37 C 27/2023-44 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Opavě dne 13. 2. 2022 domáhal se žalobce po žalovaných vyklizení bytu [číslo] sestávající se ze dvou pokojů, kuchyně, a příslušenství, nacházející se v 3. podlaží domu [adresa], bytový dům, který je součástí pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, v obci [obec], k.ú. [obec], na [ulice] ulici ve [obec] (dále jen„ předmětný byt“), neboť žalobce je vlastníkem tohoto bytu, s žalovanými sjednal nájemní smlouvu k bytu na dobu určitou od [datum] do [datum], který byl dle ust. § 2285 občanského zákoníku prodloužen na dobu do [datum], žalovaným vznikl dluh na nájemném a zálohách na služby ve výši 43 079 Kč do [měsíc] [rok]. Výzvě k opuštění bytu ze dne [datum] žalovaní nevyhověli. 2. Žaloba byla žalovaným doručena do vlastních rukou dne [datum] společně s usnesením, aby se vyjádřili k žalobou uplatněnému nároku ve lhůtě patnácti dnů. 3. Žalovaní se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřili a na usnesení soudu nereagovali. Ve věci soud dospěl k závěru, že bez znalosti stanoviska žalovaných k podané žalobě a jejich písemného vyjádření nemůže být jednání ve věci připraveno tak, aby bylo možné věc rozhodnout, a tím, že žalovaní nereagovali na usnesení soudu, kterým jim bylo uloženo vyjádřit se k věci samé, jsou dány okolnosti odůvodňující postup dle ust. § 114b o.s.ř. 4. Žalovaní byli proto usnesením okresního soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které bylo 2) žalované doručeno do jejích vlastních rukou dne [datum], vyzváni, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřili k nároku uplatněnému žalobou a v případě, že nárok zcela neuznají, uvedli rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svou obranu, označili důkazy k prokázání svých tvrzení a připojili listinné důkazy. Zároveň byli žalovaní v usnesení poučeni podle ust. § 114b odst. 5 o.s.ř. o následcích nesplnění výzvy soudu. 5. Žalovaní se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení k žalobě písemně nevyjádřili. 6. Podle ust. § 114b odst. 5 o.s.ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle ust. § 114b odst. 1 o.s.ř. nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod mu brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, o tomto následku musí být poučen. Podle ust. § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle ust. § 153a odst. 3 rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 o.s.ř.). 7. Soud má za to, že v daném případě jsou splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání ve vztahu k 2) žalované, neboť žalovaná i přes výzvu a poučení soudu se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení s výzvou soudu k podané žalobě nijak nevyjádřila. Následkem toho podle ust. § 114b odst. 5 o.s.ř. se má za to, že žalovaná uznala nárok uplatňovaný žalobou. V této věci tedy byly splněny podmínky stanovené v ust. § 153a odst. 1) a odst. 3) o.s.ř. a nejde o případ, kdy rozsudek nelze vydat z důvodu uvedeného v ust. § 153a odst. 2 o.s.ř., neboť povaha věci připouští skončení řízení soudního řízení smírem podle § 99 odst. 1 a 2 o.s.ř., a proto rozhodl soud ve věci ve vztahu k 2) žalované rozsudkem pro uznání. Nárok žalobce byl uplatněn v souladu s ust. § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník, kdy žalobce jako vlastník výše uvedeného nemovitosti, ve které se nachází předmětný byt, užívaný bez právního důvodu 2) žalovanou, má právo na ochranu proti tomu, kdo neoprávněným užíváním těchto nemovitostí zasahuje do jeho vlastnického práva. 8. Ve vztahu k 1) žalovanému soud nařídil jednání na [datum], 1) žalovaný se k tomuto jednání nedostavil, o odročení jednání požádáno nebylo, soud tedy dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti 1) žalovaného. 9. Soud provedl důkaz nájemní smlouvou ze dne [datum], výpisem z katastru nemovitostí ohledně pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v obci a k.ú. [obec], výzvou ze dne [datum] včetně podacích lístků, výpisem centrální evidence obyvatel ohledně žalovaných, z těchto důkazů a za situace, kdy nejsou zpochybněna skutková tvrzení žalobce, zjistil, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu, který na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] užívala a užívá 2) žalovaná, která je od [datum] manželkou 1) žalovaného a žalovaným tak vzniklo dle ust. § 745 odst. 1 občanského zákoníku k tomuto dni společné nájemní právo k předmětnému bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum], vzhledem k tomu, že žalobce jako pronajímatel nevyzval poté 2) žalovanou k opuštění bytu, došlo dle ust. § 2285 k prodloužení nájemní smlouvy na dobu do [datum]. Poté žalobce výzvou ze dne [datum] vyzval žalované k okamžitému opuštění bytu, nejpozději do [datum], což žalovaní neučinili. 10. Podle ust. § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 11. Podle ust. § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. § 2204 občanského zákoníku neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou. 12. Podle ust. § 2285 občanského zákoníku pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. 13. Zjištěný skutkový stav posoudil soud dle výše citovaných ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je i ve vztahu 1) žalovanému důvodná. Nájemní vztah obou žalovaných k předmětnému bytu skončil poté, co byl uzavřen na dobu určitou do [datum] a následně dle ust. § 2285 občanského zákoníku prodloužen do [datum] k tomuto dni, tedy k [datum], od té doby je byt žalovanými užíván bez právního důvodu a nárok žalobce na vyklizení předmětného bytu žalovanými je tak zcela důvodný, soud proto i ve vztahu k 1) žalovanému žalobě zcela vyhověl. 14. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovaným vyklidit předmětný byt do patnácti dnů od právní moci rozsudku. 15. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení představující odměnu advokáta stanovenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění. Podle ust. § 7 bod 4., ust. § 9 odst. 1 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby v této věci částku 1500 Kč, a to za čtyři úkony právní služby spočívající v : -) převzetí věci a přípravě zastoupení (ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), -) jednoduchá výzva k plnění (ust. § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu) – ½ mimosmluvní odměny, -) podání žaloby (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), -) účast u jednání soudu (ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), celkem tedy 5 250 Kč, dále pak má zástupce žalobce nárok na paušální náhradu hotových výdajů ve výši 1 200 Kč (300 Kč za jeden úkon právní služby) za čtyři úkony právní služby výše uvedené, a dále náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, celkem tedy ve výši 11 450 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalovaných zaplatit přiznané náklady řízení právnímu zástupci žalobce.