34 C 285/2023-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 21. 2. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 10 805 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 3. 2. 2022 úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), když se jednalo o bezúčelový spotřebitelský úvěr, přičemž žalobkyně zkoumala při uzavírání smlouvy schopnost žalované tento úvěr splácet prostřednictvím odpovídajících registrů NRKI, BRKI a SOLUS. Takto žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 14 000 Kč se splatností 30 dnů od jeho poskytnutí, přičemž tato částka byla žalované zaslána na jím označené číslo účtu ve smlouvě [bankovní účet]. Úvěr byl sjednán společně s poplatky, splatnost byla stanovena na dobu 30 dnů od poskytnutí úvěru a nastala tedy ke dni 10. 10. 2022. Žalovaná si prodloužila splatnost úvěru o 30 dnů tzv. korunovým odkladem v souladu ustanovením smlouvy dne 7. 3. 2022, kdy zaplatila částku 1 Kč a dne 6. 4. 2022, kdy zaplatila částku 1 Kč. Žalovaná si dále prodloužila splatnost úvěru o 30 dnů tzv. desetiprocentním odkladem v souladu s ustanovením smlouvy, když minimální výše, kterou musí klient uhradit, aby došlo k prodloužení splatnosti o 30 dnů byla stanovena na 2 086 Kč. Za takovéto prodloužení se účtuje 686 Kč. Žalovaná tak uhradila dne 9. 5. 2022 částku 2 086 Kč, dne 8. 6. 2022 částku 2 086 Kč, dne 8. 7. 2022 částku 2 086 Kč, dne 8. 8. 2022 částku 2 086 Kč a dne 7. 9. 2022 částku 2 086 Kč. Dále byly sjednány poplatky za poskytování jiných služeb žalobkyní a náklady s tím spojené, kdy žalované byl za poskytnutí služeb vyúčtován náklad dne 15. 10. 2022 ve výši 300 Kč. Tím, že žalovaná řádně neplatila, byla žalované uložena sankce 3 % z nezaplacené jistiny úvěru v částce 273 Kč, a to dne 9. 11. 2022. Žalovaná neplnila řádně své povinnosti, a proto byla ve smyslu § 142a o. s. ř. vyzvána předžalobní výzvou ze dne 6. 1. 2023, která byla podána na poště dne 9. 1. 2023, k zaplacení celkové dlužné částky 10 805 Kč. Tato částka je tvořena neuhrazenou jistinou ve výši 9 084 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 462 Kč, poplatkem za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem ve výši 686 Kč, účelně vynaloženými náklady ve výši 300 Kč, smluvní pokutou ve výši 273 Kč. Od celkové dlužné jistiny 14 000 Kč byla s ohledem na platby žalované odečtena částka 4 916 Kč. Zbylé částky byly započteny na jiné služby poskytované žalobkyní. Kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 71,05 Kč za dobu od 6. 2. 2023 do 21. 2. 2023 je ze stanovené částky 10 800 Kč. Žalovaná však dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobnímu nároku nevyjádřila. 3. Žalobkyně se k ústnímu jednání konanému dne 18. 7. 2023 omluvila, žalovaná se bez předchozí omluvy k jednání nedostavila, soud tedy za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, kdy vycházel z žalobních tvrzení a žalobkyní doložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil tyto skutečnosti z níže označených důkazů: 5. Z listiny označené jako úvěrová smlouva uzavřené dne 3. 2. 2022 bylo osvědčeno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 14 000 Kč se splatností 30 dnů od jeho poskytnutí, se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru 462 Kč, se stanovením roční procentní sazby nákladů 48,3 %, se stanovením poplatku 686 Kč za 10 % odklad, se stanovením korunového odkladu za 1 Kč a příplatku 1 386 Kč, když splatnost úvěru byla stanovena ke dni 5. 3. 2022. Celková výše splátky byla stanovena na částku 14 462 Kč. 6. Z listiny označené jako posouzení úvěryschopnosti klienta bylo zjištěno, že je to materiál, který vypracovala žalobkyně, ve kterém se zabývá metodikou hodnocení úvěryschopnosti osoby, která žádá o poskytnutí úvěru, s tím, že je zde vyznačena i judikatura, která se touto problematikou zaobírá. 7. Z listiny označené jako kamali – formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že touto smlouvou uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 14 000 Kč se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru 462 Kč se stanovením roční procentní sazby nákladů 48,3 %, se stanovením poplatku 686 Kč za 10 % odklad se stanovením korunového odkladu za 1 Kč a příplatku 1 386 Kč, když splatnost úvěru byla stanovena ke dni 5. 3. 2022. Celková výše splátky byla stanovena na částku 14 462 Kč. Dále bylo z předložených dokladů o totožnosti ověřeno, že žalobkyně ověřovala totožnost dle přiloženého občanského průkazu žalované. 8. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že dne 3. 2. 2022 bylo odesláno z účtu žalobkyně na účet žalované [číslo] [číslo], kdy dále bylo ověřeno z výpisu z účtu, že toto číslo účtu uvedla žalovaná v rámci úvěrové smlouvy. 9. Z listiny označené jako potvrzení o provedení ověření bonity klienta - oddělení řízení rizik bylo zjištěno, že dle rodného čísla není ztotožněna žádná osoba, když je výše příjmu 25 000 Kč bez jakéhokoli ověření, s tím, že se jedná o osobu, která nemá žádné děti a nebyl uveden ani žádný příjem od partnera. 10. Z listiny označené jako výpis čerpání splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalobkyně takto vyčíslila, že na úrocích z prodlení je dluh 71,05 Kč, přičemž byla poskytnuta jistina ve výši 14 000 Kč, úhrada byla 4 916 Kč, zbývá tedy doplatit 9 084 Kč, byl vyčíslen předpis poplatku za prodloužení splatnosti 3 430 Kč při úhradě 2 744 Kč, zbývá zaplatit 686 Kč, byl zaplacen předpis poplatku za prodloužení splátek ve výši 2 772 Kč, předpis poplatku za poskytnutí nebyl zaplacen ve výši 462 Kč, předpis smluvní pokuty ve výši 273 Kč nebyl zaplacen, předpis účelně vynaložených nákladů 300 Kč nebyl zaplacen. 11. Z předžalobní výzvy adresované žalobkyní žalované ze dne 6. 1. 2023 bylo zjištěno, že tímto ve smyslu § 142a o. s. ř. žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky 10 805 Kč ve lhůtě do 30 dnů od vystavení výzvy, když bylo z poštovního podacího archu zjištěno, že tato výzva byla podána na poště dne 9. 1. 2023. 12. Další důkazy soudem nebyly prováděny, neboť z těchto soud nezjistil žádná významnější skutková zjištění mající význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé. 13. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Dle ustanovení § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Dle ustanovení § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 19. Dle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Předně soud uvádí, že