27 C 149/2022-45 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 37 600 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení a úroků, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. a II. tohoto rozsudku (kapitalizovány byly v částce 16 446,14 Kč za dobu od [datum] do [datum] – smluvní úroky, resp. v částce 5 536,10 Kč za dobu od [datum] do [datum] – úroky z prodlení) z titulu smlouvu o půjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností x [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku právní předchůdkyni spolu s dalšími poplatky (úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 10 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 20 000 Kč) vrátit v 58 týdenních splátkách ve výši 1 500 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná na svůj dluh uhradila toliko částku ve výši 49 400 Kč, pročež žalobkyně požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 28 956,40 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 8 643,60 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaná se vyjádřila podáním doručeným soudu dne [datum] toliko tak, že žádá o odložení nebo o splátkový kalendář. 3. K ústnímu jednání dne [datum] se dostavila toliko žalobkyně. Žalovaná svou neúčast omluvila podáním doručeným soudu dne [datum], když uvedla, že se nemůže dostavit, neboť je ve vazební věznici, avšak o odročení jednání nepožádala. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované. 4. Z listinných důkazů, které byly provedeny u jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti: 5. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce opatřená datem [datum], že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaná vrátit poskytnutou částku včetně dalších plateb, celkem 87 000 Kč. V listině je mj. uvedeno, že„ zákazník tímto potvrzuje, že peněžní prostředky byly zákazníkovi vyplaceny v hotovosti (…) při podepsání této Smlouvy (…).“ Žalovaná je v listině označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště. Listina je opatřena podpisy právní předchůdkyně žalobkyně a žalované. 6. Z listiny označené jako Zákaznická karta označená datem [datum], že v jednotlivých kolonkách jsou stran žalované uvedeny zejména tyto údaje: nejvyšší dosažené vzdělání: středoškolské; počet nezaopatřených dětí: 3; druh bydlení – nájemník; domácnost – partner/ka, od června 2008; zaměstnání – v domácnosti od roku 2005, péče o osobu blízkou; zápůjčka/úvěr v současnosti u [příjmení] [jméno] či mimo [příjmení] [jméno] – ne; půjčka/úvěr v současnosti mimo [příjmení] [jméno] – ano, [příjmení] [příjmení], celková částka - 46 000 Kč, měsíční splátka – 1 400 Kč; měsíční příjmy – celkem 26 500 Kč (25 000 Kč státní sociální dávky; 1 500 ostatní příjmy); měsíční výdaje – 15 400 Kč (6 000 Kč inkaso, výdaje domácnosti 8 000 Kč, splátky úvěrů 1 400 Kč); použitelný příjem 11 100 Kč; dokumenty k ověření finanční situace žadatele – výpis z účtu, SIPO, výměr podpory/důchodu. Listina je opatřena podpisy právní předchůdkyně žalobkyně a žalované. 7. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. [číslo] včetně příslušných stran seznamu postoupených pohledávek, že pohledávka za žalovanou vyplývající ze shora jmenované smlouvy byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Smlouva je podepsána oběma smluvními stranami. 8. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum], že právní předchůdkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalobou požadované částky do deseti dnů od obdržení dopisu; toto oznámení zaslala právní předchůdkyně na adresu žalované uvedenou ve smlouvě. 9. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 10. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaná se dne [datum] dohodla s právní předchůdkyní žalobkyně tak, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 50 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni spolu s dalšími úhradami vrátit; právní předchůdkyně žalobkyně přitom nezjišťovala, jestli žalovaná bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky vrátit; žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně právě částku 50 000 Kč a doposud uhradila toliko 49 400 Kč; právní předchůdkyně žalobkyně poprvé vyzvala žalovanou k zaplacení žalobou požadované částky dne [datum] do deseti dnů od obdržení výzvy. 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce 12. Dle ust. § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného ke dni uzavření shora jmenované smlouvy (dále jen„ ZoSÚ10“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 13. Dle § 9 odst. 1 ZoSÚ10, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 14. Podle § 588 odst. o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 1879 a násl. o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci: 17. Soud nejprve uzavírá, že věcnou legitimaci žalobkyně lze dovodit ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou vyhodnocuje jako platně uzavřenou, a na základě které přešla na žalobkyni mj. pohledávka ze smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalovanou. 18. Soud pak uzavřenou smlouvu hodnotí jakožto smlouvu o zápůjčce, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena právní předchůdkyní jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení občanského zákoníku a jednak zákona o spotřebitelském úvěru. [příjmení] relevanci pak v projednávaném sporu má citovaný § 9 odst. 1 ZoSÚ10, neboť tento upravuje povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá úd