131 C 7/2020-50 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne 6. 2. 2020 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 26 022,53 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] („ dále jen jako [jméno]“), uzavřel s žalovaným dne 11. 2. 2012 Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci byla sjednána Dispozici ke smlouvě o bankovních produktech a službách, a to dne 29. 8. 2014. Dle této dispozice byl [jméno] pro žalovaného veden běžný účet spojený se službou [anonymizováno] (pro úplnost žalobce uvádí, že bylo i sjednáno využívání platební karty), na jejímž základě mohl žalovaný běžný účet tzv. přečerpat, a tedy mohl čerpat z běžného účtu úvěr, přičemž při využívání této služby byl pak povinen na takto poskytnutý úvěr prostřednictvím standardního výběru z bankomatu dodržovat svou smluvní povinnost dle dispozice. Úvěrový produkt není běžným úvěrem, ale jedná se o tzv. kontokorentní úvěr, tedy žalovaný měl stanovený rámec, kolik může čerpat, když bylo na něm, kolik a kdy uhradí na svůj dluh, když existence vyčerpaného úvěru měla pouze vliv na výši přirostlého příslušenství. Nicméně žalovaný se smluvně zavázal dosahovat příjmu na účet ve výši alespoň 10 000 Kč (50 % povoleného úvěrového limitu). Před uzavřením Smlouvy v souladu s požadavky zákona účinného v době uzavření smlouvy (tedy dne 11. 2. 2012), tj. ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů provedl původní věřitel s odbornou péčí posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to i na základě informací získaných od žalovaného při osobním pohovoru s ním, přičemž získané informace si dále ověřila nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V případě žalovaného přitom shledal, že je schopen splácet požadovaný úvěr. Protože ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání (přečerpání povoleného limitu), byla mu, dle Výpisu z běžného účtu č. [rok] (str. 17 souboru s výpisy z účtu), služba [anonymizováno] zrušena a následně záporný zůstatek na běžném účtu ve výši 26 822,53 převeden dne 15. 11. 2016 na úvěrový účet č. [bankovní účet], tzv. [anonymizována dvě slova], a to vše v souladu s čl. 24 písm. d) Základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru [anonymizováno] (dále jen„ Základní produktové podmínky“). Protože žalovaný i nadále opakovaně porušoval smluvní ujednání, a to prodlením s úhradou pravidelných měsíčních splátek, zaslala mu [jméno] v souladu s čl. 33 písm. e) ve spojení s čl. 23 písm. f) a čl. 24 písm. a) Základních produktových podmínek dne 21. 3. 2017 Oznámení o zesplatnění, kde žalovaného informovala o prohlášení jeho úvěru č. [bankovní účet] za splatný ke dni 21. 3. 2017 a současně ho vyzvala k úhradě již splatné částky, a to do 10 od doručení tohoto oznámení. Žalobce proto upřesňuje, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou celkové dlužné částky vyplývající z úvěru [číslo] dne 22. 5. 2017, a to z důvodů blíže specifikovaných výše. Žalobce zdvořile uvádí, že žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu vyplývající z výše uvedeného právního důvodu včetně smluvního úroku z nepovoleného debetního zůstatku ve výši 29 % ročně, nákladů za zaslání upomínky při prodlení po 600 Kč, sankčního poplatku ve výši 300 Kč za překročení povoleného debetního [anonymizována dvě slova] měsíčně, poplatku za oznámení o převodu [anonymizováno] na úvěrový účet [anonymizována dvě slova] ve výši 200 Kč, poplatku za vedení [anonymizována dvě slova] ve výši 49 Kč měsíčně atp., v podrobnostech žalobce odkazuje na příslušné výpisy z účtu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 7. 2018 byla žalovaná pohledávka spolu s veškerým příslušenstvím postoupena z původního věřitele na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn Oznámením o postoupení pohledávky jak původním věřitelem dne 26. 7. 2018, tak žalobcem dne 31. 7. 2018. Po nabytí pohledávky vyzval žalobce žalovaného k úhradě postoupené pohledávky předžalobní výzvou k plnění dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“). Žalovaný však na základě této výzvy žalobci ničeho neuhradil. 2. Podáním ze dne 4. 11. 2020 žalobce k výzvě soudu doplnil skutková tvrzení tak, že původní věřitel s žalovaným uzavřel dne 11. 2. 2012 Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci byla sjednána Dispozici ke smlouvě o bankovních produktech a službách, a to dne 29. 8. 2014. Dle této dispozice byl původním věřitelem pro žalovaného veden běžný účet spojený se službou [anonymizováno] (pro úplnost žalobce uvádí, že bylo i sjednáno využívání platební karty), na jejímž základě mohl žalovaný běžný účet tzv. přečerpat, a tedy mohl čerpat z běžného účtu úvěr, přičemž při využívání této služby byl pak povinen na takto poskytnutý úvěr prostřednictvím standardního výběru z bankomatu dodržovat svou smluvní povinnost dle dispozice. Úvěrový produkt není běžným úvěrem, ale jedná se o tzv. kontokorentní úvěr, tedy žalovaný měl stanovený rámec, kolik může čerpat, když bylo na něm, kolik a kdy uhradí na svůj dluh, když existence vyčerpaného úvěru měla pouze vliv na výši přirostlého příslušenství. Nicméně žalovaný se smluvně zavázal dosahovat příjmu na účet ve výši alespoň 10 000 Kč (50 % povoleného úvěrového limitu). Vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních podmínek produktu [anonymizováno] (přečerpání povoleného limitu), byla mu služba [anonymizováno] zrušena a následně záporný zůstatek na běžném účtu ve výši 26 822,53 Kč převeden dne 15. 11. 2016 na úvěrový účet č. [bankovní účet], tzv. Splatný [anonymizováno], a to vše v souladu s čl. 24 písm. d) Základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru [anonymizováno] (dále jen„ Základní produktové podmínky“ - již součástí spisu). Protože žalovaný i nadále opakovaně porušoval smluvní ujednání, zaslal mu původní věřitel v souladu s čl. 33 písm. e) ve spojení s čl. 23 písm. f) a čl. 24 písm. a) Základních produktových podmínek dne 21. 3. 2017 Oznámení o zesplatnění, kde žalovaného informoval o prohlášení jeho úvěru č. [bankovní účet] za splatný ke dni 21. 3. 2017 a současně ho vyzval k úhradě již splatné částky, a to do 10 dní od doručení tohoto oznámení. Oznámení o prohlášení úvěru za splatný bylo žalovanému odesláno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb na adresu žalovaného, jenž vyplývá ze smluvní dokumentace, kdy uvedené žalobce dokládá poštovním podacím archem. Protože žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, postoupil původní věřitel tuto svou pohledávku vůči žalovanému na žalobce, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 7. 2018 O této skutečnosti žalovaného informoval jak původní věřitel Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26. 7. 2018 (již součástí spisu), tak žalobce Oznámením o postoupení pohledávky společně s předžalobní výzvou ze dne 31. 7. 2018 (již součástí spisu). Žalobce proto upřesňuje, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou celkové dlužné částky vyplývající z úvěru č. [bankovní účet] dne 22. 3. 2017, a to z důvodů blíže specifikovaných výše. Dále žalobce zdvořile uvádí, že žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu vyplývající z výše uvedeného právního důvodu, která není tvořena žádnými poplatky či smluvními pokutami (viz výpis z úvěrového účtu ke dni postoupení pohledávky – již součástí spisu). 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. První jednání bylo nařízeno na 26. 11. 2020, k tomuto jednání se žalobce ani žalovaný nedostavil, ač byli řádně a včas předvoláni; žalobce svou nepřítomnost u ústního jednání omluvil. Na základě uvedeného tak soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodl na podkladně obsahu spisu a výsledků dokazování. <b>Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním:</b> 5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 11. 2. 2012 soud zjistil, že tuto uzavřela banka: [právnická osoba] a žalovaný jako klient. Předmětem banky byl závazek banky poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby v rozsahu uveřejňovanému bankou. Součást smlouvy tvoří dispozice obsahující konkrétní parametry jednotlivých produktů a služeb, dále uveřejňované Produktové podmínky mající charakter zvláštních obchodních podmínek, a Podmínky. Banka se zavazuje vést běžné účty, vkladové a spořící účty, banka dále poskytuje žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno] povolením debetního zůstatku Běžného účtu do výše Povoleného limitu za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na Běžném účtu. Klient se zavazuje nepřekročit Povolený limit. 6. Z dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 11. 2. 2012 ze dne 29. 8. 2014 soud zjistil, že banka poskytla žalovanému [příjmení] k běžnému účtu č. [bankovní účet], výše povoleného limitu 20 000 Kč, od 15. 10. 2012, minimální měsíční kreditní příjem: 50% povoleného l