127 C 42/2021-29 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 15 449 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím, jak je toto specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v 42 měsíčních splátkách ve výši 1 142 Kč spolu s úrokem ve výši 50,83 % ročně, počínaje od listopadu 2019. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka a z úvěrové historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaná uhradila v období od [datum] do [datum] dohromady 15 splátek po 1 142 Kč, a dále částky ve výši 199 Kč, 943 Kč a 8 805 Kč (dohromady 27 077 Kč). Jelikož žalovaná úvěr řádně nesplácela, došlo k automatickému zesplatnění úvěru ke dni [datum] a dosud nesplacená jistina a nezaplacené úroky z úvěru se staly součástí nové jistiny ve výši 12 072,22 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut ve výši 2 x 499 Kč a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou za období od [datum] do [datum] ve výši 1 979,48 Kč. Konečně žalobkyni rovněž vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. K ústnímu jednání dne [datum] se dostavila toliko žalobkyně. Žalovaná, ačkoli byla řádně a včas předvolána, svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované. 4. Úvodem nutno zkonstatovat, že ačkoli žalobkyně navrhla u jednání vydání rozsudku pro zmeškání, soud jejímu návrhu nevyhověl, neboť nárok žalobkyně je s ohledem na požadovanou výši úrokového příslušenství bez dalšího zkoumání v rozporu s právními předpisy a, jak je níže odůvodněno, je v rozporu s právními předpisy i z dalšího důvodu (porušení povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované), přičemž podle ust. § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Přitom podle ust. § 99 odst. 2 o. s. ř. platí, že soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. 5. Soud tak po provedeném dokazování u jednání vzal z listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti: 6. Z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy/smlouva o úvěru [číslo] označené datem [datum], že v této je žalovaná označena jako„ klient“ jménem, příjmením a rodným číslem a žalobkyně jako„ poskytovatel úvěru“ mj. sídlem a identifikačním číslem. V listině se účastníci dále dohodli tak, že žalobkyně poskytne žalované 25 000 Kč a žalovaná tuto částku s dalšími poplatky (celkem částku 47 964 Kč) žalobkyni vrátí. Na konci listiny je uvedeno v kolonce„ jedinečný kód“ [číslo] dále je zde uvedeno, že klient podepisuje a činí Nabídku (a zároveň tedy podepisuje Smlouvu) tak, že na své osobní stránce v Klientské zóně vyplní do příslušného podpisového okna vztahující se k této Nabídce (Smlouvě) své jméno, příjmení a jedinečný kód, který mu byl za tímto účelem Poskytovatelem zaslán prostřednictvím SMS zprávy na telefonní spojení Klienta uvedené v záhlaví Smlouvy. 7. Z listiny označené jako oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] že žalobkyně schválila poskytnutí úvěru žalované ve výši 25 000 Kč s měsíčními splátkami 1 142 Kč. 8. Z listiny označené jako DOKLAD O VYPLACENÍ ÚVĚRU - OTISK DAT Z ELEKTRONICKÉHO VÝPISU PŘI POHYBU NA ÚČTU, že žalobkyně zaslala dne [datum] žalované na účet označený ve smlouvě 25 000 Kč. 9. Z listiny označené jako VÝPIS Z NEBANKOVNÍHO REGISTRU KLIENTSKÝCH INFORMACÍ (NRKI), že u jména žalované je uvedeno skóre 504, což dle tabulky v druhé polovině listiny představuje tzv. kategorii III. –„ nízké riziko, nejlepší segment klientů…“ 10. Z výpisů z účtu žalované, že z těchto je patrné hospodaření žalované za období červen roku 2019 až září roku 2019, přičemž za měsíc červen 2019 činil počáteční zůstatek na tomto účtu [částka] a konečný zůstatek [částka], za měsíc červenec 2019 činil počáteční zůstatek na tomto účtu [částka] a konečný zůstatek [částka], za měsíc srpen 2019 činil počáteční zůstatek na tomto účtu [částka] a konečný zůstatek [částka] a za měsíc září 2019 činil počáteční zůstatek na tomto účtu [částka] a konečný zůstatek [částka]. 11. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. Listinu označenou jako vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek pak soud jako důkaz pro nadbytečnost neprováděl, neboť tato neobsahovala žádné skutečnosti mající vliv na rozhodnutí soudu (úročením pohledávky se soud v daném případě v rámci právního hodnocení vůbec nezabýval – srov. odst. 21 a násl. tohoto rozsudku). 12. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: 13. Žalovaná se dne [datum] dohodla s žalobkyní tak, že jí žalobkyně poskytne částku 25 000 Kč, kterou žalovaná žalobkyni s dalšími poplatky vrátí; žalovaná žalobkyni doposud zaplatila 27 077 Kč; žalobkyně před vzájemným ujednáním nezjišťovala dostatečně, jestli žalovaná bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky s dalšími poplatky žalobkyni vrátit. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Dle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 17. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Podle § 588 odst. o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci: 21. Soud ujednání mezi účastníky řízení hodnotí jako smlouvu o úvěru, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, jak má na mysli ust. § 562 odst. 1 o. z. Smlouva byla dále uzavřena žalobkyní jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení občanského zákoníku a jednak zákona o spotřebitelském úvěru. Klíčovou relevanci přitom v projednávaném sporu mají citované §§ 86 a 87 ZoSÚ, neboť tyto upravují povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, že pou