22 C 98/2025-57 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 107 883,66 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 19. 2. 2022 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“). Podpisem ÚS se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen „ÚP“). Před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalované. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, v důsledku které přestala hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti. Žalovaná byla v souladu se Smlouvou a ÚP oprávněna čerpat revolvingový úvěr (dále jen „RÚ“), a to prostřednictvím Kreditní karty (dále jen „KK“), vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se zavázala za podmínek stanovených v ÚP poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaná se uzavřením Smlouvy zavázala takto poskytnutý RÚ společnosti vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu s ÚS a ÚP možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 115 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v ÚS. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 3,17 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného RÚ a pravidelné poplatky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla 20. den v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem čerpala částku ve výši 124 654 Kč a uhradila částku 95 338 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 19. 8. 2024 a požadovala okamžité zaplacení celé dlužné částky.2. Žalobkyně původně požadovala zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 106 953, 66 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 430 Kč, smluvních pokuty ve výši 500 Kč, úroku kapitalizovaného ke dni 18. 11. 2024 ve výši 11 108,27 Kč, úrok ve výši 25,88 % p. a. od 19. 11. 2024 do zaplacení z částky 106 953,66 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ve výši 2 948,25 Kč (ode dne 3. 9. 2024 do dne 18. 11. 2024 sazbou 12,75 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut) a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 107 883,66 Kč za dobu od 19. 11. 2024 do zaplacení.3. Po podání žaloby vzala žalobkyně žalobu částečně zpět s odůvodněním, že žalovaná po podání žaloby zaplatila: dne 29. 11. 2024 - 1 000 Kč, dne 8. 12. 2024 - 1 000 Kč, 13. 12. 2024 – 1000 Kč, 20. 12. 2024 – 2 000 Kč, 13. 1. 2025 – 4 000 Kč, 14. 2. 2025 – 3 640 Kč, 26. 5. 2025 – 5 000 Kč.4. V souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně soud řízení podle ustanovení § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), částečně zastavil usnesením, které nabylo právní moci dne 29. 10. 2025.5. Smlouvou o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 2. 2022 a informacemi o činnosti klienta bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěrového rámce ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,17 % z aktuální dlužné částky, minimálně 633 Kč měsíčně. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, pokud není v ÚS uvedeno jinak.6. Z uvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru v lednu 2018, na základě které má splácet měsíčně 1 627 Kč, zbývající počet splátek 73, zůstatek jistiny 86 448 Kč, datum ukončení: únor 2028, datum poslední delikvence: listopad 2019. Od března 2017 má žalovaná kontokorentní úvěr s rámcem 6 000 Kč, datum poslední delikvence 31. 10. 2021.7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – žalované ze dne 18. 11. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně provedla před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 19. 2. 2022 ověření bonity žalované: specifikace klienta: svobodná, druh bydlení podnájem, počet dětí 0, zdroj příjmu: zaměstnanec, výše příjmu 19 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 0, měsíční výdaje domácnosti 14 000 Kč. V registrech s datem odpovědi 19. 2. 2022 uvedeno: JAP PUJCKA, SOLUS OK, NRKI OK, MVCR overeno, ISIR klient nenalezen v externím systému.8. „Ověřením bonity MLS“ bylo prokázáno, že zbývající maximální limit splátky pro klienta (žalovaná) činil 12 798 Kč, zbývající maximální limit splátky domácnosti činil 4 367 Kč. Při výpočtu se m. j. vycházelo z životního minima dospělých členů domácnosti 3 860 Kč, splátce jiným společnostem 1 709 Kč a plánované splátce 663 Kč.9. V Posouzení úvěruschopnosti klienta Metodika – výklad je uvedeno, že věřitel naplňuje svoji zákonnou povinnost posuzování úvěruschopnosti spotřebitele důsledným zjišťováním kreditního skóre. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta.10. Výpisem čerpání, splátek a úhrad k číslu smlouvy č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalovaná celkem čerpala 124 654 Kč, celkem uhradila 112 978 Kč (po podání žaloby celkem 17 640 Kč).11. Výpisem z běžného účtu žalované za prosinec 2021 bylo prokázáno že počáteční zůstatek na účtu byl 2 668,55 a konečný zůstatek 2 694, 97 Kč, dne 10. 12. 2021 žalovaná uhradila nájem ve výši 7 700 Kč, mzda celkem 24 174 Kč.12. Výzvou ze dne 19. 8. 2024 adresovanou žalované bylo prokázáno, že žalobkyně ji vyzvala k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve výši 126 069,84 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. Výzva byla žalované odeslána dne 20. 8. 2024 (prokázáno podacím archem).13. Předžalobní výzvou ze dne 5. 9. 2024 bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 127 002,94 Kč do 12. 9. 2021. Výzva byla žalované odeslána dne 6. 9. 2024 (prokázáno podacím archem).14. Z úvěrových podmínek soud neučinil rozhodné zjištění pro posouzené věci s ohledem na níže uvedené právní posouzené věci.15. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně poskytla žalované bezhotovostně částku 124 654 Kč. Žalovaná zaplatila před podáním žaloby částku 95 338 Kč, po podání žaloby částku 17 640 Kč.16. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).17. Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ) ve znění do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se zabýval tím, zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39). Žalobkyně netvrdila, že výdaje žalované ověřila. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že u výdajů žalované vycházela ze statistického modelu, nikoli z konkrétních výdajů žalované. Statistické údaje o nákladech na domácnost nejsou dostatečným ověřením výdajů žadatele o úvěr. Zákonem stanovená výše životního minima, ze kterého žalobkyně vycházela, je pouze minimální výše příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Nejde o částku, ze které by člověk dlouhodobě hradil reálné životní náklady. Při zkoumání výdajové stránky není nutno dokládat vše