33 C 64/2024-27 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne 27. 11. 2023 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že s žalovaným dne 14. 3. 2022 uzavřela smlouvu o úvěru ve výši , částka, (skládající se z půjčené částky , částka, a souhrnného poplatku , částka, ), podle které měl žalovaný splácet týdně , částka, , a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. , adresa, 520 Kč uhrazenou žalovaným, žalobkyně započetla nejprve na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, b) dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, c) dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením Úvěru, d) dále na úhradu poplatku za zpracování a doručení Úvěru, e) dále na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek Úvěru, f) dále na úhradu následujících položek: (I.) na jistinu Úvěru dílem ve výši 83,47 %, (II.) na úrok za poskytnutí Úvěru dílem ve výši 16,53 %.– odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalovaného, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných Smlouvy, atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. Žalovaný předmětný závazek splácel nepravidelně, což vyplývá z žalobkyní doložené platební historie. Žalobkyně by tak částku , částka, uhrazenou žalovaným mohla vydělit předepsanou týdenní splátkou , částka, a vypočíst tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by tuto částku uhradil v předepsaných splátkách. Splatnost pohledávky by tak nastala již dříve. Žalobkyně však zákonný úrok z prodlení požaduje pouze od doby předepsané splatnosti dle smlouvy. Žalobkyně tedy nechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje 8. 5. 2023, do prodlení se žalovaný tedy dostal dnem 9. 5. 2023. Při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet, žalobkyně provedla kontrolu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolu RČ dálkovým systémem společnosti , právnická osoba, ), kontrolu náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku , kontrolu zaměstnání telefonicky, kontrolu platební historie klienta u žalobkyně, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta (Čestné prohlášení klienta o výši závazků – viz příloha žaloby) a dle lokality klienta – a to na základě odborných vědomostí z “terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti, kontrolu předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem (OZ) v kartě klienta (viz příloha žaloby).2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. K ústnímu jednání konanému dne 24. 4. 2024 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně však svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Žalovaný, ačkoliv byl řádně předvolán, se nedostavil bez omluvy. Soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád jednal v nepřítomnosti účastníků.4. Soud provedl důkazy navržené a předložené žalobkyní. Po provedením dokazování dospěl soud k níže uvedeným skutkovým zjištěním.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 3. 2023 včetně smluvních podmínek ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru a Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tato byla výše uvedené dne uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout v hotovosti částku , částka, a žalovaný se zavázal zapůjčenou částku spolu s úrokem ve výši , částka, , poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši , částka, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , tj. celkem částku , částka, splatit v 60 týdenních splátkách ve výši , částka, . První splátka byla splatná dne 21. 3. 2022, každá další pak 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Zápůjční úroková sazba činila 70,89 %, RPSN činila 212,77 %. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od žalobkyně v hotovosti obdržel částku , částka, . Nedílnou součástí smlouvy strany učinily „Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru“.6. Z evidenční karty klienta ze dne 14. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaný uvedl jako typ bydlení nájemník, dále že má , Anonymizováno, vzdělání, je , Anonymizováno, , žije sám, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ani , Anonymizováno, , u žalobkyně ještě úvěr neměl, jako příjem uvedl , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, , výdaje na bydlení ve výši , částka, , dále je mezi výdaji uvedena částka , částka, jako životní minimum na ověření. Žalovaný dále uvedl, že nemá hypotéku ani úvěr s balónovou splátkou. Výše disponibilního zůstatku byla uvedena v částce , částka, . U položky doplňující informace je uvedeno „ověřen OP, výpis z účtu za 1 a 2/2022.7. Z listiny označené jako „Informace o smlouvě: 29_423733“ soud zjistil, že jsou zde evidovány platby žalovaného v celkové výši , částka, .8. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím archem ze dne 19. 4. 2023 vzal soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce odeslala dne 19. 4. 2023 uvedenou předžalobní výzvu doporučenou zásilkou č. RR2708471060F. V této výzvě byl žalovaný vyzván k úhradě částky , částka, z titulu úvěru č. , hodnota, -423733, a to do 7 dnů od doručení výzvy.9. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně s žalovaným dne 14. 3. 2023 uzavřela výše uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla v hotovosti částku , částka, , a že žalovaný žalobkyni uhradil částku , částka, . Soud má rovněž za prokázáno, že žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 19. 4. 2023 odeslanou téhož dne vyzvala k úhradě dlužné částky do 7 dnů od doručení výzvy.10. Na základě shora zjištěného skutkovém stavu soud po právní stránce věc posoudil podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) upravující smlouvu o úvěru ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ), a to s ohledem na to, že žalobkyně Smlouvu uzavřela v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. a žalovaný v postavení spotřebitele podle § 419 o. z. Přičemž podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 3 odst. 1 písm. c) ZoSÚ se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pokud jde o samotnou povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru schopnost spotřebitele úvěr splácet, tak poskytovatel úvěru je povinen postupovat s odbornou péči ve smyslu § 75 ZoSÚ. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. , spisová značka, , podle kterého pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a