní služby byla ve smyslu ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platně postoupena žalobkyní. 7. V dalším však již nezbylo, než podanou žalobu zamítnout. 8. Již v rovině žalobní argumentace je tvrzeno, že debetní zůstatek na účtu, jehož zaplacení se žalobkyně podanou žalobou domáhá (tedy onen„ pravý“ debetní zůstatek, nikoliv poplatky za vedení běžného účtu), vznikl realizací exekučního příkazu, a to tak, že [právnická osoba] odepsal z účtu k jeho tíži částku 4 182,08 Kč, tedy celou částku, na kterou zněl exekuční příkaz, ač dle tvrzení samotné žalobkyně se peněžní prostředky na účtu, z něhož byly odepisovány, v okamžiku doručení exekučního příkazu bance, ani nikdy později nenacházely. Žalobkyně toto počínání [právnická osoba] vysvětlila tím, že banka pouze plnila exekuční příkaz a z účtu srazila a zřejmě exekutorskému úřadu zaslala celou částku, na kterou byl exekuční příkaz vystaven,„ jsa vázána tímto příkazem“. 9. Pro posouzení existence tvrzeného dluhu na účtu, je tedy nutno se předně zabývat otázkou, zda na základě žalobkyní popsaných skutečností mohlo skutečně dojít ke vzniku záporného zůstatku na účtu, který žalobkyně tvrdí a který požaduje po žalovaném zaplatit. V té souvislosti tedy nezbývá, než pro úplnost a plné pochopení si připomenout právní úpravu, resp. na tvrzený skutkový stav dopadající právní normy, neboť tato [právnická osoba], ale zřejmě i žalobkyni, není dostatečně známa, nebo nebyla správně pochopena. 10. Tak podle ust. § 708 odst. 1 obch. zák. smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. 11. Podle ust. § 711 obch. zák. smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (ust. § 497 a násl.). 12. Podle ust. § 303 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu lze nařídit ohledně pohledávky povinného z běžného, vkladového nebo jiného účtu vedeného v jakékoliv měně u peněžního ústavu působícího v tuzemsku, nestanoví-li zákon jinak. 13. Podle ust. § 304 odst. 1 věta prvá o.s.ř., v nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu soud přikáže peněžnímu ústavu, aby od okamžiku, kdy mu bude usnesení doručeno, z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal. 14. Podle ust. 306 odst. 1 o.s.ř., nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství na pohledávku povinného z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněžní prostředky v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, jakož i na pohledávku z účtu, která vznikla tím, že na účet došly peněžní prostředky dodatečně, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno vyrozumění podle § 305; povinnost peněžního ústavu provést opravné zúčtování podle zvláštního zákona a ustanovení § 304a tím nejsou dotčeny. 15. Podle ust. § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. 16. Žaloba je proto v další části nedůvodná. 17. Jak sama žalobkyně uvádí, peněžní prostředky na účtu žalovaného byly postiženy exekucí a to nad