30 C 377/2021-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 30. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 745 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 12. 11. 2005 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 39 týdenních (sedmidenních) splátkách po 205 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 8. 2006. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 12. 8. 2006. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 2 250 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 5 745 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 3 592,87 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 2 152,13 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 6 653,40 Kč, úroků z prodlení z celkové dlužné částky 5 745 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o půjčce [číslo] ze dne 12. 11. 2005, smluvní podmínky, zákaznická karta, protokol o platební historii, přehled plateb, smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínky s poštovním podacím archem. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 12. 11. 2005 vč. smluvních podmínek vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným jako dlužníkem v postavení spotřebitele smlouvu, na základě které věřitel poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 5 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal věřiteli vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a zaplatit poplatek ve výši 2 995 Kč, v 39 týdenních splátkách po 205 Kč s tím, první splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy, splatnost poslední splátky byla stanovena na 12. 8. 2006. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, rodným číslem a adresou bydliště. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, vč. Přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek vzal soud za prokázáno, že původní věřitel uzavřel s žalobkyní smlouvu, na základě které postoupil své pohledávky za žalovaným dle výše uvedené smlouvy žalobkyni. Postupovaná pohledávka je identifikována v příloze [číslo] číslem smlouvy, datem poskytnutí půjčky, jménem a příjmením dlužníka, adresou a aktuální výší pohledávky. Z oznámení o postoupení pohledávky ve spojení s poštovním podacím archem soud zjistil, že předchůdce žalobkyně tímto sdělením, které žalovanému zaslal na adresu trvalého pobytu, žalovanému mínil oznámit postoupení pohledávek na žalobkyni. Z výzvy před podáním žaloby ve spojení s poštovním podacím archem soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dle posuzovaných smluv. Tato výzva byla zaslána žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno. 6. Podle hlavy II. ustanovení přechodných a závěrečných, díl 1 přechodná ustanovení, oddíl 1 všeobecná ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 7. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 8. Podle § 657 zákona č. 55/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen ObčZ), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9. Po provedeném dokazování soud dospěl soud k závěru, že žalobě je možno vyhovět jen částečně. 10. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným podle § 657 obč. zák. ve spojení s ust. zákona č. 145/2010 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, tedy tak, že bylo vůlí stran uzavřít smlouvu o půjčce. Předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v souladu se smlouvou ve výši 5 000 Kč poskytl. Povinností žalovaného dle smlouvy bylo vrátit poskytnutou půjčku i s poplatkem, a to ve sjednaných týdenních splátkách. Úrok za poskytnutí finančních peněz ve smlouvě výslovně sjednán nebyl. 11. Smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem žaloby, uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, soud posoudil jako platnou a účinnou smlouvu ve smyslu § 525 ObčZ., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni; aktivní věcná legitimace tak byla v řízení prokázána. 12. V řízení soud vzal za prokázáno, že žalovanému byla předchůdcem žalobkyně poskytnuta částka 5 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný tuto částku převzal. 13. Smlouva o půjčce dle citovaného ust. § 657 a násl. obč. zák. může být, na rozdíl od smlouvy o úvěru dle ust. § 497 a násl. obch. zák., uzavřena platně i tehdy, pokud není úrok za poskytnutí peněžité půjčky sjednán. Úrok ve smyslu ust. § 121 odst. 3 obč. zák. představuje příslušenství pohledávky a ve své podstatě se jedná o civilní plody peněz, tedy sjednané plnění za poskytnutí peněžních prostředků (tzv. cena peněz). Naproti tomu poplatek je sjednaným plněním, které nemá povahu příslušenství, jde o samostatnou pohledávku mající základ ve smluvním ujednání stran. 14. V podmínkách projednávané věci za situace, kdy mezi smluvními stranami nebyl výslovně sjednán úrok za poskytnutí půjčky, jakožto cena peněz, není pochyb o tom, že souhrnný poplatek neměl jinou funkci, než-li funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, plnil tedy funkci úroku z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako tento nárok, a to bez ohledu n