10 C 100/2022-60 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky 14 826,13 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 005,38 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 424,01 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 630,86 Kč, nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 473 Kč a dále částky 1 820,75 Kč představující vyčíslenou smluvní pokutu. 2. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne [datum] žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku splatit ve 14ti měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v prvním odstavci, první strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den [datum]. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Uhradil částku 4 000,01 Kč, jednotlivé úhrady byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Na poskytnutou jistinu úvěru byla alokována částka 1 994,62 Kč, na smluvně sjednané příslušenství částka 2 005,39 Kč. Žalovaný se tak dostala do prodlení s úhradou částky 23 887,99 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 13 005,38 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 10 882,61 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s ustanovení, odstavce 4., první strany smlouvy pod rekapitulací závazku, dále právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu z nesplacené jistiny ve výši 13 005,38 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 1 820,75 Kč. Dále žalobkyně požadovala uhrazení vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 473 Kč. Pohledávky byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne [datum]. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání nařízenému na den [datum] se bez omluvy nedostavil. Právní zástupce žalobkyně a žalobkyně se k jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z žalobního tvrzení a předložených důkazů. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] s předpisem splátek bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně přenechal žalované dne [datum] částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku uhradit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 2 700 Kč a náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč, a to ve 14ti měsíčních splátkách po 1 992 Kč. 6. Z žádosti o úvěr bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zjišťoval příjmy a výdaje žalovaného. Přičemž žalovaný byl zaměstnán v předmětné době s příjmem [částka] za měsíc. Jiný příjem neuvedl. Náklady na bydlení uvedl žalovaný ve výši [částka], dále doprava, jídlo, osobní náklady ve výši [částka]. Dále uvedl, že je svobodný, [anonymizováno] vyživovací povinnost k dítěti, jeho dokončené vzdělání je [anonymizováno], vlastnictví nemovitosti – [anonymizována dvě slova]. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 8. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 9. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 13. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. 15. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru dne [datum]. Žalovaný uhradil na dluh dle tvrzení žalobkyně částku 4 000,01 Kč. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy. 16. Z provedených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnán s příjmem [částka], jeho výdaje na bydlení jsou ve výši [částka], dále uvedl, že jeho ostatní výdaje činí [částka]. Dále žalovaný uvedl, že je [anonymizována tři slova] vyživovací povinnost. Není přitom zřejmé, zda a jakým způsobem byly uvedené skutečnosti ověřovány. Dosahovaný příjem je přitom pod hranicí minimální mzdy v roce [rok]. Výdaje na bydlení jsou údajem, jehož minimální výše nebyla blíže osvětlena. 17. Nebylo tedy z předložených důkazů zřejmé, na základě jakých skutečností věřitel (právní předchůdce žalobkyně) při posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřel, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Nikterak nebyly ověřovány výdaje žalovaného (přičemž částka [částka] jako náklady bydlení se jeví jako naprosto nereálný údaj, pokud není konkrétně zdůvodněn). Rovněž majetková situace žalovaného nebyla nijak ověřena, například výpisem z insolvenčního rejstříku, apod.. Z listin založených ve spise (zpráva Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje ze dne [datum]) je přitom zřejmé, že žalovanému se již dne [datum] narodil [anonymizováno] (tato skutečnost je rovněž v rozporu s údaji uvedenými při ověřování jeho úvěryschopnosti). 18. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být poučena dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. ohledně doplnění rozhodných skutečností a důkazů k nim. 19. Žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (srovnej s rozhodnutími KS Praha sp. zn. 27 Co 81/2019, 27 Co 477/2017, 22 Co 295/2019). 20. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná získal majetkový prospěch ve výši 15 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku). Na pohledávku žalobkyně uhradil žalovaný částku 4 000,01 Kč. Proto soud uložil žalované uhradit žalobkyni částku 10 999,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalovanému prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě dne [datum] (o