V řízení se žalobkyně domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru AUTO - Unsecured č. , hodnota, (dále „Smlouva“) uzavřené distančním způsobem po úspěšném posouzení jeho úvěruschopnosti poskytnut dne , datum, úvěr ve výši , částka, , plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měl být kromě jistiny splácen též úrok ve splátkách po , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však řádně nesplácel, v prodlení se ocitl již ke , datum, , uhradil toliko , částka, a žalobkyně tak od Smlouvy odstoupila. K zaplacení zbývá dlužná jistina , částka, , Poplatky , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Z celkové částky , částka, s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes písemnou předžalobní výzvu k úhradě dluhu, nezaplatil.2. Žalovaný se bez jakékoliv omluvy k jednání nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti; v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Po provedeném dokazování listinami níže označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy ze dne , datum, žalobkyně poskytla žalovanému úvěr , částka, účelově vázaný na koupi motorového vozidla tovární značky AUDI A4 AVANT v ceně , částka, . Žalovaný se zavázal celkem fakticky jednorázově čerpanou částku , částka, a jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 % z úvěrové částky splácet spolu s úrokem 21,62 % ročně, a to v 60 měsíčních splátkách po , částka, měsíčně. Dle tvrzení žalobkyně, která sice nebyla učiněna nespornými, avšak jsou pro žalobkyni nepříznivá, vzal soud za prokázáno ve spojení s Rozkladem splátek obsahujícím též přehled plateb, že žalovaný zaplatil celkem , částka, . Odstoupením od smlouvy o úvěru a výzvou k úhradě dluhu ze dne , datum, , obsahujícím mj. Výzvu k plnění „okamžitě“, které bylo předáno k přepravě dle Podacího archu k němu dne , datum, , byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky. Žalovaný však ničeho ze žalované částky s příslušenstvím nezaplatil ani přes předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne , datum, , předanou k doručení dne , datum, dle Potvrzení o podání k ní „ve lhůtě 7 dnů od datace této výzvy“.4. Dle údajů ve Smlouvě, ani v Protokolu o vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného (viz nedatovaná „Zpráva o posouzení úvěruschopnosti – poskytovatel úvěru , Jméno žalobkyně, .“) nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , že by jako poskytovatel úvěru řádně ověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet, zejména nijak dále neověřovala ve Smlouvě toliko tvrzené a do nedatované Zprávy o posouzení úvěruschopnosti převzatá tvrzení o výdajích a spolehla se tak toliko na odhad jejich výše na základě tvrzení žalovaného. Neověřovala nájemní smlouvu, ačkoliv byly tvrzeny nereálné „Náklady na bydlení – nájemné: , částka, /měsíc“ a nebyly ověřovány ani výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce). Nebyly zjišťovány případné exekuce (např. v Centrální evidenci exekucí) vedené na žalovanou. Nebylo ověřováno, zda žalovaný má pracovní poměr na dobu určitou, či zda je ve zkušební době, nebyly vyžádány výplatní pásky za poslední měsíce před poskytnutím úvěru, zvláště když takto lze ověřit zejména tvrzenou absenci vyživovací povinnosti, či neexistenci exekucí. Přesto, že žalobkyně měla k dispozici výpisy z účtů u banky žalovaného (, právnická osoba, . č. ú. , č. účtu, ) za měsíce 9-11/2022, neučinila z nich řádná a odpovědná zjištění ze struktury zejména výdajů na nich stran finanční (ne)zodpovědnosti žalovaného. V 9/2022 přitom činil u účtu počáteční zůstatek -, částka, , připsáno , částka, , odepsáno , částka, a konečný zůstatek činil -, částka, při měsíčním obratu , částka, . V tomto měsíci proběhly dvě částečné odchozí splátky půjček v částkách -, částka, a -, částka, . Hlavní příjmy tvořily (zřejmě) mzda od společnosti , právnická osoba, . ve výši , částka, a , částka, a několik menších příchozích plateb od fyzických osob. V 10/2022 činil počáteční zůstatek –, částka, , připsáno , částka, , odepsáno , částka, a konečný zůstatek vzrostl na , částka, . Hlavním zdrojem příjmů byla opět mzda od , právnická osoba, . ve výši , částka, a , částka, . V 11/2022 činil zůstatek , částka, , připsáno , částka, , odepsáno , částka, a konečný zůstatek opět záporný –, částka, , a to i přes čerpání kontokorentu. Hlavním příjmem byly platby od , právnická osoba, . ve výši , částka, a , částka, . Celkově bylo za sledované období na tento úvěr uhrazeno , částka, na jistinu/anuitu a , částka, na pojištění, tedy dohromady , částka, . Dále se opakují platby ve prospěch účtu č. , č. účtu, (vždy přibližně , částka, měsíčně), a dále opakované platby na účty , č. účtu, , , č. účtu, a , č. účtu, . Z popisů těchto plateb nelze s jistotou určit, zda jde o další splátky půjček, avšak zejména opakující se částka , částka, mohla mít charakter splátky závazku (poskytovatel úvěr uvedené nijak nereflektoval). Ve výpisech se nevyskytují jednoznačně identifikovatelné platby zejména nájemného, záloh na elektřinu, záloh na plyn, vodného nebo služeb spojených s bydlením, SVJ či bytovému družstvu. Tyto náklady tak nebyly placeny z tohoto účtu a nejsou teak nijak ve sledovaném období zachyceny. Ze samotné struktury výpisů nelze dovodit pravidelné hrazení nákladů na bydlení. Shrnuto, ve sledovaném období byl tedy účet financován především mzdovými příjmy od zaměstnavatele , právnická osoba, . Celkové hospodaření však vykazuje zjevnou nestabilitu, účet se opakovaně pohybuje v kontokorentu a na konci září i listopadu vykazuje záporný zůstatek. Pravidelně jsou hrazeny splátky úvěru přibližně , částka, měsíčně (včetně pojištění). Naopak nejsou patrné pravidelné bezhotovostní úhrady nákladů na bydlení ani energie. Struktura výdajů obsahuje významný podíl spotřebních a zbytných výdajů (tabák, pohostinství, hookah bary), vedle běžných výdajů na potraviny, dopravu a základní životní potřeby. Už jenom na základě těchto výpisů, respektive struktury pohybů a nich muselo být patrno, že rozpočet žalovaného nepostačuje na pravidelné splátky po , částka, měsíčně včetně pojistného a nadto s notoricky známými nutnými výdaji spojenými s provozem a údržbou ojetého motorového vozidla přistupujícími k dosavadním výdajům. Z poskytnutých výpisů přitom bylo možno určit základní strukturu výdajů a rozlišit nezbytné a zbytné platby a v rámci odpovědného posouzení schopnosti úvěr splácet se zabývat i tím, že ve výpisech se nevyskytují žádné platby, které by bylo možné jednoznačně identifikovat jako náklady na bydlení, elektřinu či plyn apod. a tedy bylo zřejmé, že nejsou hrazeny z těchto účtů. Není také zřejmé, jak byly poskytovatelem úvěru posouzeny výdaje žalovaného na případné předchozí splácené dluhy a které nebyly ke dni poskytnutí následného úvěru splaceny, navíc, když žalovaný uvedl „Hypotéka/leasing: , částka, /měsíc“ a „Splátky úvěrů: , částka, /měsíc“ (viz údaje ve Zprávě o posouzení úvěruschopnosti); není známo, jak bylo posouzeno to, že žalovaný žádá o další a další úvěr, ačkoliv předchozí nejsou předtím splaceny, když z uvedeného je patrno, že žalovaný nebyl schopen „ušetřit“ ani „použitelný příjem“. V podrobnostech se odkazuje na shora již citované usnesení, jakož i na poučení a výzvu soudu dle § 118a odst. 1 a 2 o. s. ř. u jednání. S ohledem na shora uvedené v rámci tohoto odstavce odůvodnění, lze tedy učinit závěr, že poskytovatel úvěru nepostupoval při posuzování úvěruschopnosti řádně a odpovědně s ohledem na tehdejší zjištění, které měl (mít) k dispozici z důvodů shora již uvedených a dospěl k (chybnému) závěru o tom, že žalovaný je schopen úvěr splácet.5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno v části 44 %, počítaje v to i příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování (viz níže), ačkoliv bylo prokázáno, že Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouva o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), žalovanému poskytnutá plnění považují za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval žalovanou ve Smlouvě a ve Zprávě o posouzení úvěruschopnosti toliko tvrzené skutečnosti, jak již bylo uvedeno v odstavci 4. tohoto odůvodnění, na které se pro zjednodušení odkazuje, jakož i na usnesení zdejšího soudu shora a na poučení a výzvu soudu dle § 118a odst. 1 a 2 o. s. ř. u jednání. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu. Pokud žalobkyně odkazovala k řádnosti procesu posuzování úvěruschopnosti žalovaného na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn , spisová značka, , je nutno uvést, že citované rozhodnutí dopadá na případ, kdy tamní spotřebitel „úvěr řádně splatil, aniž sám kdy uplatnil jakoukoliv výhradu ve vztahu ke své schopnosti úvěr splatit“ a v tamním řízení se ex post domáhal vydání bezdůvodného obohacení po poskytovateli úvěru, což však není případ, jež soud posuzuje v nyní projednávané věci a shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu tak nelze nyní aplikovat a soud tak odkazuje především na odstavec 4. tohoto odůvodnění, kde byl učiněn závěr, že žalobkyně nepostupovala při posuzování úvěruschopnosti řádně a odpovědně s ohledem na tehdejší zjištění, které měla k dispozici z důvodů tam již uvedených a dospěla k (chybnému) závěru o tom, že žalovaný je schopen úvěr splácet, což se ostatně projevilo i tím, že žalovaná zaplatila pouze zlomek z celkového žalobou uplatněného dluhu.6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno tato dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ). Zaplatil-li tedy žalovaný z neplatné Smlouvy částku , částka, , je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná u nároku ze Smlouvy, a to ve výši , částka, (rozdíl mezi , částka, vyplacenými a , částka, již zaplacenými). Splatnost soudem přiznané jistiny nastala v úterý dne , datum, , tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. „nejpozději do 10 (deseti) dnů od data vyhotovení této výzvy“ (viz lhůta k plnění ve Výzvě ze dne , datum, ) poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětná Výzva byla žalovanému doručena 3. pracovní den následující po dni, kdy byla odeslána. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaný dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nikoliv však ke dni prodlení, nýbrž již ke dni, kdy právní předchůdce žalobkyně mohl poprvé nárok k zaplacení vůči žalovanému uplatnit, tedy ke dni, kdy měl zato, že nastalo prodlení dne , datum, ; tedy ve výši 12 % ročně, když soud je vázán žalobním nárokem; nadto žalobkyně uplatnila nárok na úrok z prodlení až od , datum, .7. Ve zbývající části 56 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v ní.8. Pro účely výpočtu procesního úspěchu ve sporu bylo postupováno zejména v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 tak, že do hodnoty sporu bylo kromě jistiny zahrnuto též příslušenství, které je rovněž předmětem řízení, kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Hodnota sporu tak činí , částka, (, částka, jistina a , částka, příslušenství), žalobkyni bylo přiznáno , částka, (, částka, jistina a , částka, příslušenství) a úspěch žalobkyně tak činí 44 %.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy převážně procesně úspěšnému žalovanému dle dosavadního obsahu spisu žádné náklady nevznikly.10. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.