58 C 269/2022-37 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 375 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný s ní prostřednictvím komunikací na dálku uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla dne [datum] na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 4 875 Kč vrátit do dne [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě odesláním specifického [příjmení] kódu a potvrzením, že žalovaný souhlasí s textem smlouvy i všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaný čerpal zápůjčku bezhotovostně převodem na svůj účet. Žalovaný zápůjčku nesplatil v termínu splatnosti ani později. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení nákladů vymáhání ve výši 2 500 Kč a dále nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč (tj. 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 15 000 Kč za dobu od [datum] do [datum]). Žalovaná částka se tak skládá z jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnuté zápůjčky ve výši 4 875 Kč, náhrady nákladů vymáhání ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč. Kromě toho žalobkyně nárokuje ještě úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 19 875 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím ve své nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. <b><i>4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:</b></i> 5. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že ji žalobkyně uzavírala v postavení podnikatele, žalovaný pak v postavení spotřebitele, když je ve smlouvě označen jménem, příjmením, bydlištěm a rodným číslem a z textu smlouvy se nikde nepodává, že by ji žalovaný uzavíral coby podnikatel. Na konci listiny v části podpisy smlouvy je u jména žalovaného uveden [příjmení] kód [anonymizováno]. Totožnost žalovaného byla zjištěna pomocí kopie občanského průkazu, která byla k důkazu též čtena. 6. Z Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok [rok] soud zjistil, že základ daně žalovaného za rok [rok] činil 253 653 Kč a byla mu vyměřena daň z příjmu ve výši 38 040 Kč. 7. Z Výpisu z běžného účtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně poskytla dne [datum] žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě celkem částku 15 000 Kč. 8. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] vč. podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky do tří dnů. Výzva byla odeslána dne [datum]. 9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. <b>10. Z provedeného dokazování soud vzal za prokázaný následující skutkový stav:</b> 11. Soud především z provedených důkazů nezjistil, že by žalobkyně posuzovala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí tak, jak bylo v žalobě tvrzeno, když ověřila toliko příjmovou stránku rozpočtu žalovaného, a to ještě bez jakéhokoli ověření stability příjmů žalovaného. Soud však vzal za prokázané, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru s obsahem odpovídajícím žalobním tvrzením a že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částku 15 000 Kč dne [datum]. Nezjistil též, že by žalovanému byly doručeny jakékoli výzvy k plnění mimo předžalobní výzvu ze dne [datum]. 12. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) jako vztah ze smlouvy o zápůjčce. 13. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí zápůjčky podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z.s.ú.“). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú. 14. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr s dostatečnou odbornou péčí. [příjmení] žalobkyně lze vytknout několik zásadních pochybení. Žalobkyně konstatovala, že svou povinnost prověřit uvěruschopnost žalovaného splnila dotazy učiněnými na žalovaného stran jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrů a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, kdy poskytnuté informace a dokumenty byly zaevidovány do tzv. zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně však soudu nedoložila zákaznickou kartu žalovaného. Žalobkyně sice soudu předložila soudu toliko přiznání k dani z příjmů fyzických osob žalovaného za rok [rok], avšak tato listina slouží pouze k prokázání příjmové stránky žalovaného, nikoliv však stránky výdajové. Žalobkyně se tak zcela nedostatečně zabývala výdajovou stránkou žalovaného, když zcela rezignovala na prověřování této stránky a vycházela přitom z předem stanovených výdajů, toliko nereálných výdajů. Soud byl připraven žalobkyni poučit dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., o nutnosti označit a předložit další důkazy k tomu, jak žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy je třeba zkoumat příjmy i výdaje žalovaného a způsob plnění dosavadních dluhů, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena, neboť soud činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z § 122 odst. 1 o. s. ř. 15. Za daných okolností žalobkyně neprokázala, že by schopnost žalovaného splácet úvěr prověřovala s odbornou péčí, neboť provedené ověření je zcela nedostatečné. Je na žalobkyni, aby v řízení tvrdila a prokázala, že úvěruschopnost úvěrového dlužníka (zde žalovaného) s odbornou péčí posoudila. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil uzavřenou smlouvu o zápůjčce jako neplatnou ve smyslu § 588 o. z. pro rozpor s § 86 a § 87 z.s.ú. 16. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy podle § 2991 a § 2993 o. z. je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly, což v projednávané věci znamená povinnost žalovaného vrátit žalobkyni poskytnutou částku 15 000 Kč. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 15 000 Kč, která odpovídá částce, kterou žalovaný převzal. Zároveň soud dle § 1970 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení z částky 15 000 Kč. Soud vzal za prokázané, že první výzvou k plnění odeslanou žalovanému byla předžalobní výzva odeslaná dne [datum]. Dle § 573 o. z. se odeslané psaní považuje za doručené třetím pracovním dnem po jeho odeslání, což v daném případě činí [datum]. Žalovaný byl ve výzvě vyzván k úhradě částky do tří dnů, tj. [datum] a tedy od [datum] je žalovaný v prodlení s placením. Výši úroků z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalovaného. Ve zbytku soud žalobu zamítl, když ostatní žalobní nároky včetně příslušenství vyplývaly ze smlouvy, kterou soud shledal absolutně neplatnou a ze které tedy žalovanému žádné povinnosti nevznikly. 17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť oba účastníci měli v řízení úspěch částečný. Soud proto provedl kvantifikaci úspěchu žalobkyně ke dni vyhlášení rozsudku, přičemž lze konstatovat, že úspěch činil 49 % (z žalované částky 37 760,10 Kč soud přiznal 18 617,70 Kč), lze uzavřít, že žalobkyně byla převážně neúspěšná. Soud proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, když žalovaný byl v řízení zcela pasivní a žádné náklady mu nevznikly. 18. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.