22 C 366/2021-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a částky [částka]. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce [číslo] dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši [částka] (půjčka ve výši [částka], souhrnný poplatek ve výši [částka]). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 52 týdenních splátkách po [částka] Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, t. j. [datum]. Žalovaný uhradil [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum]. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši [částka], souhrnného poplatku (kapitalizovaný úrok) ve výši [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků. 4. Smlouvou [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které společnost [právnická osoba] poskytla téhož dne žalovanému částku [částka] a žalovaný se zavázal zaplatit celkem [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka] (poplatek [částka], půjčka [částka]). 5. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizováno] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]), která pohledávku postoupila na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]). 6. Oznámením o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno] a vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky do deseti dnů od data doručení oznámení, které bylo žalovanému odesláno dne [datum] (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem). 7. Oznámením o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že [právnická osoba] [anonymizováno] oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala k zaplacení žalované částky do deseti dnů od data doručení oznámení, které bylo žalovanému odesláno dne [datum] (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem). 8. Předžalobní výzvou adresovanou žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně jej vyzvala k úhradě žalované částky. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (prokázáno podacím lístkem). 9. Průměrná úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami v ČR domácnostem v červnu 2004 činila 4,81 % ročně - při fixaci sazby do 1 roku (prokázáno statistickými daty ČNB). 10. Soudu je úřední činnosti známo, že společnost [právnická osoba] je kapitálovou obchodní společností, podnikající v oblasti finančnictví - nebankovní sektor. 11. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: dne [datum] společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit celkem [částka]. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky do deseti dnů od data doručení oznámení o postoupení pohledávky. 12. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Předmětná pohledávka původního věřitele byla platně postoupena na žalobkyni, která je aktivně věcně legitimována k podání žaloby. 13. Nárok žalobkyně uplatněný žalobou byl podle ust. § 3028 odst. 3 o. z. posouzen podle právních předpisů platných v době uzavření smlouvy o půjčce, a to podle ust. § 657 obč. zák č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). 14. Podle ust. § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 15. Hlavním smyslem obchodní společnosti jako podnikatele je vytvářet zisk. Materiální zdroj zisku je v předmětné smlouvě o půjčce označen jako souhrnný poplatek. Poplatek, na rozdíl od úroků, které představují příslušenství pohledávky (srov. ust. § 121 odst. 3 obč. zák.), je samostatnou pohledávkou mající základ ve smluvním ujednání stran. V posuzované věci plnil funkci úroku z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Ujednání o poplatku ve výši [částka] za poskytnutí krátkodobé půjčky ve výši [částka] (66,40 % půjčené částky) soud hodnotí jako absolutně neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy (§ 39 občanského zákoníku). Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje v tom, že takto sjednaná odměna nepřiměřeně (13x) převyšuje odměnu bank za jimi poskytované úvěry spotřebitelům v období, kdy byla smlouva uzavřena (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 16. Podle ust. § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 17. Za situace, kdy původní věřitel jako podnikatel vytváří zisk ze sjednaného poplatku, bylo při uzavírání smlouvy zřejmé, že půjčka nebude poskytnuta bez zaplacení odměny za její poskytnutí. Lze proto učinit závěr, že neplatné ujednání o poplatku nelze oddělit od zbytku smlouvy. Smlouva o půjčce je proto absolutně neplatná v celém rozsahu. 18. Vzhledem k výše uvedeným závěrům soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce nebyla platně uzavřena. Žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 451 a násl. obč. zák. Za situace, kdy žalovaný uhradil částku [částka], nárok na zaplacení jistiny částečně zanikl splněním původnímu věřiteli. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím lhůty k plnění v prvním oznámení o postoupení pohledávky. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl proto přiznán ode dne [datum]. Za předchozí období byla žaloba ve vztahu k úroku z prodlení zamítnuta (II. rozsudku). 19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly. Do hodnoty sporu pro účely výpočtu procesního úspěchu je nutno zahrnout jistinu i příslušenství, které je rovněž předmětem řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08).