Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 1. 4. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 14 991 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 7. 3. 2025 žalovaný se žalobcem uzavřel Smlouvu o zápůjčce a na základě této Smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne 7. 3. 2025. Dne 12. 3. 2025 žalovaný uzavřel s žalobcem žádost o navýšení zápůjčky o 5 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne 12. 3. 2025. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit také poplatek ve výši 2 762 Kč, jistina a poplatek byly splatné dne 3. 6. 2025, žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových výdajových a jiných relevantních poměrech, a tedy ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného a také nahlédnutím do relevantní databází, poskytnuté informace a dokumenty žalobkyně vyhodnotila a žalobkyně splnila svou povinnost dle § 86 ZSÚ, kdy řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Celková výše dluhu žalovaného ke dni podání návrhu činí 15 262 Kč, což představuje jistinu a poplatek ve výši 12 762 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 2 500 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky dne 17. 2. 2026, na výzvu nereagoval.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. U jednání dne 31. 7. 2026 se nedostavil právní zástupce žalobkyně, omluvil svou neúčast u jednání s tím, že žalobkyně na žalobě trvá. Žalobkyně se k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti právního zástupce žalobkyně a žalovaného.4. Na základě provedených listinných důkazů soud učinil tato relevantní skutková zjištění:Ze sdělení , právnická osoba, . soud vzal za prokázáno, že žalovaný je od 15. 5. 2015 majitelem účtu uvedeného u , právnická osoba, . č. , č. účtu, , na tento účet byla zaslána dne 7. 3. 2025 částka 5 000 Kč a dne 12. 3. 2025 částka 5 000 Kč z účtu č. , č. účtu, , kdy majitelem účtu je , právnická osobaZ listiny Smlouva o zápůjčce soud vzal za prokázáno, že v této smlouvě je žalobkyně uvedena jako věřitel a žalovaný, jako klient a předmětem Smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 5 000 Kč na bankovní účet klienta č. , č. účtu, , a to nejpozději do 2 dnů ode dne účinnosti této Smlouvy a žalovaný se zavázal uhradit věřiteli zápůjčku spolu s povinností uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 137 Kč, a to nejpozději do 6. 4. 2025. Smlouva je opatřena podpisy za věřitele, tedy žalobkyní, ze strany žalovaného Smlouva podepsána nebyla, v textu podpisy je uvedeno: klient: , Jméno žalovaného, , 7. 3. 2025 7: 23:47, PIN kód , Anonymizováno, .Z listiny Dodatek ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud vzal za prokázáno, že jako smluvní strany jsou v této listině uvedeny žalobkyně, coby věřitel a žalovaný, coby klient. Listina obsahuje závazek věřitele, že klientovi navýší bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku o 5 000 Kč s tím, že celková výše zápůjčky tak bude činit 1 000 Kč a klient se zavázal uhradit věřiteli poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 1 625 Kč a celkový poplatek tak činí 2 762 Kč. V dodatku Smlouvy je uvedeno, že zápůjčka a poplatek ve výši 6 625 Kč jsou splatné 6. 4. 2025. Listina je podepsána za věřitele jednatelem , jméno FO, a , jméno FO, , žalovaný smlouvu nepodepsal, u podpisu je uvedeno klient: , Jméno žalovaného, , 12. 3. 2025 09:23:02, PIN kód , Anonymizováno, .Z listiny Všeobecné obchodní podmínky společnosti , právnická osoba, soud vzal za prokázáno, že tyto Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně tvoří nedílnou součást Smlouvy a je v nich uvedeno, že tyto podmínky vymezují vztahy mezi věřitelem a klientem vzniklé v souvislosti s uzavřením Smlouvy.Z listiny Údaje o provedených platbách soud vzal za prokázáno, že 7. 3. 2025 odešla na účet žalovaného částka 5 000 Kč, dne 7. 3. 2025 a dne 12. 3. 2025 částka 5 000 Kč.Z listiny Výpis z běžného účtu soud vzal za prokázáno, že žalobkyně je majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, .Z upomínek ze dne 13. 4. 2025, dne 10. 6. 2025, ze dne 20. 4. 2025, ze dne 17. 6. 2025 soud vzal za prokázáno, že ze strany žalobkyně byl žalovaný upomínán k úhradě částky 13 751 Kč, upomínkou z 13. 4. 2025, k úhradě částky 14 530 Kč, upomínkou z 20. 4. 2025, k úhradě částky 15 810 Kč, upomínkou z 10. 6. 2025 a k úhradě částky 16 589 Kč, upomínkou ze 17. 6. 2025.Z opakovaných výzev k úhradě ze dne 27. 4. 2025, ze dne 24. 6. 2025 a ze dne 3. 7. 2025 soud vzal za prokázáno, že ze strany žalobkyně byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě výzvami ze dne 27. 4. 2025 k úhradě částky 15 308 Kč, k úhradě částky 17 367 Kč výzvou z 24. 6. 2025 a k úhradě částky 18 174 Kč opakovanou výzvou z 3. 7. 2025.Z výzvy k úhradě před podáním obžaloby a podacího lístku z 17. 2. 2026 soud vzal za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně předžalobní výzvou z 17. 2. 2026 vyzval žalovaného k úhradě celkem částky 20 570 Kč do 3 dnů na uvedený bankovní účet a žalovaný byl upozorněn, že pokud dluh neuhradí, bude věc řešená soudní cestou. Předžalobní výzva z 17. 2. 2026 byla podána na poště dne 17. 2. 2026 a odeslána žalovanému doporučeně, dostala se do dispoziční sféry žalovaného, což je prokázáno podacím lístkem z 17. 2. 2026.5. Z nesporných skutkových tvrzení soud vzal za prokázáno, že žalovaný čerpal a obdržel od žalobkyně částku celkem 10 000 Kč, žalobkyni tuto částku doposud nevrátil a neuhradil.6. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu:Na základě Smlouvy o zápůjčce ze dne 7. 3. 2025, která nebyla mezi účastníky řízení platně uzavřena, poskytla žalobkyně žalovanému na účet žalovaného částku 5 000 Kč dne 7. 3. 2025 a na základě dodatku ke Smlouvě poskytla žalobkyně žalovanému dne 12. 3. 2025 na účet žalovaného částku 5 000 Kč, dodatek ke Smlouvě nebyl mezi stranami platně uzavřen. Žalovaný přijal od žalobkyně částku 10 000 Kč bez platného právního důvodu, doposud žalobkyni nevrátil plnění přijaté bez právního důvodu a dluží žalobkyni částku 10 000 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatil, přičemž žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 17. 2. 2026 vyzván k úhradě dluhu.7. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v řízení nebylo provedenými důkazy prokázáno, že by mezi žalobkyní, coby věřitelem a žalovaným, coby dlužníkem, byla uzavřena platně Smlouva o tvrzeném obsahu, když z žalobkyní doložených listinných důkazů a soudem provedených nebylo prokázáno, že by žalovaný platně uzavřel Smlouvu, nebylo prokázáno, že by text smlouvy o úvěru, včetně jeho dodatku, odpovídal projevu vůle žalovaného a nebylo tak prokázáno, že by Smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi účastníky řízení uzavřená, rovněž nebylo prokázáno, že by žalobkyně při uzavření Smlouvy zkoumala řádně schopnost žalovaného úvěr splácet, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jak příjmovou stránku žalovaného, tak výdajovou stránku v kontextu konkrétních osobních poměrů žalovaného. Z listin předložených žalobkyní k důkazů, přičemž se jedná o listiny vytvořené samotnou žalobkyní, nebylo prokázáno, že by byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, listiny doložené žalobkyní nejsou samy o sobě způsobilé prokázat tvrzené skutečnosti. Žalobkyně tak neprokázala, že by byla řádně uzavřena Smlouva o zápůjčce (úvěru dne 7. 3. 2025) a rovněž neprokázala platné uzavření dodatku ke Smlouvě o úvěru č. , hodnota, . Soud byl připraven u jednání žalobkyni poučit o povinnosti doplnit skutková tvrzení a navrhnout a označit důkazy ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., avšak žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, rovněž právní zástupce se k jednání nedostavil a tímto se žalobkyně připravila o možnost být půjčena ze strany soudu u jednání v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud tak uzavírá, že Smlouva o zápůjčce ze dne 7. 3. 2025, včetně dodatku ke Smlouvě ze dne 12. 3. 2025, nebyly mezi smluvními stranami platně uzavřeny s ohledem na shora uvedené, když žalobkyně také porušila zákonné povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy ze strany žalobkyně byla porušena povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného, což v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vede k absolutní neplatnosti Smlouvy o úvěru.8. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozsudku. Po provedeném dokazování soud posuzoval zjištěný skutkový stav v souladu s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), dále v souladu s ustanovením § 2993 o. z., v souladu s ustanovením § 1908 o. z., § 588 o. z., v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a dále v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. a v souladu s ustanovením § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to celkem částku 10 000 Kč, žalovaný tuto částku přijal, o tuto částku se bezdůvodně obohatil a bezdůvodné obohacení žalobkyni doposud nevydal a nevrátil, ačkoliv byl vyzván předžalobní výzvou k úhradě žalované částky dne 17. 2. 2026, předžalobní výzva byla žalovanému téhož dne odeslána, dostala se do dispoziční sféry žalovaného a počínaje dnem 24. 2. 2026 se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu v souladu s ustanovením § 1970 o. z. Soud tak po provedeném dokazování přiznal žalobkyni jistinu ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 24. 2. 2026, když v této době byl žalovaný již v prodlení s úhradou peněžitého plnění, tedy vydání bezdůvodného obohacení, přičemž výše zákonného úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a ani neprokázal, že by bezdůvodné obohacení žalobkyni již vydal a vrátil, že by cokoliv z částky 10 000 Kč již uhradil.9. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba žalobkyně coby nedůvodná zamítnuta, neboť soud dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení nebyla platně uzavřena Smlouva o úvěru (zápůjčce), včetně jejího dodatku a nebylo tak prokázáno, že by žalobkyni vznikl nárok požadovat po žalované další plnění, a to smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Ve zbývajícím rozsahu uvedeném ve výroku I., tak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.10. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu žalobkyně (výrok I. rozsudku) a procesního neúspěchu žalobkyně (výrok II. rozsudku). Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 57,17 % a neúspěšná byla v rozsahu 42,83 %, soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 14,34 % (57,17 % - 42,83 % = 14,34 %). Při 100% úspěchu ve věci by žalobkyně měla nárok na zaplacený soudní poplatek ve výši celkem 1 000 Kč (žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 800 Kč, přičemž výrokem II. tohoto rozsudku je rovněž uloženo povinnost zaplatit 200 Kč, tj. celkem 1 000 Kč). Dále by žalobkyně měla nárok na odměnu za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 400 Kč, za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu a podání návrhu ve věci samé, a to dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, advokátní tarif (dále „AT“), 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a 21% DPH ve výši 315 Kč v souladu s ustanovením § 131 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty. V případě plného úspěchu ve věci by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení ve výši celkem 2 815 Kč. S ohledem na výše uvedené soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 14,34 %, což představuje částku 403,67 Kč. Soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 403,67 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., k rukám právního zástupce žalobkyně.11. Lhůta k plnění je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.12. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, z něhož uhradila soudní poplatek ve výši 800 Kč, elektronický platební rozkaz ve věci však nebyl vydán a věc byla proto převedena do řízení C, přičemž s ohledem na ustanovení položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků, přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, měl být soudní poplatek ve věci uhrazen dle položky 1 písm. a) Sazebníku poplatků ve výši 1 000 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit státu na soudním poplatku částku 200 Kč, a to na účet Okresního soudu v , adresa, , jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku, přičemž lhůta splatnosti byla určena v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 věta druhá, zákona o soudních poplatcích.