17 C 115/2018-415 — Okresní soud v Opavě

1. Po částečném potvrzení a částečném zrušení prvního rozsudku okresního soudu ve věci z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zůstal předmětem řízení požadavek žalobců jakožto oprávněných společně a nerozdílně na zaplacení částky 783 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. K tomu tvrdili, že na základě kupní smlouvy z [datum] se stali vlastníky koně [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] valacha, tmavého hnědáka, narozeného [datum], kterého žalobce ustájil v hřebčíně v [anonymizováno] provozovaném žalovaným. [datum] došlo ve stáji k poranění koně tak, že jeho levá pánevní končetina byla zavalena vraty stájového boxu, v důsledku čehož byl [datum] utracen, neboť nadále neexistovala naděje na jeho záchranu. Žalovaný se měl podle žalobců dopustit hrubé nedbalosti tím, že nedostatečně zkontroloval či řádně nezajistil boxové stání a neměl ve stájích nářadí potřebné k vyproštění koně zpod vrat. Kromě toho byl žalovaný při uzavírání smlouvy o ustájení v pozici podnikatele, zatímco žalobce v pozici spotřebitele a slabší smluvní strany, tudíž za újmu žalovaný odpovídá objektivně a bez možnosti předchozího vyloučení či omezení povinnosti k její náhradě. Přestože si tedy ve smlouvě ujednali, že v případě žalovaným nezaviněného zranění či onemocnění koně tento nenese odpovědnost za jeho úraz či úhyn, k takovému ujednání mezi stranami se nepřihlíží jakožto ke zdánlivému právnímu jednání. [příjmení] 783 000 Kč má představovat náhradu újmy žalobců v podobě hodnoty koně v době bezprostředně předcházející zranění. 2. Žalovaný neuznával nárok z několika důvodů. Předně zpochybňoval otázku vlastnictví koně žalobci. Dále zdůrazňoval, že podle nového občanského zákoníku si mohou strany smlouvy na rozdíl od předchozí právní úpravy dohodnout odpovědnost subjektivní v případech, kde zákon stanoví princip odpovědnosti objektivní. V této souvislosti uvedl, že k újmě nedošlo v důsledku jeho hrubé nedbalosti, naopak ustájil koně v nejmodernějších boxech a k dispozici měl zkušené pracovníky. Současně nepovažoval žalobce za slabší smluvní stranu s poukazem na jeho podnikatelské aktivity. V neposlední řadě zmínil, že kůň trpěl na koliky a nesměl na čerstvou pastvu, což může přivodit kolikové problémy. 3. Rozsudkem [název soudu] z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl potvrzen prvostupňový rozsudek v části uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci náklady na léčení koně s příslušenstvím a v části zamítnutí požadavku žalobců na zaplacení ušlého zisku. Nejvyšší soud následně zamítl dovolání žalovaného proti části rozsudku o potvrzení jeho povinnosti zaplatit žalobci náklady léčení koně, a to rozsudkem z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dovolací soud potvrdil právní závěry soudů nižších stupňů, že žalobce uzavřel smlouvu o ustájení koně z pozice spotřebitele, protože tak učinil mimo rámec své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný vystupoval ve vztahu jako podnikatel, a že z tohoto důvodu tedy není možné přihlížet k ujednání smluvních stran omezujícímu právo na náhradu újmy žalobce; současně uvedl, že pro toto posouzení není významné, zda žalobce byl či nebyl vlastníkem koně, protože smlouvu o ustájení mohl uzavřít, i kdyby vlastníkem nebyl. 4. Ohledně požadavku žalobců na zaplacení náhrady újmy rovnající se ceně koně byl rozsudek okresního soudu zrušen a v tomto rozsahu mu byla věc vrácena k dalšímu řízení. Kromě závěrů uvedených v předchozím odstavci krajský soud potvrdil závěr okresního soudu, že kupní cena koně byla ze strany žalobců zcela uhrazena, a proto došlo k převodu vlastnictví. V této souvislosti uvedl, že i když se okresní soud nezabýval skutečným úmyslem stran v tom smyslu, zda žalobce vystupoval při uzavírání kupní smlouvy jako zástupce žalobkyně (která by se tak stala výlučnou vlastnicí koně), anebo byl sám stranou smlouvy jako jeden ze dvou kupujících (a společně s žalobkyní by se tak stali spoluvlastníky koně), není to pro posouzení nároků žalobce podstatné. Na rozdíl od okresního soudu krajský soud po zopakování a doplnění dokazování dospěl k závěru, že žalovaný vlastním zaviněním porušil prevenční povinnost stanovenou v § 2900 občanského zákoníku tím, že nezajistil dostatečnou bezpečnost koně v boxu, čímž zasáhl do absolutního (vlastnického) práva žalobkyně, a v příčinné souvislosti s tím vznikla škoda na jejím majetku odpovídající ceně koně. Uvedeným právním závěrem je okresní soud vázán. Důvodem zrušení části rozsudku okresního soudu byla skutečnost, že po vypracování písemného revizního znaleckého posudku, ke kterému krajský soud přistoupil, a výslechu znalce se ukázalo nezbytným zjistit pro účely stanovení ceny koně, zda trpěl kolikami. Toto přitom žalovaný od počátku řízení tvrdil, avšak okresní soud se v uvedeném smyslu jeho obranou nezabýval. Odvolací soud tedy uložil okresnímu soudu, aby v tomto ohledu doplnil dokazování a v návaznosti na jeho výsledky vyhodnotil závěry znaleckých posudků stran ceny koně, případně zvážil určení výše náhrady škody soudem podle § 2955 občanského zákoníku. Rovněž tyto pokyny a závěry jsou pro okresní soud závazné. 5. V dalším řízení tak okresní soud učinil skutková zjištění jak z důkazů provedených jím před podáním odvolání, tak z důkazů provedených krajským soudem v rámci odvolacího řízení. Dále doplnil dokazování k návrhu účastníků výslechy tří svědků a sdělením společnosti provádějící pitvu koně. V souladu s krajským soudem okresní soud rovněž konstatuje, že žalobkyně k dotazu odvolacího soudu poté, co nabyla zletilosti, odsouhlasila podání žaloby v době, kdy byla nezletilou; tímto a svou aktivní účastí v řízení pak nepochybně vyslovila souhlas i s nabytím koně do svého vlastnictví na základě kupní smlouvy, ke které v době její nezletilosti nedal souhlas opatrovnický soud, čímž se právní jednání stalo perfektním. 6. K otázce vlastnictví [anonymizováno] soud vzal za prokázané, že -) [jméno] [příjmení] jakožto prodávající předal kupujícímu osobně [datum] tmavě hnědého valacha [anonymizována dvě slova], narozeného [datum], společně s koňským pasem, zatímco kupující se zavázal zaplatit za něj kupní cenu 25 000 EUR, z čehož 20 000 EUR již bylo převedeno dne [datum] a zbývajících 5 000 EUR mělo být zaplaceno do [datum] na účet uvedený ve smlouvě; smluvní strany se dohodly, že po úplném zaplacení kupní ceny bude kupujícímu zaslána kupní smlouva poštou a bude na něj převedeno vlastnictví koně; v záhlaví obou vyhotovení smlouvy byli na místě kupujícího uvedeni žalobkyně a žalobce se zkratkou v.z., rovněž na konci obou vyhotovení smlouvy jsou na místě kupujícího podepsáni oba žalobci (kupní smlouva v německém jazyce z [datum] včetně jejího překladu do jazyka českého a stvrzení jejich souladu tlumočníkem), -) [datum] [jméno] [příjmení] obdržel na účet platbu 20 000 EUR za [anonymizována dvě slova] (částečný výpis z účtu z [datum]), -) [datum] [jméno] [příjmení] písemně potvrdil žalobci jakožto kupujícímu, že téhož dne od něj obdržel na kupní cenu za [anonymizována dvě slova] 5 000 EUR (potvrzení [jméno] [příjmení] z [datum]), -) dále [jméno] [příjmení] prohlásil, že kupní cena koně [anonymizována dvě slova] (kupní smlouva uzavřená s [jméno] a [jméno] [příjmení] dne [datum]) mu byla zcela uhrazena (čestné prohlášení [jméno] [příjmení]). 7. Ve vztahu ke smlouvě o ustájení koně bylo mezi účastníky nesporné, že -) pouze žalobce, nikoliv žalobkyně, podepsal s žalovaným [datum] smlouvu o ustájení jiného koně – [příjmení] - a bezprostředně poté, co byl zakoupen kůň [anonymizována dvě slova], dopsali jej žalobce a žalovaný do smlouvy datované [datum] s tím, že i na tohoto koně se budou vztahovat veškerá smluvní ujednání uvedená v této smlouvě, -) žalovaný vystupoval při těchto jednáních jakožto podnikatel s předmětem podnikání„ chov zvířat pro zájmový chov“, -) žalovaný se mimo jiné zavázal zajistit pro žalobce ustájení koně v boxu stáje [anonymizováno], poskytnout koni každodenní krmení a podestýlku, oproti tomu žalobce se zavázal platit žalovanému za tyto služby sjednanou cenu, -) součástí smlouvy bylo i ujednání, že v případě zranění koně, které žalovaný nezaviní, neponese žalovaný odpovědnost za úraz nebo úhyn koně. 8. Ve vztahu k postavení žalobce při uzavírání smlouvy o ustájení koně soud zjistil, že -) žalobce neprochází evidencí zemědělského podnikatele (sdělení [stát. instituce], [anonymizováno] živnostenského úřadu), -) žalobce disponoval v době koupě [anonymizováno] a i nadále disponuje dvěma živnostenskými oprávněními, a to jednak výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (od [datum] pro obory činnosti přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, ubytovací služby, realitní činnost, správa a údržba nemovitostí, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy), jednak od [datum] provádění staveb, jejich změ