17 C 65/2023-43 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 595 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 14 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč (5x 99 Kč), poplatků za SMS servis v celkové výši 245 Kč (5x 49 Kč), poplatků za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ v celkové výši 2970 Kč (2x 1 485 Kč, úroků v celkové výši 2940 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 460 Kč (2x 100 Kč a 2x 130 Kč) a ze smluvních pokut v celkové výši 2 793 Kč (2x 500 Kč a jednorázová 1 793 Kč jako 10 % z nezaplacené jistiny a úroků ke dni [datum]). Příslušenství představuje úrok z prodlení kapitalizovaný ve výši 189,52 Kč od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % z částky 25 595 Kč. Žalovanému byl totiž dne [datum] poskytnut výplatou ve prospěch jeho účtu č. [bankovní účet] bezúčelový spotřebitelský úvěr 15 000 Kč splatný ve 24 měsíčních splátkách dle distančně uzavřené Úvěrové smlouvy (dále také jako„ Smlouva“), kde byly dále dohodnuty další volitelné služby za poplatky shora. Žalovaný uhradil toliko 1 Kč dne [datum] a 1 Kč dne [datum] a přes písemnou upomínku žalobkyni dosud ničeho jiného nezaplatil. 2. Schopnost žalovaného úvěr splácet zkoumala žalobkyně při uzavření Smlouvy prostřednictvím registrů NRKI a BRKI (úvěry u dalších společností a zda jsou placeny), [příjmení], v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku (zda jsou plněny stávající závazky), dále posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalovaného prostřednictvím tzv.„ credit scoringu“, a dále přezkoumala jeho věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků ze shora daného procesu pak úvěr schválila. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. K nařízenému jednání se nikdo z předvolaných nedostavil, toliko zástupce žalobce omluvil neúčast svou i neúčast žalobkyně a souhlasil s jednáním v nepřítomnosti. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a jejich zástupců, vycházel přitom dle § 101 odst. 3 o. s. ř. z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Po provedeném dokazování níže označenými listinnými důkazy má soud za prokázaná skutková tvrzení níže rovněž uvedená a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně, která dle Výpisu z obchodního rejstříku podniká mimo jiné poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, bezhotovostně převedla na účet žalovaného částku 15 000 Kč dne [datum] dle Potvrzení o provedené platbě ve spojení s Opisy výpisů proplacení smlouvy s platbou ve prospěch účtu žalobkyně z protiúčtu žalovaného ze dne [datum] a ve prospěch účtu žalovaného ze dne [datum] a dále ve spojení s Výpisem čerpání, splátek a úhrad za dobu od [datum] do [datum], ze kterého je dále prokázáno, že žalovaný poté, co„ čerpal“ částku shora, zaplatil žalobkyni celkem 2 Kč platbami připsanými dne [datum] a [datum]. Žalovaný nadto již ničeho dalšího žalobkyni neplnil a neučinil tak ani přes písemnou Předžalobní výzvu k plnění, sepsanou zástupcem žalobkyně dne [datum], kterou byl žalovaný vyzván k plnění„ nejpozději do 30 (třiceti) dnů ode dne sepsání této výzvy“, a která byla předána doručovateli k přepravě žalovanému dle Podacího archu k ní dne [datum]. Jelikož žalobkyně v rámci dispozice se žalobou odvozovala nárok na úrok z prodlení až od účinků spojených s Předžalobní výzvou k plnění shora, soud pro nadbytečnost neprovedl důkazy Výzvami před zesplatněním a ke splacení celého úvěru a Podacími archy k nim. 6. Soud naopak nevzal za prokázáno a žalobkyně tak neunesla své břemeno důkazní o tom, že by účastníci uzavřeli Smlouvu o tvrzeném obsahu. Pokud žalobkyně předložila listinu označenou jako„ Úvěrová smlouva ID žádosti [číslo] – ID klienta [číslo]“ ze dne [datum], nebyla tato listina opatřena podpisem žalovaného ani žádným prostředkem způsobilým tento podpis nahradit; i pokud by byla opatřena například zaručeným elektronickým podpisem žalovaného, nebylo by ani v takovém případě Smlouvy uzavřené distančně, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 o. z. prokázáno, že by její text odpovídal projevu vůle žalovaného. Soud byl přitom připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání takových tvrzení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., avšak žalobkyně se svou neúčastí u jednání této možnosti zbavila. 7. Soud nevzal dále za prokázáno, že by žalobkyně splnila povinnost posoudit ke dni uzavření Smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet, tj. jeho příjmovou a výdajovou stránku v kontextu osobních poměrů žalovaného, a to ani listinami označenými žalobkyní jako Předsmluvní informace, Úvěrová smlouva, Sazebník poplatků, Splátkový kalendář, či Fotografie osobního dokladu žalovaného, ani následně předloženým Potvrzením o provedení ověření bonity klienta Oddělením rizik žalobkyně ze dne [datum] ve spojení s přílohou k němu nazvanou„ Úvěrová zpráva“. Podepsaný soud přitom v dané věci konstatuje, že žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála, když v žalobě takové zkoumání sice tvrzeno bylo, ale žalobkyně soudu nepředložila žádnou listinu prokazující zkoumání jak příjmové tak výdajové stránky žalovaného při které by vycházela nejen příslušných matematických modelů, ale především z listin opatřených přímo od žalovaného, které však skýtají objektivní správnost nezkreslenou„ zájmem klienta získat ve finanční tísni finanční prostředky, kterých se mu t.č. nedostává“. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání takových tvrzení dle § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř., avšak žalobkyně se svou neúčastí u jednání této možnosti zbavila. 8. K podání žalobkyně ze dne [datum], ve kterém mimo jiné polemizovala s rozsahem zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, nutno uvést, že závěr učiněný níže soudem o absolutní neplatnosti Smlouvy, která je v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře soudního dvoru Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech. Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ, je v tomto případě možná. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní, aktivní stránky poměru dlužníka vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně tak rozhodl i Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], který uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění zjištění, že dlužník nebyl dle tvrzení žalobkyně evidován v databázi dlužníků, ačkoliv ze soudem vyžádané zprávy ze dne [datum] od CRIF – [právnická osoba], bylo zjištěno, že suma zbývajících splátek vůči [právnická osoba] činila ke 03/ 2021 5 512 Kč). Dostatečnými informacemi dokládajícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými, i zde však ne pouze tvrzenými (!), informacemi o jeho příjmech a výdajích. Žalobkyně při