Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 12. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

Okresní soud v Ostravě 17 C 166/2026-40 – Náklady řízení

Okresní soud v Ostravě · 29. 7. 2026

náklady řízení · vzájemné plnění · lhůty · pracovní poměr · dokazování · smlouva o úvěru

Aplikovaná ustanovení

6
§ 2
Zákon o spotřebitelském úvěru
§ 142
Občanský soudní řád

Související právní otázky

1

O co šlo

o 11 424,21 Kč s příslušenstvím

1

V řízení se žalobkyně domáhala po žalovaném, kterému bylo dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále „Smlouva“) po úspěšném posouzení jeho úvěruschopnosti vyplaceno dne , datum, v hotovosti , částka, , plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měly být kromě jistiny zaplaceny „Poplatky“ , částka, složené z kapitalizovaného úroku , částka, , částky za zpracování úvěru , částka, a za službu komfortního a flexibilního splácení , částka, , a dále pojistné , částka, , a to v 60 týdenních splátkách po , částka, . Celkem tak mělo být zaplaceno , částka, , uhrazeno bylo , částka, a k zaplacení zbývá dlužná , částka, , smluvní pokuta 103 ,, částka, (0,1% denně z dlužné částky , částka, od , datum, do , datum, ) a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Z celkové částky , částka, s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes písemnou předžalobní upomínku advokáta, nezaplatil.2. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když tento postup byl zvolen poté, co žalobkyně byla s odkazy na konkrétní rozhodovací praxi předvídatelně poučena a vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , k doplnění tvrzení a důkazů především k procesu posuzování úvěruschopnosti žalovaného, jehož výsledkem bylo uzavření smlouvy o úvěru a žalobkyně svá tvrzení a důkazy doplňujícím podáním ze dne , datum, zcela vyčerpala.3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž nedílnou součástí byly zejm. Smluvní podmínky a Zařazení a přistoupení zákazníka do pojistného programu (viz „Smlouva“). Dle Tabulky umoření bylo na úvěr postupně zaplaceno celkem , částka, , naposledy dne , datum, . Žalovaný ani poté, co k tomu byl vyzván písemnou předžalobní Výzvou advokáta ze dne , datum, , předanou k doručení dle Podacího lístku k ní dne , datum, a doručenou žalovanému dle Dodejky dne , datum, , dosud ničeho nezaplatil.4. Dle Zákaznické karty, ani zbývajícími listinami žalobkyní označenými jako důkaz však soud především nemá za prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně vyzvána usnesením zdejšího soudu označeným v odst. 2. odůvodnění shora, že by řádně ověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně nově tvrdila, že při posuzování úvěruschopnosti vycházela ze Zákaznické karty vyplněné obchodní zástupkyní, výplatních pásek žalovaného za měsíce únor a březen 2025, Potvrzení o trvání nájemního poměru ze dne , datum, , Výpočtového listu platného od , datum, , Platebního dokladu SIPO a výpisu z registrů NRKI/BRKI, přičemž žalovaný měl uvést čistý příjem ze zaměstnání ve výši cca , částka, měsíčně, další příjem domácnosti , částka, měsíčně, náklady na bydlení a další výdaje v souhrnné výši , částka, měsíčně a vyživovací povinnost ke třem osobám. Žalobkyně dále tvrdila, že nahlížela do insolvenčního rejstříku a registrů NRKI/BRKI, z nichž měly vyplynout toliko dvě kreditní karty s limitem , částka, bez čerpání, a že žalovaný nebyl v úpadku ani neměl jiné úvěrové závazky. Tvrdila rovněž, že žalovaný byl zaměstnán na dobu určitou do , datum, a že disponoval tzv. disponibilním příjmem , částka, měsíčně, aniž si však vyžádala Pracovní smlouvu z níž by bylo lze ověřit zejména, trvání pracovního poměru, absenci zkušební lhůty apod., zvláště pokud „žalovaný nastoupil do předmětného zaměstnání v průběhu ledna 2025“. Ani z těchto nově předložených listin a tvrzení však neplyne, že by poskytovatel úvěru individuálně, dostatečně a ověřitelně posoudil skutečnou schopnost žalovaného úvěr řádně splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že vždy provádí náhled do registrů NRKI/BRKI, předložená úvěrová zpráva však neprokazuje, jaká konkrétní zjištění byla při rozhodování o poskytnutí úvěru učiněna, jak byla vyhodnocena a jak byla promítnuta do závěru o úvěruschopnosti žalovaného. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, , ve spojení s přílohou k ní obsahující společný výpis z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací (BRKI a NRKI), vyžádané soudem ex post, bylo přitom prokázáno, že ke dni , datum, byly evidovány dva nesplacené úvěry u AvaFin , právnická osoba, . s nesplacenou částkou , částka, po splatnosti a zbývající , částka, a u AvaFin , právnická osoba, . s nesplacenou částkou , částka, po splatnosti a zbývající , částka, . Při posuzování žalovaného měl být toliko činěn dotaz do interního rozhodovacího systému a následné scoringové vyhodnocení, které dle tvrzení žalobkyně zohledňuje sociální, demografická a finanční data, nejde však o individuální posouzení konkrétních specifických údajů žalovaného. Žalobkyně současně připustila, že neověřovala vyživovací povinnost žalovaného k dalším třem osobám, neprověřovala Centrální evidenci exekucí, pokud k tomu neshledala důvod, nevyžadovala (vyjma Potvrzení o trvání nájemního poměru na dobu určitou do , datum, ) nájemní smlouvu a neověřovala další tvrzené údaje nad rámec předložených podkladů zejména o výši nájemného v obecním bytě. Nebyly tak dostatečně zohledněny osobní, rodinné a majetkové poměry žalovaného tak, aby byla dána dostatečná míra pravděpodobnosti, že ke dni poskytnutí úvěru je v možnostech žadatele úvěr řádně a včas v následných 60 týdnech splácet, což se projevilo tím, že poslední platba byla ze strany žalovaného učiněna lednu 2026. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neměla k dispozici dostatečně ověřené a doložené údaje o výdajích, závazcích a celkové finanční situaci žalovaného, nemohla řádně posoudit schopnost žalovaného úvěr řádně splácet. Na předchozím závěru o nedostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tak nemohou ničeho změnit ani doplňující tvrzení a listiny předložené žalobkyní podáním ze dne , datum, .5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu byla žaloba jako zcela nedůvodná zamítnuta, ačkoliv bylo prokázáno, že Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouva o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), žalovanému poskytnutá plnění považují za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval žalovaným v Zákaznické kartě - Žádosti o spotřebitelský úvěr toliko tvrzené skutečnosti, jak již bylo uvedeno v odstavci 4. tohoto odůvodnění, na které se pro zjednodušení odkazuje, jakož i na poučení a výzvu soudu v usnesení označeném v odst. 2. odůvodnění shora. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li žalovaný na neplatnou Smlouvu, je nutno tato dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ). Zaplatil-li tedy žalovaný z neplatné Smlouvy částku , částka, , je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba tak není ani částečně důvodná, neboť rozdíl mezi , částka, v hotovosti předaných žalovanému a , částka, již zaplacenými je záporný.7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy zcela procesně úspěšnému žalovanému dle dosavadního obsahu spisu žádné náklady nevznikly.8. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.