17 C 187/2023-45 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka dne [datum] postoupena [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalované, které bylo dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále„ Smlouva“) po úspěšném posouzení její úvěruschopnosti vyplaceno dne [datum] v hotovosti 15 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měly být kromě jistiny zaplaceny„ Poplatky“ 12 625 Kč, složené z kapitalizovaných úroků ze Smlouvy ve výši 7 651 Kč (29,55 % ročně), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 474 Kč (dále jen„ Poplatky“), a to v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 532 Kč se splatností poslední splátky [datum] Celkem bylo uhrazeno 1 064 Kč a poslední příslušná splátka byla uhrazena dne [datum]. K zaplacení zbývá dlužná jistina 14 284,80 Kč, Poplatky ve výši 11 558,84 Kč, kapitalizovaný úrok 3 646,61 Kč (29,55 % ročně z 14 284,80 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 622,85 Kč (10 % ročně z 14 284,80 Kč od [datum] do [datum]), úrok ve výši 29,55 % ročně z 14 284,80 Kč od [datum] do zaplacení, a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z 14 284,80 Kč od [datum] do zaplacení. Z celkové částky 25 843,64 Kč s příslušenstvím shora již žalovaná ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani poté, co k tomu byla vyzývána usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 4. 2023, č. j. 17 C 187/2023-11, k nařízenému jednání se nedostavila, pouze prostřednictvím třetí osoby (údajně matky) telefonicky, jejíž totožnost s ohledem použitou formu nebylo možno ověřit, bylo soudu sděleno, že žalovaná není schopna se sama dostavit k jednání, když jí byl přiznán III. stupeň invalidity z důvodu psychických problémů a její sestra se na poslední chvíli nemohla omluvit ze zaměstnání a žalovanou k jednání doprovodit. Jelikož v interním soudním systému ISAS nebylo zjištěno, že by kdy bylo vedeno jakékoliv řízení o případném omezení ve způsobilosti k právnímu jednání žalované, ani, že by žalovaná byla jakkoliv omezena ve způsobilosti dle výpisu z Centrální evidence obyvatel, a zejména pak s ohledem na nikoliv včasnou omluvu, kdy předvolání k jednání bylo uloženo na poště od [datum] a dne [datum] si jej žalovaná osobně vyzvedla, přesto o odročení bylo požádáno až v den konání jednání dne [datum], nebylo žádosti, natož třetí neztotožněné osoby, o odročení jednání vyhověno a soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o. s. ř.; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti částku 15 000 Kč v hotovosti při uzavření Smlouvy. Žalovaná se zavázala celkem kromě 15 000 Kč zaplatit poplatky 12 625 Kč v 52 týdenních splátkách po 532 Kč. Dle Tabulky umoření žalovaná zaplatila celkem 1 064 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni. 4. Dle Zákaznické karty – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně usnesením zdejšího soud ze dne 24. 4. 2023, č. j. 17 C 187/2023-9, a následně též u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána, že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalované úvěry splácet, zejména nijak dále neověřoval v Zákaznických kartách toliko tvrzené tzv.„ další čisté příjmy domácnosti“, případné exekuce (např. v Centrální evidenci exekucí) vedené na žalovanou, nepozastavil se ani nad tím, že žalovaná fakticky nebydlela na adrese svého trvalého pobytu, neposuzoval nájemní smlouvu žalované v souvislosti s jejími výdaji a spolehl se toliko na odhad jejich výše na základě tvrzení žalované, nebyly ověřovány výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce), za situace, kdy žalovaná uváděla, že je spolubydlící osobou, nebyly vyžádány listiny prokazující, o jaké osoby jde za účelem posouzení rozsahu případné závislosti těchto osob na žalované, či naopak (k podrobnostem viz citované usnesení a výzva soudu u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.). Dle zprávy z Centrální evidence exekucí vyžádané soudem ze dne [datum] bylo navíc prokázáno, že ke dni [datum] byly na žalovanou vedeny čtyři exekuce. Zprávou CRIF - [právnická osoba], vyžádanou soudem, ve spojení s přílohou k ní obsahující společný výpis z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací (BRKI a NRKI), bylo prokázáno, že ke dni [datum] byl veden předchozí úvěr u„ ESSOX“ jako ukončený ke dni [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky obsahujícím mj. Výzvu k plnění ze dne [datum], které bylo předáno k přepravě dle Podacího lístku k němu dne [datum], byla žalovaná vyzvána k zaplacení„ do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu“. Žalovaná dosud, přes písemnou Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslanou dle podacího lístku dne [datum], ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatila. 5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno pouze co do 38 % (15 602,31 Kč z žalobou uplatněných 40 951,30 Kč, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování), ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouvy o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) žalované poskytnutá plnění považují za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smluv shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopna úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval žalovanou v Zákaznické kartě tvrzené tzv.„ další čisté příjmy domácnosti“, případné exekuce (např. v Centrální evidenci exekucí) vedené na žalovanou, nepozastavil se ani nad tím, že žalovaná fakticky nebydlí na adrese svého trvalého pobytu, neposuzoval nájemní smlouvu žalované v souvislosti s jejími výdaji a spolehl se toliko na odhad jejich výše na základě tvrzení žalované, nebyly ověřovány výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce), za situace, kdy žalovaná uváděla spolubydlící osoby, nebyly vyžádány bližší vysvětlení natož pak listiny prokazující, o jaké osoby jde za účelem posouzení rozsahu závislosti těchto osob na výživě žalované, či naopak (k podrobnostem viz poučení a výzva soudu u jednání v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.). Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, co