27 C 266/2021-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou ve znění dalšího doplnění domáhala po žalované zaplacení 35 543,69 Kč s úrokem 17,9 % ročně z pohledávky 35 543,69 Kč od [datum] do [datum], úrokem 8,25 % ročně z pohledávky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem 8,25 % ročně z pohledávky 35 543,69 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 1 648,36 Kč od [datum] do [datum] s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] Rámcovou smlouvu [číslo] na základě níž byl žalované aktivován běžný účet číslo [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřela žalovaná s žalobkyní [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, jímž žalovaná požádala o úvěr ve výši 41 000 Kč. Žalované bylo poskytnutí úvěru dne [datum] schváleno a zároveň jí byl úvěr vyplacen na běžný účet. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž vyšla z příjmů žalované (hlavního ve výši [částka] měsíčně od [právnická osoba], a.s. [IČO] a vedlejšího 18 000 Kč měsíčně) a výdajů, které nevykazovaly žádné rizikové transakce – tyto informace byly žalobkyni patrné z výpisu z běžného účtu žalované. Jelikož žalovaná porušila smluvní podmínky, byl dne [datum] úvěr zesplatněn. Ke dni zesplatnění úvěru byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 35 543,69 Kč. Žalované byl dne [datum] odeslán zesplatňující dopis - předžalobní výzva na adresu bydliště žalované. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. K ústnímu jednání dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud po provedeném dokazování u jednání vzal z listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti: 5. Z listiny označené jako Rámcová smlouva [číslo] o našich službách včetně platebních, že žalobkyně se s žalovanou dne [datum] dohodla tak, že žalobkyně pro žalovanou bude vést účet s těmito údaji: Běžný účet: [číslo] Kód banky: [číslo] [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] Měna účtu: CZK. Žalovaná je v listině označena svým jménem a příjmením, rodným číslem a adresou trvalého bydliště. Listina je podepsána oběma účastníky tohoto řízení. 6. Z listiny označené jako Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] že žalobkyně se s žalovanou dne [datum] dohodla tak, že žalobkyně poskytne žalované finanční prostředky ve výši [částka] převodem na běžný účet číslo [bankovní účet] a žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni v pravidelných splátkách spolu s navýšením vrátit. Žalovaná je v listině označena svým jménem a příjmením, rodným číslem a adresou trvalého bydliště. Listina je podepsána oběma účastníky tohoto řízení. 7. Z listiny označené jako Výpis z běžného účtu, že tato listina obsahuje přehled pohybu prostředků na účtu č. [bankovní účet] za období [datum] - [datum] a je zde mj. patrné, že počáteční zůstatek na účtu byl mínus 40 227,60 Kč a konečný zůstatek mínus [částka], limit kontokorentu 40 000 Kč. 8. Z listiny označené jako Výpis z běžného účtu, že tato se týká č. účtu [bankovní účet] a je z ní patrné, že na uvedený účet byla dne [datum] připsána částka 41 000 Kč. 9. Z listiny označené jako Přehled plateb, že tato v kolonce klient obsahuje jméno žalované a v kolonce číslo úvěru„ [anonymizováno]“. Z listiny je dále patrné, že žalovaná v období od [datum] do [datum] zaplatila žalobkyni v jednotlivých splátkách částku dohromady ve výši 8 192,58 Kč. 10. Z listiny označené jako Výzva k zaplacení dluhu – takzvaná předžalobní výzva včetně dokladu o odeslání, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalobou požadované částky [datum]; toto oznámení zaslala žalobkyně na adresu žalované uvedenou ve smlouvě dne [datum]. 11. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 12. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaná se dne [datum] dohodla s žalobkyní tak, že jí žalobkyně poskytne převodem na účet částku 41 000 Kč, kterou žalovaná žalobkyni s dalšími poplatky vrátí; žalovaná žalobkyni oproti obdržení peněž doposud zaplatila 8 192,58 Kč; žalobkyně před vzájemným ujednáním nezjišťovala dostatečně, jestli žalovaná bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky s dalšími poplatky žalobkyni vrátit. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 16. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci: 20. Soud mezi účastníky řízení uzavřenou smlouvu hodnotí jakožto smlouvu o úvěru, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení občanského zákoníku a jednak zákona o spotřebitelském úvěru. Klíčovou relevanci mají pak v projednávaném sporu citované §§ 86 a 87 ZoSÚ, neboť tyto upravují povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíč