34 C 115/2024-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 18. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení 30 000 Kč s 15% zákonným úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč za dobu od 11. 2. 2023, kapitalizovaného smluveného úroku ve výši 13 987,63 Kč za dobu od 10. 9. 2022 do 10. 2. 2023 a zaplacení částky 4 579 Kč představující smluvní pokutu. K odůvodnění svého nároku žalobkyně uvedla, že dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen smlouva), když její nedílnou součástí byly také smluvní podmínky. Žalobkyně současně splnila svoji zákonem stanovenou povinnost a dostatečným a průkazným způsobem prověřila pod uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného tak, aby se minimalizovalo riziko nesplacení úvěru, zejména si prověřila údaje uvedené žalovaným jako žadatelem v žádosti o spotřebitelský úvěr. Na základě všech těchto získaných údajů a informací bylo pečlivě posouzeno, zda a v jaké výši lze žadateli úvěr poskytnout, přičemž žalobkyně vycházela mj. z obecných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) ve smyslu § 4 odst. 1, § 6 a § 7 o. z. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v částce 30 000 Kč formou 30 splátek po 2 992 Kč vždy ke každému 7. dni příslušného kalendářního měsíce od 7. 10. 2022. Žalovaný počínaje splátkou 7. 10. 2022 neuhradil žalobkyni ničehož a dostal se tak dnem 8. 10. 2022 do prodlení se splněním stanovených splátek. V souladu s čl. 6 odst. 1 smluvních podmínek nejpozději 10. 2. 2023 tak došlo k zesplatnění úvěru a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 30 000 Kč, příslušenství a smluvní pokutu ve smyslu čl. 6 odst. 2 a následujících smluvních podmínek. Smluvní úrok byl v tomto případě stanoven v částce 111,33 % ročně, tudíž žalobkyně požadovala úrok v této výši z částky 30 000 Kč za dobu od 10. 9. 2022 do 10. 2. 2023 v částce 13 987,63 Kč. Přestože byl žalovaný opakovaně upomínán k zaplacení dlužné částky, a to i ve smyslu § 142a o. s. ř., dlužná částka žalovaným nebyla zaplacena. Žalobkyně se také domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 579 Kč v souladu s čl. 6 odst. 3 a smluvních podmínek, ve kterých bylo stanoveno, že je žalobkyně oprávněna požadovat po klientovi smluvní pokutu ve výši 499 Kč v případě prodlení s pravidelnou splátkou, maximálně však částku 2 999 Kč za rok, přičemž souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Žalobkyně tak uplatnila smluvní pokutu ve výši 4 579 Kč představující smluvní pokutu 499 Kč, smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky 30 000 Kč za dobu od 11. 2. 2023 do 26. 6. 2023, tj. 4 080 Kč, kdy při přičtení částky 499 Kč představují celkový nárok na smluvní pokutu částku 4 579 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.3. K soudnímu jednání konanému dne 2. 5. 2024 se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně se omluvila, soud tedy za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z žalobních tvrzení, listinných důkazů a obsahu spisu.4. Ještě před zahájením jednání ve věci samé žalobkyně omezila žalobní nárok co do částky 13 987,63 Kč odpovídající části kapitalizovaného úroku z částky 30 000 Kč za dobu od 10. 9. 2022 do 10. 2. 2023 a co do částky 4 579 Kč představující nárok na smluvní pokutu; soud tedy za užití ustanovení § 96 odst. 1, 2, 4 o. s. ř. řízení zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozhodnutí.5. Soud učinil tato zjištění z těchto listinných důkazů:6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, půjčka č. , hodnota, uzavřené ke dni , datum, bylo zjištěno, že jde zde žalovaný označen jako klient a žalobkyně jako osoba úvěrující, kdy jejím předmětem byl spotřebitelský úvěr v částce 30 000 Kč poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, , který měl být splácen v 30 měsíčních splátkách po 2 992 Kč, přičemž první splátka měla být uhrazena 7. 10. 2022.7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 7. 9. 2022 opatřeného podpisem klienta (žalovaného) bylo zjištěno, že měla být poskytnuta částka neúčelového spotřebitelského úvěru 30 000 Kč se stanovením podmínek vzniku daného úvěru.8. Z listiny označené jako potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady bylo zjištěno, že z účtu , právnická osoba, . označeného jako , Anonymizováno, č. , č. účtu, bylo zasláno na účet příjemce č. , č. účtu, dne 9. 9. 2022 částka 30 000 Kč za účelem spotřebitelského úvěru.9. Z listiny označené jako výplatní páska bylo zjištěno, že firma , Anonymizováno, potvrzuje výši příjmu žalovaného za období 7/2022 v částce 31 814 Kč.10. Z upomínek ze dne 12. 10. 2022, 27. 10. 2022, 8. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobce sepsal listinu, kterou vyzýval žalovaného k úhradě dluhu. K těmto listinám však nedoložil doklad o podání těchto výzev na poště.11. Z upomínky ze dne 10. 2. 2023 bylo zjištěno, že danou výzvou došlo k zesplatnění dluhu z daného úvěru a k výzvě k úhradě dlužné částky. K této listině rovněž nebyl doložen doklad o jejím podání na poště.12. Z předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 6. 4. 2023 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky ve lhůtě do 14 dnů od doručení dané písemnosti, když žalobkyně podala danou výzvu na poště dne 14. 4. 2023.13. Dalších důkazů soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že skutkový stav je náležitě objasněn v takovém rozsahu, aby soud mohl ve věci rozhodnout.14. Na základě výše uvedeného dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:15. Žalobkyně se s žalovaným dne 7. 9. 2022 dohodla tak, že žalobkyně mu poskytne částku ve výši 30 000 Kč, kdy finanční prostředky byly vyplaceny žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet jím označený a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit společně s poplatky a úrokovým příslušenstvím; žalovaný žalobkyni oproti obdržení peněž neuhradil žádnou částku. Žalobkyně před vzájemným ujednáním nezjišťovala dostatečně, jestli žalovaný bude schopen dostát své povinnosti peněžní prostředky s dalšími poplatky žalobkyni vrátit; žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 6. 4. 2023 vyzvala žalovaného k zaplacení žalobou požadované částky ve lhůtě do 14 dnů od obdržení výzvy, přičemž tato výzva byla podána žalobkyní na poště dne 14. 4. 2023. V průběhu žalovaný netvrdil a již vůbec neprokázal, že by takto vyplacenou dlužnou částku žalobkyni uhradil.16. Podle ustanovení§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření shora jmenované smlouvy (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Dle ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).19. Dle ustanovení § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Dle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Podle ustanovení § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že