9 C 194/2020 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku v celkové výši 17 084 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ předchůdce žalobce“), uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále také„ půjčka [číslo]“), dále dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále také„ půjčka [číslo]“) a dále dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále také„ půjčka [číslo]“), kdy na základě půjčky [číslo] předchůdce žalobce půjčil žalované částku ve výši 6 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala vrátit 11 016 Kč (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši 5 016 Kč, představující úroky ve výši 766 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 140 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 3 110 Kč), a to v pravidelných 60ti týdenních splátkách po 184 Kč, dále na základě půjčky [číslo] předchůdce žalobce půjčil žalované částku ve výši 6 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala vrátit 11 016 Kč (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši 5 016 Kč), a to v pravidelných 60ti týdenních splátkách po 186 Kč a konečně na základě půjčky [číslo] předchůdce žalobce půjčil žalované částku ve výši 9 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala vrátit 16 524 Kč (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši 7 524 Kč), a to v pravidelných 60ti týdenních splátkách po 279 Kč. Žalovaná však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, kdy na půjčku [číslo] uhradila 1 759 Kč a zbývá tak doplatit 9 257,16 Kč, na půjčku [číslo] uhradila 4 869,44 Kč a zbývá tak doplatit 6 146,56 Kč a na půjčku [číslo] uhradila 14 843,72 Kč a zbývá tak doplatit 1 680,28 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaná a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které při podpisu smlouvy žalovaná převzala částku 6 000 Kč a zavázala se vrátit celkem 11 016 Kč, tedy půjčenou částku včetně tzv. poplatku ve výši 5 016 Kč sestávajícího z úroku ve výši 766 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 140 Kč a hotovostního inkasa splátek ve výši 3 110 Kč, v 60ti týdenních splátkách po 184 Kč. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaná a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které při podpisu smlouvy žalovaná převzala částku 6 000 Kč a zavázala se vrátit celkem 11 016 Kč, tedy půjčenou částku včetně tzv. poplatku ve výši 5 016 Kč, který nebyl nijak blíže smluvně specifikován, v 60ti týdenních splátkách po 186 Kč. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaná a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které při podpisu smlouvy žalovaná převzala částku 9 000 Kč a zavázala se vrátit celkem 16 524 Kč, tedy půjčenou částku včetně tzv. poplatku ve výši 7 524 Kč, který nebyl nijak blíže smluvně specifikován, v 60ti týdenních splátkách po 279 Kč. Ve smluvních podmínkách si žalovaná a právní předchůdce žalobce ujednali pevnou úrokovou sazbu po celou sjednanou dobu trvání smlouvy o půjčce [číslo] ve výši 21 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřel žalobce s právním předchůdcem žalobce dne [datum] a z příslušné přílohy soud zjistil, že pohledávky za žalovanou z předmětných smluv byly postoupeny na žalobce ke dni [datum], o čemž byla žalovaná vyrozuměna s upozorněním, že celková výše pohledávek ke dni postoupení činila 17 084 Kč bez příslušenství. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána i právním zástupcem žalobce před podáním žaloby, což plyne z předžalobní výzvy. Z nijak nerozporovaného tvrzení žalobce soud zjistil, že žalovaná na půjčku [číslo] uhradila celkem 1 759 Kč, dále na půjčku [číslo] uhradila celkem 4 869,44 Kč a dále na půjčku [číslo] uhradila celkem 14 843,72 Kč. 5. [příjmení] mezi účastníky řízení posoudil soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právní úpravy účinné v době vzniku závazkových vztahů. Pokud jde tedy o půjčky [číslo] [číslo] [číslo] postupoval soud podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ o. z.“), konkrétně dle § 657 a § 658 odst. 1, § 56 odst. 1, § 39 a § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013. 6. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. o. z., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odstavce 1 o. z., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 7. Podle § 658 odst. 1 o. z., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Podle § 56 odstavce 1 zákona č. 40/1964 Sb. o. z., spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 9. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. o. z., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 10. Podle § 517 odstavce 2 zákona č. 40/1964 Sb. o. z., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byly platně uzavřeny tři smlouvy o půjčce, kdy na základě půjčky [číslo] předchůdce žalobce zapůjčil žalované částku ve výši 6 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázal zaplatit krom jistiny půjčky i úrok ve výši 766 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 140 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 110 Kč, dále na základě půjčky [číslo] předchůdce žalobce půjčil žalované částku ve výši 6 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit krom jistiny půjčky i souhrnný poplatek v celkové výši 5 016 Kč, který nebyl nijak blíže smluvně specifikován a dále na základě půjčky [číslo] předchůdce žalobce půjčil žalované částku ve výši 9 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit krom jistiny půjčky i souhrnný poplatek v celkové výši 7 524 Kč, který nebyl nijak blíže smluvně specifikován. 12. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok ve výši 12,77 % ročně v podobě 766 Kč v případě půjčky [číslo] lze považovat za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. 13. Pokud jde o ujednaný poplatek za administrativní činnost a o poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši celkem 4 250 Kč, tedy ve výši cca 70,83 % z jistiny půjčky [číslo] dále pokud jde o ujednaný souhrnný poplatek ve výši 5 016 Kč, tedy ve výši cca 83,60 % z jistiny půjčky [číslo] dále pokud jde o ujednaný souhrnný poplatek ve výši 7 524 Kč, tedy ve výši cca 83,60 % z jistiny půjčky [číslo] má soud za to, že fakticky těmito poplatky, jejichž důvodnost žalobce nijak neprokázal, žalobce, resp. jeho právní předchůdce skrytě a nepřiměřeně navýšil smluvené úroky na cca 83,60 % z jistiny v případě smlouvy o půjčce [číslo] [číslo] [číslo] Nejvyšší soud přitom dovodil, že pokud jsou sjednány úroky ve výši 60 % ročně, jde o úroky sjednané v nepřiměřené výši, odporující dobrým mravům. S ohledem na uvedené posoudil soud ujednání smluv o poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek jednoznačně jako ujednání v rozporu s dobrými mravy a jsou tedy absolutně neplatná podle ustanovení § 39 o. z. ve spojení s ustanovením § 56 odst. 1 o. z. Takto sjednaná výše úplaty se stala pro žalovanou hrubě nevýhodná a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 12. 2004, sp.zn. 21 Cdo 1484/2004). To však neznamená, že smlouvy o půjčce jsou neplatné jako celek, neboť soud má za to, že ujednání smluv o výši poplatků za administrativní činnost a poplatků za hotovostní inkaso splátek lze v souladu s § 576 zákona č. 89/2012 Sb. o. z., oddělit od ostatního obsahu smluv. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 23. 3. 2017 sp. zn. 19 Co 73/2017, případně na rozhodnutí téhož soudu z 31. 5. 2017 sp. zn. 30 Co 176/2017. 14. Platby v částce 1 759 Kč, které žalovaná uhradila na půjčku [číslo] soud započetl nejprve na příslušenství dluhu, tedy na smluvní úrok ve výši 766 Kč a ve zbývající výši 993 Kč na jistinu půjčky [číslo] ve výši 6 000 Kč a uložil tak žalované povinnost uhradit žalobci částku ve výši 5 007 Kč s úrokem z prodlení v souladu s § 517 odstavec 2 o.