81 C 395/2022-68 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platební rozkazu došlým soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 77 106 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnil tím, že si u žalované na základě telefonické objednávky (následně stvrzené e-mailem ze dne , datum, ) objednal vyložení 3 ks betonových panelů jeřábem AC40 na stavbě jeho rodinného domu. Mezi žalobcem a žalovanou tedy byla uzavřena smlouva o dílo, na základě které se žalovaná zavázala pro žalobce provést dílo spočívající ve shora uvedené službě. Pracovník žalované se dne , datum, dostavil na místo. Při vykládce druhého ze tří panelů však došlo k nehodě, kdy se vykládaný panel uvolnil, spadl a poškodil se. Při pádu pak poškodil i poslední třetí panel a došlo také k poškození nákladního vozidla a ke zranění osoby , jméno FO, . Po samotné nehodě byl žalobce kontaktován zástupcem žalované, panem , adresa, , který po něm žádal, aby mu objednávku zaslal ještě písemně. Tomu žalobce vyhověl a odeslal mu objednávku e-mailem ze dne , datum, v čase 18:38 hodin. Žalovaná při plnění svého smluvního závazku způsobila žalobci škodu, která spočívá v poškození 2 ks panelu. Dle cenové nabídky činila cena dvou poškozených panelů částku 77 106 Kč vč. DPH. Žalovaná byla dne , datum, vyzvána k zaplacení vzniklé škody, lhůta k plnění uplynula dne , datum, .2. Žalobce na žalobě setrval, když v průběhu řízení doplnil, že telefonickou objednávku s žalovanou učinil někdy v průběhu měsíce února 2022. Pokud jde o konkrétní práce, které byly předmětem objednávky, jednalo se o naložení betonových kusů z korby přistaveného nákladního vozidla, včetně tedy jejich upevnění k jeřábu, jejich přemístění pomocí jeřábu nad místo složení a následné složení na místo, které určil, když se jednalo o strop mezi přízemím a prvním patrem budoucího rodinného domu. Může zcela vyloučit, že by předmětem objednávky nebyly vazačské práce. Pod takzvanými jeřábnickými službami si představoval, že prostě žalovaná zajistí vyložení a složení panelů včetně všech doprovodných činností a úkonů, které s tím souvisí. Ze strany žalované se jednalo již o druhé plnění na dané stavbě, neboť již před tím vykládala první várku dodaných panelů. Jeho objednávka přitom byla úplně stejná. Tehdy ani nyní po něm nikdo nepožadoval, aby cokoliv vázal. Rozdíl byl jenom v tom, že v případě projednávané kauzy dorazil pracovník žalované , adresa, sám, přičemž tehdy ještě s kolegou. V prvním případě pan , adresa, zavazoval popruhy a kolega obsluhoval jeřáb, ve druhém případě pak sám , adresa, zavazoval popruhy a následně obsluhoval jeřáb. Jeho role při obou vykládkách spočívala pouze v tom, že ukazoval, kde mají být panely složené. Ani v obou případech vykládky přítomný , jméno FO, neprováděl žádné vazačské ani jeřábnické práce. Pokud jde o výši škody, tak za dodání všech stropních panelů spiroll společnosti , právnická osoba, . zaplatil zálohu ve výši 344 742,31 Kč. Konkrétní výši škody určil dle předložené cenové nabídky na 2 ks panelů.3. Žalobce na žalobě setrval, když u jednání dne , datum, doplnil, že původně jeřábnické práce dělala jiná firma, která však neměla na předmětné panely jeřáb a žalobci sdělila, že se pokusí někoho sehnat. Na základě toho pak byl žalobce telefonicky kontaktován, nyní už ví, že se jednalo o pana , adresa, . Domluvili si spolu termín na místě stavby, kdy přijelo auto s nápisem , právnická osoba, a on panu , jméno FO, sdělil, co je zapotřebí. , jméno FO, si prošel stavbu, ukázal mu jeřábnický plán, chtěl vědět detaily ohledně váhy panelu. Přeměřoval vzdálenosti, vytýčil trasu, kde by se to zvedalo. Zeptal se ho, zda používají ocelové řetězy, když mu řekl, že tak se to nedělá, že se to dělá popruhama, a že pokud bude chtít, tak přivezou nové popruhy. Žalobce neměl důvod provádět vazačské práce. Tyto prováděl pan , jméno FO, sám, žalobce pouze pomáhal dle pokynů pana , jméno FO, umísťovat popruhy v místě, když tyto popruhy již uvazoval pan , jméno FO, sám a vše si vždy zkontroloval. Pokud jde o příčinu pádu, pak jeden z popruhů, které panely držely, se protrhl, panel pak zůstal zavěšený na zbývajícím druhém popruhu a na druhé straně se naklonil z části na korbu auta a z části na zem. Při první vykládce mu bylo řečeno, že jsou to dvaceti tunové popruhy a to, že jsou to čtyř tunové popruhy, se dozvěděl až po pádu panelu. Bylo mu pracovníky , právnická osoba, vysvětlováno něco o tom, že se jedná o smyčku 4 a 4 se rovná 16 a že toto je v pořádku. V případě první vykládky a rovněž v případě vykládky prvního panelu u druhé vykládky se panely zvedaly rovnoměrně. V případě vykládky druhého panelu jedna strana se zvedala dříve a až poté, kde byla zvednutá o 30, 40 až půl metru se začala zvedat druhá strana. Na toto máváním upozornil jeřábníka, ten se vyklonil a řekl, že je to dobrý. Dva až tři dny po incidentu upozornil policii na to, že viděl v okně, kde byl polystyren poškozený, jako by tam panel zavadil. Jak vazačské, tak jeřábnické práce byly prováděny špatně. Žalobce si u žalované objednal vyložení panelů jeřábem, když tuto povinnost žalovaná nesplnila, ať už proto, že došlo ke špatnému uvázání nebo porušení povinnosti při zvedání panelu jeřábem. Pokud jde o specifikaci betonových panelů, pak se jednalo o betonové panely spiroll, délka 13,4 m, obchodní označení výrobku PPD 1340/434, dodavatel společnost , právnická osoba, .4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že nárok uplatněný žalobou neuznává ani zčásti. Je pravdou, že žalobce si u žalované objednal jeřábnické práce a za tímto účelem na místo vykládky určené žalobcem zaměstnanec žalované, pan , adresa, , přistavil požadovaný jeřáb. Žalovaná se však zavázala poskytnout žalobci pouze jeřábnické práce. Příčinou poškození panelu ovšem nebylo provádění těchto jeřábnických prací, nýbrž vadné provedení vazačských prací (to je vadné upevnění břemene k jeřábu), které na místě prováděl sám žalobce společně se svým známým, panem , jméno FO, .5. Žalovaná na svém procesním stanovisku setrvala, když v průběhu řízení doplnila, že zvedání břemene se skládá v podstatě ze dvou činností, jednak jsou to ty vlastní jeřábnické práce a jednak jsou to práce vazačské. Pro obě tyto činnosti je třeba mít odlišná oprávnění, jsou vykonávány odlišnými osobami, když jeřábník musí sedět v jeřábu, nemůže běhat kolem břemene a uvazovat jej. Z technické normy ISO 12480-1 vyplývá jednoznačně ve vztahu k jeřábníkovi, že jeřábník je zodpovědný za správné ovládání jeřábu v souladu s požadavky výrobce, vždy se musí řídit pouze pokyny vazače signalisty. Skutečnost, že jeřábník musí být kompetentní ve vázání břemen a znalosti dorozumívacích znamení nezakládá odpovědnost jeřábníka za uvázání břemene. Tato odpovědnost je ryze na vazači, který je odpovědný za uvázání a odvázání břemene a za použití vhodných příslušenství pro zdvihání v souladu s navrženým postupem manipulace. V případě druhého panelu nastal problém v momentě, kdy toto břemeno bylo zdviháno a bylo úkolem vazače dát jeřábníkovi pokyn stůj, pokyn polož břemeno. Vazač to zjevně neudělal nebo důkazy zde nemáme, je možné, že ta situace jaksi nastala tak rychle, že to ani nebylo možné. To, že vázací prostředky správně fungují na zvedaném břemeni, to nemůže ovlivnit jeřábník, proto tam je osoba vazače. , jméno FO, žalobci navrhoval alternativní použití vázacího prostředku, sice kleští, na to mu pan , jméno FO, řekl, že popruhy stačí, že to má odzkoušené a že to má potvrzeno u výrobce. , jméno FO, tedy moc dobře věděl, co dělá, když i z úředního záznamu z , datum, se podává, že pan , jméno FO, inspektorovi v této věci uvedl, že vlastní stavební firmu v Africe a trámy uvazoval dle pokynu výrobce těchto trámů 2 metry od okraje dvěma lanocelovými lany, jenž každé mělo nosnost 4 tuny. Z toho vyplývá, že pan , jméno FO, velmi dobře věděl, jakým způsobem to břemeno uvázat a tohoto uvázání se účastnil. Škodu si žalobce způsobil sám, tím že porušil povinnosti při vázání břemene a při organizaci a dohledu nad zvedáním tohoto břemene, když si zřejmě nevšiml toho, že popruh vyskočil z podložky, která tam byla právě proto, aby nedošlo k přetržení popruhu a v důsledku toho k tomuto přetržení došlo.6. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc dne , datum, projednal a následně odročil za účelem vyhlášení rozsudku na den , datum, v nepřítomnosti právního zástupce žalobce, který se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl o změně termínu jednání řádně a včas informován. Při svém rozhodování soud vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.7. Ze spisu , právnická osoba, , Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor , adresa, , obvodní oddělení , adresa, č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo zjištěno:- z úředního záznamu z , datum, (č. l. 52 kopie spisu), že úřední záznam byl sepsán prap. , jméno FO, , inspektorem. V úředním záznamu je uvedeno, že dne , datum, v 12:19 hodin byla denní