19 C 202/2020-26 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 7. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 440 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. Svou žalobu odůvodnila tím, že: „ Dne 24. 8. 2018 byla mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 8 000 Kč, a to za úrok, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a poplatek za uzavření smlouvy, splatný při podpisu smlouvy. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 6 880 Kč, přičemž se skládají z úroku ve výši 28% z poskytnuté jistiny, tedy z úroku ve výši 2 240 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 320 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 1.760 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 2.560 Kč Smlouvou se žalovaný zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 14.560 Kč, po odečtení poplatku za uzavření smlouvy ve výši 320 Kč, jenž byl splatný při podpisu smlouvy, a to ve 14 pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši 1.040 Kč, přičemž každá splátka byla splatná 24. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena, s tím, že neexistuje-li v daném kalendářním měsíci tento den, je splátka v tomto měsíci splatná posledního dne tohoto měsíce. Úroky, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek byly splatné v prvních 6 měsíčních splátkách a také částečně v 7. splátce, což bylo sjednáno v čl. III. odst. 3. smlouvy. Složení každé jednotlivé splátky je uvedeno v Předpisu splátek pro smlouvu [číslo] ze dne 24. 8. 2018, který žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem současně při uzavření smlouvy. Žalovaný poskytnutou jistinu v hotovosti převzal při podpisu smlouvy, což stvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný před podáním tohoto návrhu uhradil na svůj závazek vyplývající ze smlouvy poplatek za uzavření smlouvy ve výši 320 Kč a dále částku v celkové výši 800 Kč. Žalovaný se dne 25. 10. 2018 dostal do prodlení se splácením svého dluhu vyplývajícího ze smlouvy, neboť řádně a včas neuhradil 2. splátku splatnou dne 24. 10. 2018. Dnem splatnosti poslední splátky, tj. dnem 24. 10. 2019, nastala splatnost celého úvěru. Úhradu poplatku za správu úvěru spolu s poplatkem za hotovostní výběr splátek v celkové výši 4.320 Kč žalobce nepožaduje. Žalobce započetl platby žalovaného následujícím způsobem: částku ve výši 800 Kč na úrok. V souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, byla dne 9. 4. 2020 žalovanému zaslána předžalobní upomínka – výzva k úhradě, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě svého závazku, a to ve lhůtě do 7 dnů ode dne obdržení této výzvy. Po odeslání výše uvedené výzvy nebylo žalovaným na závazek vyplývající ze smlouvy již uhrazeno ničeho. Předžalobní upomínka byla zaslána žalobcem bez právního zastoupení, žalobce tedy požaduje za tento úkon částku ve výši 300 Kč“ 2. Žalovaná strana se k žalobě nikterak nevyjádřila. 3. K ústnímu jednání konanému dne 10. 12. 2020 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná strana svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud provedl v řízení následující důkazy: -) smlouva o úvěru [číslo] ze dne 24. 8. 2018 -) předpis splátek ke smlouvě o úvěru 14M uzavřené dne 24. 8. 2018 pod [číslo] -) zpráva klienta ke dni 26. 6. 2020 (uhrazené platby), -) předžalobní upomínka – výzva k úhradě ze dne 7. 4. 2020, včetně poštovního podacího archu ze dne 9. 4. 2020. 5. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. 6. Dne 24. 8. 2018 uzavřely žalobkyně jako věřitel a žalovaná strana (označená ve smlouvě jménem a příjmením, rodným číslem a číslem občanského průkazu) smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a jejichž převzetí žalovaná strana stvrdila podpisem smlouvy. Dále ve smlouvě bylo sjednáno, že úvěr je poskytnut za úplatu a administrativní poplatek ve výši 4 % z jistiny, tj. 320 Kč, který je splatný při výplatě úvěru, a za pevnou výpůjční úrokovou sazbu ve výši 28 % z jistiny za období, na které je úvěr poskytnut (tj. 24 % ročně) s tím, že v případě úvěru na 14 měsíců jsou celý úrok a úplata splatné v prvních 6 měsíčních splátkách a také částečně v 7. splátce. RPSN činila 212,32 %. Podpisem smlouvy žalovaná strana potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit žalobkyni částku 14 880 Kč, sestávající z jistiny ve výši 8 000 Kč a celkových nákladů spotřebitelského úvěru pro spotřebitele ve výši 6 880 Kč, a to v 14 splátkách ve výši 1 040 Kč, přičemž první splátka byla splatná 24. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena a každá další splátka pak 30. den od splatnosti předchozí splátky pod ztrátou výhody splátek. Soupis uvádějící lhůty pro splacení úroků, úplaty, administrativního poplatku a jistiny je uveden v předpisu splátek, který tvoří nedílnou součást smlouvy (zjištěno ze smlouvy o úvěru [číslo]). Shodná skutková zjištění týkající se výše, počtu a splatnosti jednotlivých splátek soud učinil i z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru 14M [číslo]. Dne 24. 8. 2018 uhradila žalovaná strana částku 320 Kč, dne 24. 9. 2018 částku 720 Kč a částku 320 Kč Celkem žalovaná strana uhradila 1 360 Kč (zjištěno ze zprávy klienta ke dni 26. 6. 2020). Předžalobní upomínkou – výzvou k úhradě ze dne 7. 4. 2020 žalobkyně oznámila žalovanému, že jeho závazek ze smlouvy o úvěru [číslo] byl ke dni 7. 4. 2020 zesplatněn, současně jej vyzvala k úhradě částky 17 520 Kč s příslušenstvím a dalšími nároky, a to bez zbytečného odkladu (zjištěno z Předžalobní upomínky – výzva k úhradě). Výzva byla žalovanému odeslána dne 9. 4. 2020 (zjištěno z poštovního podacího archu). 7. Po právní stránce soud zhodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovanou stranou jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“). 8. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 9. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. 12. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva n