18 C 29/2021-28 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované 23 800 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v zákonném úroku z prodlení, s odůvodněním, že mezi žalobkyní, a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru ve výši 35 400 Kč, složené z půjčené částky 20 000 Kč a souhrnného poplatku 15 400 Kč, které se žalovaná zavázala splácet po 590 Kč týdně, splatných vždy do 7. dne následujícího týdne, počínaje 7. dnem od podpisu smlouvy. Žalovaná splácela nepravidelně, uhradila toliko 11 600 Kč, po rozpočtení na týdenní splátky se žalovaná ocitla v prodlení. Splatnost pohledávky žalobkyně nastala ke dni [datum]. Žalobkyně však požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy od [datum], přičemž pohledávku požaduje ode dne [datum]. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny 13 446 Kč, když z každé splátky bylo na jistinu započteno v poměru 56,497%, a nesplacené části souhrnného poplatku 10 354 Kč, když z každé splátky bylo na souhrnný poplatek započteno v poměru 43,503%. Dlužná částka souhrnného poplatku 10 354 Kč je tvořena 4 706 Kč na úroku, 2 689 Kč na poplatku za administrativní činnost a 2 959 Kč na odměně obchodního zástupce z hotovostního inkasa splátek. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr splátek, na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, tisk a zhotovení dokumentů atd. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Žalobkyně se z účasti u jednání soudu omluvila. Ve smyslu § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) proto soud jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Provedeným dokazováním, a to ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále také jen„ Smlouva“) a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě se se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala uhradit částku 35 400 Kč, z toho vedle samotné jistiny i úrok 7 000 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 400 Kč, to vše v 60. týdenních splátkách po 590 Kč, splatných vždy do 7. dne následujícího týdne, počínaje dnem [datum]. Poplatek za zpracování a doručení zahrnuje administrativní činnosti související s uzavřením Smlouvy, zavedením klienta do evidenčního systému, zpracování podkladů a dokumentace. Doručení zahrnuje činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením úvěru v místě klientova bydliště. Poplatek za hotovostní inkaso splátek zahrnuje administrativní činnost a hotovostní režim splátek, tj. zejména zpracování a vyhotovení kopie smluvní dokumentace, zpracování splátek, aktualizace stavu splácení apod. Hotovostní režim zahrnuje telefonické či osobní sjednání času návštěvy klienta, výběr splátek a jejich evidence apod. Za porušení Smlouvy se považuje každé jednotlivé prodlení s úhradou splátky úvěru. V případě prodlení vyzve společnost klienta k úhradě dlužné splátky ve lhůtě aspoň 30 dní. Neuhradí-li klient dluh ani poté, má společnost právo požadovat uhrazení celé dlužné částky včetně příslušenství a smluvních pokut a to v termínu další splátky. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná celkem uhradila 11 600 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu dopisem, který je zároveň předžalobní výzvou, přičemž z poštovního podacího archu se podává, že byl dán k přepravě dne [datum]. Z evidenční karty, kterou žalovaná pro žalobkyni vyplnila dne [datum] za účelem poskytnutí úvěru, se podává, že žalovaná má čistý měsíční příjem [částka], z toho státní podporu [částka], brigádně [částka] a jiným zdrojem [částka]. Odhadované měsíční výdaje žalované činí [částka], z toho nájem [částka], energie [částka], telefon [částka]. Z evidenční karty se rovněž podává, že žalobkyně jakožto věřitel ověřila vyplněné údaje útržkem od složenky 3x, občanským průkazem žalované, nájemní smlouvou a výměrem důchodu. 4. Žalobkyně byla soudem vyzvána k doplnění tvrzení a předložení důkazů k prokázání, jakým způsobem posoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, když k žalobě sice byla předložena evidenční karta zákazníka, žalobkyně však netvrdila, jakým způsobem vyplněné údaje ověřila a žádné listiny v tomto směru k důkazu nepředložila. 5. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že k posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr využila následující databáze: neplatné doklady Ministerstva vnitra, kontrolu rodného čísla prostřednictvím dálkového sytému společnosti [právnická osoba], náhledem do insolvenčního rejstříku, ověřením zaměstnání telefonicky, kontrolou platební historie, dále vyhodnocením aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů a lokality klienta, a to na základě vědomostí obchodního zástupce žijícího v dané oblasti, dále rovněž kontrolou předložených dokumentů k vyplněné kartě klienta. 6. Žádné důkazy v tomto směru žalobkyně nepředložila, a jelikož se z účasti u jednání omluvila, připravila se o poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. 7. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 8. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 580 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 1812 odst. 2 věty prvé o.z., k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. 11. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 14. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně splnila podmínku dle zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s náležitou pečlivostí před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. 16. Soud přitom dospěl k závěru, že žalobkyně povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy nedostála. Žalobkyně poskytla toliko tvrzení, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalované zkoumána, kromě evidenční karty, která je však pouze vyplněným předtištěným formulářem, však nepředložila žádný důkaz k prokázání svých tvrzení. Jelikož se soudního jednání neúčastnila, připravila se o možnost poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. Nebylo tedy prokázáno, že by žalobkyně úvěruschopnost žalované řádně zkoumala, pročež je ve smyslu shora citovaných ustanovení, celá Smlouva absolutně neplatným právním jednáním od počátku. K závěru o absolutní neplatnosti jako důsledku nedodržení zákonem předepsané povinnosti zkoumat před uzavřením spotřebitelské smlouvy schopnost spotřebitele úvěr splácet viz. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č. j. 27 Co 81/2019-75, usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9.2.2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10), či rovněž stanovisko Generální advokátky SD EU stanovisku ze dne 14. 11. 2019 ve věci C [číslo], OPR- [právnická osoba] proti [anonymizováno]. 17. Žalobkyně však předloženými listinami prokázala, že poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to hotově při podpisu smlouvy. Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Jelikož je tato smlouva neplatným právním jednáním od počátku, žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je tak povinna toto plnění vrátit. Žalovaná uhradila žalobkyni 11 600 Kč, je tedy povinna vrátit žalobkyni 8 400 Kč (20 000 – 11 600 Kč). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, soud jí uložil povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení v požadované výši 9 % ročně, z dlužné částky 8 400 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení. Soud vyšel z toho, že žalované byla výzva k úhradě odeslána předžalobní upomínkou dne 3. 12. 2020, tedy nejpozději touto výz