38 C 107/2021-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud zavázal žalovanou zaplatit jí 14 529 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne 22. 8. 2020 se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] s úvěrovým rámcem ve výši 14 000 Kč, na základě které poskytla žalované revolvingový úvěr a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s poplatky a úroky. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 7.1. ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 31. 12. 2020. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 31. 12. 2020 – Výzva ke splacení celého úvěru. Jelikož žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala a po zesplatnění úvěru neuhradila žádnou splátku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku ve výši 14 529 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 13 899 Kč (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalované, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalované poskytnuta a kterou žalovaná neuhradila), nákladů na vymáhání ve výši 130 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 500 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. K ústnímu jednání, které se konalo dne 19. 10. 2021, se žádný z účastníků nedostavil, přičemž neúčast omluvila pouze žalobkyně, která souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků řízení, jak mu umožňuje § 101 odst. 3 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. <b>4. Soud provedl navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry:</b> Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 22. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr ve výši 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ve smlouvě. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4% z dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru a pravidelné poplatky, příp. nepravidelné poplatky. Roční úroková sazba činila 26,28 %, RPSN 41,4 %. Žalovaná strana byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště. Dále bylo uvedeno číslo občanského průkazu žalované, telefonní číslo, že je na mateřské dovolené s čistým měsíčním příjmem 10 500 Kč, typ bydlení – státní byt. V případě, že by se žalovaná opozdila se zaplacením splátky, byla žalobkyně oprávněna vyúčtovat žalované smluvní pokutu 500 Kč (v případě, že by výše dlužné částky byla nižší než 500 Kč, tak by smluvní pokuta byla ve výši dlužné částky) a jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného. Žalovaná strana výslovně prohlásila a potvrdila, že obdržela úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba], které jsou nedílnou součástí smlouvy, seznámila se s nimi, nemá k nim žádné výhrady a vyjadřuje svůj výslovný souhlas být těmito v plném rozsahu vázána. Ve smlouvě byl sjednán způsob poskytnutí úvěru„ převod finančních prostředků ve výši prvního čerpání úvěru přímo ve prospěch osoby prodávající zboží ve smlouvě uvedené“. Z Úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobkyně byla v případě, že by se žalovaná strana dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, oprávněna požadovat splacení celého vyčerpaného úvěru. Žalobkyně byla oprávněna také odstoupit od smlouvy a pozastavit čerpání již poskytnutého úvěru. Pokud by se žalovaná strana opozdila s úhradami dle smlouvy, byla žalobkyně oprávněna vyúčtovat jí účelně vynaložené náklady na vymáhání (např. na upomínku nebo inkasní agenturu), jejichž výši by žalované písemně oznámila. Pro případ zpoždění se zaplacením splátky bylo v úvěrových podmínkách upraveno právo žalobkyně na smluvní pokutu 500 Kč (nebo ve výši dlužné částky v případě, že by výše dlužné částky byla nižší než 500 Kč). Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná strana od žalobkyně vyčerpala celkem částku 13 899 Kč; za období od 22. 8. 2020 do 9. 4. 2021 pak žalovaná strana neuhradila ničeho. Z Výzvy ke splacení celého úvěru soud zjistil, že dne 31. 12. 2020 žalobkyně v důsledku prodlení žalované s úhradou závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy vyzvala žalovanou k úhradě částky v celkové výši 15 614,30 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy. Dopis byl žalované odeslán na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru dne 4. 1. 2020 (zjištěno z Poštovního podacího archu). Z Předžalobní výzvy k plnění soud zjistil, že dne 21. 1. 2021 zástupce žalobkyně vyzval žalovanou stranu k úhradě částky v celkové výši 15 841,84 Kč nejpozději do 7 dnů, jinak přistoupí k podání žaloby o zaplacení tohoto dluhu u soudu. Dopis byl žalované odeslán na adresu uvedenou ve smlouvě dne 22. 1. 2021 (zjištěno z Poštovního podacího archu). 5. Uvedená zjištění a závěry soud považuje za dostačující k závěru o skutkovém stavu v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci. Za podstatné soud považuje zdůraznit skutkové závěry o tom, že žalovaná strana dne 22. 8. 2020 uzavřela se žalobkyní úvěrovou smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr ve výši 14 000 Kč. Žalovaná obdržela od žalobkyně dne 22. 8. 2020 částku ve výši 13 899 Kč. Poprvé byla žalovaná strana vyzvána k zaplacení dluhu výzvou ze dne 31. 12. 2020 do 14 dnů od sepsání této výzvy, která byla žalované odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě dne 4. 1. 2020. Žalovaná strana byla vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne 21. 1. 2021 do 7 dnů od sepsání této výzvy, která byla žalované odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě dne 22. 1. 2021. 6. Naopak soud nevzal za prokázáno, že by při uzavření úvěrové smlouvy žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. 7. Žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela z těchto vstupních dat pro zjištění kreditního skóre: specifikace klienta (rodinný stav – svobodná, počet dětí – 1, druh bydlení – státní byt), finanční údaje. 8. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou soud právně kvalifikuje podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěná smlouva obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavírala, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZSÚ). 9. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele spláce