64 C 367/2023-27 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 20 065,82 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], jako právní předchůdkyní žalobkyně, smlouvu o úvěru [číslo] včetně přílohy [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě níž žalovaná obdržela finanční hotovost 25 000 Kč v místě svého bydliště, což stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru a nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku ve výši 21 480 Kč, tj. celkem částku 46 480 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3 320 Kč s poslední splátkou ke dni [datum]. Žalovaná nehradila řádně a včas, uhradila pouze 20 919,99 Kč, což odpovídá 6 řádně uhrazeným splátkám, právní předchůdkyně žalobkyně proto zesplatnila závazek ze smlouvy ke dni [datum], ode dne [datum] je tak žalovaná v prodlení s úhradou částky 25 560,01 Kč, jež představuje součet jistiny ve výši 14 281,72 Kč a zůstatek příslušenství ve výši 11 278,29 Kč. V důsledku prodlení žalované pak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo rovněž na úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, kdy na základě dílčí smlouvy ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení předmětné pohledávky, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně proto požaduje po žalované vedle zákonného úroku z prodlení zaplacení jistiny ve výši 14 281,72 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok v celkové výši 3 166,99 Kč (s částí po revizním přepočtu), poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 736,44 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 277,57 Kč, inkasní poplatek ve výši 2 474,62 Kč, smluvní pokutu 0,1 % denně ve výši 5 784,10 Kč. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, jakým způsobem byla ověřována úvěryschopnost žalované před uzavřením smlouvy s tím, že bylo vycházeno zejména z údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr, jíž stvrdila svým podpisem. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalované, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: - z listiny označené Smlouva o úvěru [číslo] včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaná jako dlužník písemnou dohodu, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a dlužník se zavázal tyto vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku v celkové výši 21 480 Kč, tj. celkem 46 480 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč. Peníze byly věřitelem žalované předány v hotovosti v místě bydliště, což stvrdila svým podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy je formulář obsahující informace o spotřebitelském úvěru. - z listiny označené žádost o úvěr ze dne [datum], že v této jsou obsaženy základní údaje o osobě žalované s tím, že byla zaměstnaná od [datum] s pravidelným měsíčním příjmem ve výši 18 270 Kč, její měsíční výdaje činily 5 110 Kč, což bylo stvrzeno podpisem žalované. - z listiny označené pracovní smlouva ve spojení s výplatními páskami žalované, že žalovaná byla od [datum] zaměstnána u [právnická osoba] s. r. o., [IČO], na pozici skladnice s měsíční mzdou za [číslo] v částce 17 445 Kč, za [číslo] v částce 16 005 Kč a za [číslo] v částce 21 361 Kč. - z listiny označené rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně dodatku [číslo] ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] že na základě písemné dohody společnosti [právnická osoba] jako postupitele a žalobkyně jako postupníka byly postoupeny pohledávky ve sjednaném počtu a celkové hodnotě dle seznamu pohledávek obsažených v dílčí smlouvě o postoupení pohledávek s tím, že pohledávka za žalovanou je označena na řádku [číslo] přílohy [číslo]. - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu, že společnost [právnická osoba] oznámila žalované, že dne [datum] došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky s žalobkyní a zároveň ji vyzvala k úhradě dlužné částky 44 786,24 Kč na označený účet ve lhůtě do 10 dnů, jež bylo dne [datum] odesláno na adresu žalované. - z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího archu, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 44 717,89 Kč na označený účet do [datum], jež byla dne [datum] odeslána na adresu žalované dle smlouvy. 5. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listiny - potvrzení o provedení transakce), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné další skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr. 6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Mezi právní předchůdkyně žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena písemná dohoda, na základě níž byla žalované poskytnuta částka 25 000 Kč, a to v hotovosti v místě jejího bydliště, kterou se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku v celkové výši 21 480 Kč, tj. celkem částku 46 480 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3 320 Kč. Žalovaná uhradila toliko částku 20 919,99 Kč. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s dílčí smlouvou ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno žalované dopisem ze dne [datum]. Žalovaná byla žalobkyní prostřednictvím zástupce dne [datum] vyzvána k úhradě dlužné částky do [datum]. 7. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 12. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud v prvé řadě konstatuje, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na kterou je nutno aplikovat rovněž ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, zejména § 86 a § 87 ZoSÚ upravující povinnost poskytovat