Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 8. 12. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 33 525 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne 26. 5. 2025. Na základě této smlouvy o úvěru byl žalovanému ze strany žalobkyně poskytnut standardní neúčelový úvěr, kdy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že částka ve výši 27 500 Kč žalobkyně převedla v souladu s čl. 2 smlouvy o úvěru na tzv. účet zákazníka uvedený na první straně smlouvy o úvěru dolním rohu a tedy účet určený žalovaným, a to dne 28. 5. 2025, čímž došlo k čerpání peněžních prostředků, tedy úvěru ze strany žalovaného v souladu se smlouvou a zbytek peněžních prostředků ve výši 2 500 Kč převedl žalobce v souladu s článkem II. písmeno b) smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. K uzavření smlouvy o úvěru mezi stranami došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč, a to v souladu se smlouvou. Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách žalobkyni úvěr nesplácel řádně a včas a v souladu se smlouvou došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně odeslala žalovanému upomínky pro smlouvu č. , hodnota, , také bylo zasláno oznámení o zesplatnění úvěru. Žalovaný je v prodlení s úhradou celkem částky ve výši 29 903 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 4 599 Kč a zesplatněné části jistiny ve výši 25 304 Kč žalobce zaplatil úvěr ke dni 25. 10. 2025, kdy zesplatněná část jistiny činila 25 304 Kč a dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil 4 599 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena věřitelem v souladu s částí 6 hlavou II. zákona, č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když žalobce vycházel při posuzování úvěruschopnosti také z údajů, které žalovaný uvedl přímo v žádosti o spotřebitelský úvěr a které obsahovaly mimo jiné také informace o přímé a výdaji žalovaného s tím, že žalobkyně pravost příjmů ověřila. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný žalobci prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující a úvěr ze smlouvy o úvěru je schopen řádně splácet. Žalovaný je v současnosti v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 29 903 Kč. Žalovaný dluh bylo předžalobní výzvou vyzván k plnění dle § 142a o. s. ř. předžalobní výzva k plnění byla žalovanému odeslaná dne 25. 10. 2025, poté žalovaný nic neuhradil.2. Dané právní věci byl Okresním soudem v , adresa, vydán dne 29. 12. 2025 elektronický platební rozkaz. Tento se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl proto usnesením soudu ze dne 18. 2. 2026 zrušen a poté bylo ve věci nařízeno jednání.3. Žalobce v průběhu řízení doplnil tvrzení a uvedl, že žalovaný před podáním žaloby uhradil žalobci dne 27. 5. 2025 částku ve výši 1 Kč, tzv. verifikační platbu a dne 26. 4. 2023 částka ve výši 1 401 Kč a dne 26. 4. 2023 částka ve výši 2 000 Kč, kdy tyto úhrady byly započteny postupně na jednotlivé splatné splátky.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil., právnická osoba, jednání dne 2. 7. 2026 se nedostavil právní zástupce žalobkyně o bonusu neúčast na jednání s tím, že žalobkyně na žalobě trvá. Žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o.s.ř. Věc projednanou nepřítomností právního zástupce žalobkyně a žalovaného.6. Na základě provedených důkazů soud dospěl k těmto relevantním skutkovým zjištěním:Z listiny označené Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud vzal za prokázáno, že jako smluvní strana je zde uvedená žalobkyně jako poskytovatel a žalovaná jako zákazník, celková výše spotřebitelského úvěru je ve smlouvě uvedena ve výši 27 500 Kč, provize zprostředkovatele hrazena poskytovatelem na pokyn zákazníka přímo zprostředkovateli ve smlouvě uvedena ve výši 2500 Kč, poskytovatelem poskytnuté peněžní prostředky ve smlouvě jsou uvedeny ve výši 30 000 Kč, celková částka, kterou zákazník uhradí celková cena úvěru je uvedená: 40 000 Kč, RPSN: 44, 5 %, zákonný úrok z prodlení ke dni uzavření smlouvy o úvěru 12 %, výše měsíčních splátek 1 600 Kč, počet měsíčních splátek 25, délka splácení Datum první splátky: 20. 6. 2025, datum poslední splátky 20. 6. 2027, způsob úhrady úvěru převodem na účet, ve smlouvě uvedeno, že splátky budou poukazovány na bankovní účet číslo , č. účtu, . Ve smlouvě je uvedeno číslo účtu zákazníka, na který budou poukázány peněžní prostředky od žalobkyně: , č. účtu, . Ve smlouvě je dále uvedeno, že nedílnou součástí smlouvy o úvěru jsou příloha č. , hodnota, – úvěrové podmínky a příloha č. , hodnota, – formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Smlouva není opatřena podpisem žalované, u textu zákazník je uvedeno, podepsal tuto smlouvu o úvěru verifikační platbou ve výši 1 Kč dle článku XII bod 1 smlouvy o úvěru. V smlouvě je uvedeno datum podpisu smlouvy 26. 5. 2025. Z přílohy č. , hodnota, – úvěrové podmínky, soud vzal za prokázáno, že nedílnou součástí smlouvy o úvěru jsou úvěrové podmínky. Žalobkyně potom z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud vzal za prokázáno, že tento formulář tvoří přílohu č. , hodnota, smlouvy o spotřebitelském úvěru a obsahuje předsmluvní informace pro zákazníka, a to údaje o věřiteli, poskytovateli spotřebitelského úvěru, dále popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, náklady spotřebitelského úvěru, další důležité právní aspekty.Z listiny Potvrzení o provedení transakce soud vzal za prokázáno, že z účtu žalobkyně byla zaslána na účet č. , č. účtu, dne 28. 5. 2025 částka 27 500 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .Z listiny Potvrzení o provedení transakce z 5. 12. 2025 soud vzal za prokázáno, že z účtu , č. účtu, majitele , právnická osoba, byla zaslána na účet č , č. účtu, dne 28. 5. 2025 částka 2 500 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .Z listiny Potvrzení o provedení transakce z 27. 5. 2025 soud vzal za prokázáno, že na účet , č. účtu, byla z účtu , č. účtu, zaúčtovaná částka 1 Kč dne 27. 5. 2025 pod variabilním symbolem , var. symbol, .Z listiny označené Posouzení úvěruschopnosti zákazníka soud vzal za prokázáno, že jsou zde uvedeny údaje týkající se žalovaného coby zákazníka, příjem zákazníka – žalovaného ve výši 25 052 Kč, průměr příjmu 26 028,50 Kč, druh bydlení vlastní, výdaje na bydlení 5 000 Kč, měsíční splátky úvěru 4 124 Kč, 1 600 Kč s tím, že zbývající částka zákazníka činí 11 372,50 Kč.V listině označené Prohlášení samostatného zprostředkovatele je uvedeno, že u věřitele , právnická osoba, . má , Jméno žalovaného, závazek ve výši měsíční splátky 4 124 Kč.Z listiny Informace o jednotce soud vzal za prokázáno, že žalovaný je vlastníkem jednotky 620/3, způsob využití byt v KÚ , adresa, zapsáno na LVČ 3468 nastaven z výplatních lístku. Soud vzal za prokázáno, že žalovaný za období čtyři 2025 u zaměstnavatele , právnická osoba, měl čistou mzdu ve výši 6 630 Kč, za období 4/2025 u zaměstnavatele , právnická osoba, měl čistou mzdu 18 676 Kč a doplatek činil 21 363 Kč, za období 3/2025 u zaměstnavatele , právnická osoba, měl žalovaný v období 3/2025 čistou mzdu 4 488 Kč, u zaměstnavatele , právnická osoba, za období 3/2025 měl žalovaný čistou mzdu 17 572 Kč, přičemž doplatek činil 22 113 Kč. Z výpisu z účtu za období 1. 2. 2025 do 24. 5. 2025 soud vzal za prokázáno, že žalovaný obdržel na účet dne 21. 5. 2025 částku 21 363 Kč od , právnická osoba, , dne 17. 4. 2025 částku 22 113 Kč od , právnická osoba, , dne 17. 4. 2025 částku 4 488 Kč od , právnická osoba, , dne 21. 3. 2025 částku 18 915 Kč od , právnická osoba, , dne 21.3. 2025 částku 2 754 Kč od , právnická osoba, , dne 21. 2. 2025 částku 21 069 Kč od , právnická osoba, , dne 21. 2. 2025 částku 6 182 Kč od , právnická osoba, a dne 20. 5. 2025 částku 6 630 Kč od , právnická osoba, . Z výpisu z účtu , právnická osoba, soud vzal za prokázáno, že žalovaný je majitelem účtu vedeného od , právnická osoba, pod číslem , č. účtu, .Z listiny Výsledek prověření, systém autotracer soud znal za prokázáno, že žalovaný nebyl nalezen při vyhledávání Centrální evidenci exekuci ČR, ani v insolvenci při prověřování dotazu v insolvenčním rejstříku.Z listiny Úvěrová platební historie ke dni 26. 5. 2025 rapy report soud vzal za prokázáno, že žalovaný nebyl zjištěn jako subjekt s platební historii po splatnosti z listiny závazky spotřebitele – Čestné prohlášení soud vzal za prokázáno, že v této listině uvedeno, že , Jméno žalovaného, prohlásil, že u něho nejsou dány podmínky úpadku, ani hrozící úpadek, listina Čestné prohlášení není ze strany žalovaného podepsáno.V listině Výdaje spotřebitele jsou uvedeny výdaje žalovaného, a to na bydlení a výdaje související s bydlením ve výši 5 000 Kč a osobní stav svobodný. V listině je uvedeno, že měsíční výše příjmu žalovaného je 25 052 Kč, listina není žalovaným podepsána.Z listiny Smlouva – , Anonymizováno, soud vzal za prokázáno, že pořadí splátek po 1 600 Kč bylo v této listině uvedeno od 20. 6. 2025 do 20. 6. 2027 s tím, že jistina činí 30 000 Kč, úrok 10 000 Kč a splátky celkem 40 000 Kč.Z listiny Předžalobní výzva z 25. 10. 2025 soud vzal za prokázáno, že ze strany žalobkyně byl žalovaný předžalobní výzvou z 25. 10. 2025 v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. vyzván k úhradě v celkové dlužné částky výši 29 903 Kč, smluvní pokuty 1 996 Kč a upomínacích nákladů ve výši 400 Kč, a to prostřednictvím právního zástupce žalobkyně na uvedený bankovní účet do sedmi dnů od odeslání.Z podacího lístku soud vzal za prokázáno, že dne 25. 10. 2025 byla podána právním zástupcem žalobkyně u , právnická osoba, předžalobní výzva adresovaná žalovanému a tato se dostala do dispoziční sféry žalovaného, když se jednalo o doporučenou zásilku.Z listiny Výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu a registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vykonává činnosti dle zákona č. 257/2016 Sb o spotřebitelském úvěru, a to poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení a poskytování vázaného spotřebitelského úvěru. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C vložka 21449 soud vzal za prokázáno, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Brně v oddíle C vložka 21449 s předmětem podnikání, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.Z upomínky ze dne 27. 7. 2025 soud vzal za prokázáno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky 1 799 Kč, smluvní pokuty 499 Kč kombinacích nákladů výzvou z 27. 7. 2025.Z nesporných skutkových tvrzení soud vzal za prokázáno, že žalovaný čerpal a obdržel od žalobkyně částku 27 500 Kč, z této částky žalobkyni uhradil částku celkem 3 402 Kč a doposud žalobkyni žalovaný neuhradil částku 24 098 Kč.Z jiných v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné relevantní a podstatné skutečnosti pro toto řízení.Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu: Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č 8197085 ze dne 26. 5. 2025, která nebyla platně mezi účastníky řízení uzavřena, poskytla žalobkyně žalovanému na účet žalovaného částku 27 500 Kč, částka 27 500 Kč se dostala do dispozice žalovaného i žalovaný tuto částku přijal bez právního důvodu a z plnění přijatého bez právního důvodu následně žalobkyni uhradil a vrátil celkem částku 3 402 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumá řádně úvěruschopnost žalovaného, smlouva o úvěru je neplatná. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 24 098 Kč, kterou žalobkyni dosud nevydal a nevrátil, předžalobní výzvou z 25. 10. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.7. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní, coby věřitelem a žalovaným, coby dlužníkem, byla uzavřena platně smlouva o potvrzeném obsahu, s žalobkyní provedených listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaný platně uzavřel smlouvu, nebylo prokázáno, že by text smlouvy o úvěru odpovídal projevu vůle žalovaného, nebylo prokázáno, že by smlouva o potvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena, rovněž nebylo prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jeho výdajovou stránku v kontextu konkrétních osobních poměrů žalovaného. Z listin předložených žalobkyní k důkazu, přičemž se jedná o listiny vytvořené samotnou žalobkyní, nebylo prokázáno, že by byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, přičemž předmětné listiny vytvořené žalobkyní nejsou samy o sobě způsobilé prokázat tvrzené skutečnosti. Soud byl připraven u jednání žalobkyni poučit o povinnosti doplnit skutková tvrzení a důkazy ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. avšak žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, rovněž jeho právní zástupce neúčast omluvil a tímto se o možnost být takto poučen ze strany soudu žalobkyně sama připravila. Soud tak uzavírá, že smlouva o úvěru ze dne 26. 5. 2025 nebyla mezi smluvními stranami platně uzavřena, když žalobkyně porušila zákonné povinnosti vyplývající z ustanovení § 86, odst.1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, což v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vede k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru.8. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen částečně. Po provedeném dokazování soud posuzoval zjištěný skutkový stav v souladu s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále o. z.), v souladu s ustanovením § 2991 o. z., v souladu s ustanovením § 1908 o. z., § 588 o. z. v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a dále v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 a 2, § 87 zákona č 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V řízení provedenými důkazy byl prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 27 500 Kč na účet žalovaného, žalovaný přijal částku 27 500 Kč, přičemž z plnění přijatého bez právního důvodu žalobkyni vrátil částku 3 402 Kč. Žalovaný však doposud nevydal a nevrátil žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 24 098 Kč, tedy částku, o kterou se bezdůvodně na úkor žalobkyně obohatil. Žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení, a to předžalobní výzvu z 25. 10. 2025, která byla podána k odeslání téhož dne, předžalobní výzva se dostala do dispoziční sféry žalovaného a v souladu s ustanovením § 1970 o. z. se žalovaný dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení počínaje dnem 1. 11. 2025. Soud tak po provedeném dokazování v souladu s ustanovením § 1970 o. z. přiznal žalobkyni částku 24 098 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 11. 2025 do zaplacení, když počínaje tímto dnem se žalovaný dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, přičemž výše zákonného úroku z prodleně v souladu s ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a ani neprokázal, že by bezdůvodné obohacení ve výši 24 098 Kč žalobkyni již vydal.9. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba žalobkyně coby nedůvodná zamítnuta, neboť soud dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru a nebylo ani prokázáno, že by se žalovaný bezdůvodně obohatil o částku 2 500 Kč, když tato byla zaslána na účet samotného zprostředkovatele úvěru. Jako nedůvodná byla žaloba ve zbývajícím rozsahu uvedeném ve výroku II. zamítnuta.10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu žalobkyně (výrok I. rozsudku) a procesního úspěchu žalovaného, (výrok II. rozsudku). Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 74,09 % a neúspěšná byla v rozsahu 25,91 %, soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 48,18 % (tj. 74,09 % - 25,91 %). Při 100 % úspěchu ve věci by žalobkyně měla nárok na zaplacený soudní poplatek ve výši 1 342 Kč, dále na odměnu za tři úkony právní pomoci po 700 Kč za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu, podání písemného návrhu ve věci, a to dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif, (dále at) 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 at a 21 % DPH ve výši 504 Kč, když právní zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty. V případě plného úspěchu ve věci by žalobkyni naležela náhrada nákladů řízení ve výši 4 246 Kč. S ohledem na výše uvedené soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 48,18 %, což představuje částku 2 045,72 Kč. Soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 045,72 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odstavec 1 o.s.ř. rukám právního zástupce žalobkyně.11. Lhůta plnění v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.