27 C 54/2022-22 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 11 040 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (v textu rozsudku dále jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“) – a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezhotovostním převodem finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná se je zavázala společně s poplatkem ve výši 3 040 Kč (tj. poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky) vrátit. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalovaná neuhradila na dlužnou částku ničeho, pročež žalobkyně požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 8 000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3 040 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Ačkoliv byla žalované zaslána předžalobní upomínka, žalovaná neplnila. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila 3. K ústnímu jednání dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Z listinných důkazů, které byly provedeny u jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti: 5. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce [číslo] že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná vrátit poskytnutou částku včetně dalších poplatků. Žalovaná je v listině označena svým jménem a příjmením, rodným číslem a adresou trvalého bydliště. Na konci listiny v části podpisy smlouvy je u jména žalované uveden potvrzovací kód [číslo]. 6. Z listiny označené jako informace o klientech – [právnická osoba] ze dne [datum], že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] žalované na bankovní účet č. [bankovní účet] částku ve výši 8 000 Kč; stejná skutečnost byla zjištěna i z listiny označené jako potvrzení o provedené platbě ze dne [datum]. 7. Z listiny označené jako realizační smlouva o postoupení pohledávek [číslo] včetně seznamu, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Listina je podepsána žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně. 8. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 14 348 Kč do 3 dnů od doručení a zároveň jí bylo oznámeno oznámení postoupení pohledávky na žalobkyni. Oznámení bylo žalované odesláno na adresu uvedenou ve smlouvě (zjištěno z podacího lístku ze dne [datum]). 9. Z listiny označené jako předžalobní upomínka ze dne [datum], že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 14 348 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 7 260 Kč do 3 dnů od doručení. Listina byla žalované odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě (zjištěno z podacího lístku ze dne [datum]). 10. Na základě provedeného dokazování u jednání dospěl k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaná se dne [datum] dohodla s právní předchůdkyní žalobkyně, že tato jí poskytne finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, které následně žalovaná předchůdkyni žalobkyně s dalšími poplatky vrátí, přičemž žalovaná žalobkyni doposud nezaplatila ničeho; právní předchůdkyně žalobkyně přitom nezjišťovala, jestli žalovaná bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky vrátit; právní předchůdkyně vyzvala žalovanou dopisem odeslaným na adresu žalované dne [datum] k zaplacení žalobou požadované částky. 11. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Dle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 14. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci: 18. Soud nejprve uvádí, že smlouvu uzavřenou mezi účastníky vyhodnocuje jakožto smlouvu o zápůjčce, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení občanského zákoníku a jednak zákona o spotřebitelském úvěru. K uzavření smlouvy došlo pomocí prostředků komunikace na dálku. Klíčovou relevanci mají pak v projednávaném sporu citované §§ 86 a 87 ZoSÚ, neboť tyto upravují povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 19. Dále podepsaný soud konstatuje, že ačkoliv by při užití toliko jazykového výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ (v intencích vnitrostátních předpisů) v případě absence řádného zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem úvěru přicházela v úvahu relativní neplatnost takové smlou