122 C 1/2020-46 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částek uvedených ve výroku I. a II. rozsudku. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že původní věřitel , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, SA uzavřel se žalovaným dne 9. 6. 2019 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru (dále jen „Smlouva “), na jejímž základě se zavázal poskytnout žalovanému revolvingový a účelový úvěr na nákup vybraného zboží. Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr na nákup zboží tak, že původní věřitel za žalovaného uhradil prodejci část kupní ceny ve výši 18 097 Kč. Účelový úvěr žalovaný čerpal dne 12. 6. 2019. Úvěr se žalovaný zavázal splácet formou 24 měsíčních splátek ve výši 949 Kč včetně pojištění (čl. IV Smlouvy) vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje dnem 17. 7. 2019. Úroková sazba byla stanovena ve výši 18,06 % ročně. Původní věřitel dále žalovanému poskytl revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 25 000 Kč, který se žalovaný zavázal hradit formou měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně 500 Kč. Žalovaný vyjádřil souhlas s pojištěním schopnosti splácet revolvingový spotřebitelský úvěr a podpisem prohlásil, že splňuje podmínky pro vznik pojištění uvedené v přihlášce k pojištění. Poplatek za pojištění schopnosti splácet činil 5,99 % měsíčně ze stanovené měsíční splátky. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 22,68 % ročně. Před uzavřením smlouvy poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od něj. Získané informace ověřil nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, přičemž shledal, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Původně věřitel posoudil především schopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů. Žalovaný neuhradil žádnou z předepsaných splátek. S ohledem na prodlení žalovaného původní věřitel přistoupil k zesplatnění úvěru ke dni 31. 1. 2020. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 23 585 Kč (původní jistina ve výši 25 585 Kč byla ponížena o úhradu v souhrnné výši 2 000 Kč), kapitalizovaného úroku ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 285,63, smluvní pokuty ve výši 373 Kč (0,1% denně z částky splátky v prodlení), pojistného 539,55 Kč, celkem 27 433,18 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 29 383,18 Kč od 1. 2. 2020 do 19. 3. 2020, z částky 28 883,15 Kč od 20. 3. 2020 do 29. 3. 2020, z částky 28 383,18 Kč od 30. 3. 2020 do 20. 4. 2020 a z částky 27 383,18 Kč od 21. 4. do zaplacení.2. Soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků.3. Žádostí/Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 9. 6. 2019 bylo prokázáno, že žalovaný požádal původního věřitele o poskytnutí revolvingového úvěru do částky 25 000 Kč. V žádosti uvedl, že žije s družkou a má dvě vyživovací povinnosti. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 18 097 Kč na zboží (drobné černé elektro) a navrhl uhradit tuto částku ve 24 měsíčních splátkách po 904 Kč, výše měsíční úhrady za pojištění: 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Čistý příjem uvedl 14 958 Kč, náklady na bydlení 6 000 Kč, celkový příjem domácnosti 31 358 Kč. V žádosti (formulář poskytovatele úvěru) je uvedeno, že po posouzení žádosti a splnění podmínek dojde dnem akceptace žádosti k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Původní věřitel je oprávněn akceptovat žádost po dobu 1 roku od data podpisu této listiny. Žalovaný v žádosti prohlásil, že se seznámil s úplným zněním aktuálních produktových podmínek pro revolvingové úvěry, informacemi a dokumenty, na které je ve formuláři odkazováno. Žalobkyně produktové podmínky pro revolvingové úvěry nepředložila.4. Výpisem z účtu č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalovaný dne 12. 6. 2019 čerpal částku 18 097 Kč, dne 21. 6. 2019 čerpal částku 1000 Kč a dne 24. 6. 2019 čerpal částku 5 900 Kč.5. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným ze Smlouvy na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 2. 2020).6. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 2. 2020 bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni a vyzval k zaplacení částky 29 383,18 Kč s příslušenstvím do pěti dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 21. 2. 2020 (prokázáno podacím archem).7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 2. 2020 bylo prokázáno, že společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, SA oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 21. 2. 2020 (prokázáno podacím archem).8. Z Ceníku, Sazebníku a Všeobecných obchodních podmínek soud neučinil zjištění podstatné pro posouzení věci.9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: původní věřitel poskytl žalovanému celkem částku 24 997 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou, která byly odeslána dne 21. 2. 2020. Pohledávka ze Smlouvy byla postoupena na žalobkyni.10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).11. Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ) ve znění do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o úvěru § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Předchůdce žalobkyně nabídku žalovaného (žádost) přijal konkludentně poskytnutím požadovaných peněžních prostředků podle § 1740, § 1744 občanského zákoníku, tedy chováním podle žádosti žalovaného (jiný způsob akceptace nebyl tvrzen ani prokázán). U spotřebitelského úvěru nedodržení písemné formy nemá za následek neuzavření ani neplatnost smlouvy (§ 104 ZoSÚ).13. Soud se zabýval tím, zda předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39). Žalobkyně neprokázala, že údaje o majetkových a osobních poměrech její předchůdce ověřil, jak tvrdila. Smlouva o úvěru je v důsledku absence porovnání příjmů a výdajů (nebyly zjištěny a ověřeny) spotřebitele neplatná pro rozpor se zákonem (§ 87 odst. 1 ZoSÚ, § 588 občanského zákoníku). Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020, OPR-Finance proti GK, C-679/18). Jedná se o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ). V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení dalších nároků uplatněných žalobou (II. rozsudku).14. Plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho plnění podřadit pod jeho povinnost zakotvenou v ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ a při posouzení nároku žalobkyně plnění žalovaného zohlednit. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42). Zaplatil-li