11 C 81/2022-62 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Příbrami dne 24. 6. 2022 domáhá zaplacení částky 32 166,73 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] dne 12. 11. 2020 smlouvu [číslo] na základě které žalované půjčila bezhotovostní zápůjčku 15 000 Kč, za což se žalovaná zavázala zaplatit poplatek 12 607 Kč. Ten představuje smluvený úrok 88 % p. a. za dobu trvání smlouvy, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnost a komfortní splácení. Celkem měla žalovaná uhradit 27 608 Kč v pravidelných 45 týdenních splátkách po 614 Kč. Žalovaná zaplatila pouze 1 220 Kč. S ohledem na prodlení žalované vznikl věřiteli nárok na sjednanou smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky v prodlení. Ta byla kapitalizována k 1. 2. 2022 a požadována k úhradě je pouze do výše 7 421,53 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 28. 1. 2022. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny 14 544,55 Kč, poplatků za správu a poskytnutí úvěru 10 200,65 Kč, kapitalizované smluvní pokuty 7 421,53 Kč, plynoucího smluveného úroku 88 % p. a. z jistiny od 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. od 18. 3. 2022 do zaplacení. Předžalobní výzvou ze dne 10. 2. 2022 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu do 17. 3. 2022. 2. Žalovaná se k prvnímu jednání ve věci samé konaném dne 20. 9. 2022 nedostavila bez omluvy. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., v její nepřítomnosti. K žalobě se žádným způsobem nevyjádřila. 3. Soud na počátku jednání seznámil žalobkyni s přípravou k jednání a konstatoval, že s obhledem na absenci přítomnosti žalované a její nečinnost budou předmětem dokazování všechny rozhodné skutečnosti uvedené v žalobě, zejména poskytnutí zápůjčky a otázka zkoumání úvěruschopnosti žalované z pohledu platného uzavření smlouvy. Zároveň upozornil na zákonnou koncentraci řízení dle ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř., která nastává ke konci prvního jednání. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyni předloženými (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 12. 11. 2020, tabulka historie úvěru, předžalobní výzvy, potvrzení o dodání zásilky, smlouva o postoupení pohledávek). Z nich zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 12. 11. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se zavázala žalobkyně poskytnout žalované úvěr v částce 15 000 Kč a ta se zavázala v této souvislosti uhradit poplatek 11 257 Kč, v kterém je zahrnut úrok 6 530 Kč, částka za zpracování úvěru 1 500 Kč, částka za službu komfortního a flexibilního splácení 3 227 Kč. Dále se zavázala žalovaná zaplatit doplňkovou službu pojištění 1 350 Kč, celkem žalovaná měla zaplatit 23 030 Kč s úrokovou sazbou 88 % p. a. v 45 týdenních splátkách po 614 Kč a poslední splátce 591 Kč Smlouva obsahuje předtištěný text o prohlášení žalované o poskytnutí úplných a pravdivých informací pro posouzení schopnosti úvěr splácet. Ze smlouvy vyplývá, že jistina úvěru byla předána v hotovosti. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované nebyly předloženy žádné jiné důkazy a nevyplývají ani z tzv. Standartních informací o spotřebitelském úvěru. Žalovaná uhradila pouze dvě splátky a to 23. 11. 2020 částku 620 Kč a dne 30. 11. 2020 částku 600 Kč. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 20. 5. 2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě do 7 dnů od jejího vystavení. Odeslána byla 24. 5. 2022. Předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 10. 2. 2022 odeslanou 11. 2. 2022 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu do 17. 3. 2022. 5. Soud usnesení dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k prokázání mimo jiné splnění zákonné povinnosti řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Žalobkyně navrhla doplnit dokazování v tomto směru zákaznickou kartou, pracovní smlouvou, výpisem z účtu žalované a výpisem z veřejných rejstříků dlužníků s tím, které založí do spisu do 14-ti dnů. 6. Podáním ze dne 4. 10. 2022 žalobkyně vzala zpět žalobu co do smluvního úroku do výše 76,25 % p. a. z částky 14 544,55 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Soud doplnil dokazování předloženou zákaznickou kartou žalované ze dne 12. 11. 2020. Podle ní žalovaná v době žádosti o úvěr byla [anonymizováno], se [anonymizováno] vzděláním, bydlela v nájmu, půjčovala si na vybavení domácnosti, měla dvě vyživované osoby, byla na mateřské dovolené, její příjem činil 10 000 Kč a další čistý příjem domácnosti představoval 36 500 Kč, splácela věřiteli jiný závazek 2 570 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje žalované představovaly 1 500 Kč. Jiné důkazy žalobkyně nepředložila, a to ani nájemní smlouvu, výpis z účtu žalované či potvrzení o výši jejích příjmů, přestože podle Zákaznické karty byly předloženy. Ze Zákaznické karty není zřejmé, co představovalo další čistý měsíční příjem domácnosti 36 500 Kč, ani jak žalovaná, která měla dvě vyživovací povinnosti, mohla mít měsíční výdaje pouze ve výši 1 500 Kč. O nedostatečném přístupu věřitele svědčí i ta skutečnost, že u Okresního soudu v Příbrami je veden další spor mezi shodnými účastníky pod sp. zn. 13 C 144/2022 o zaplacení spotřebitelského úvěru poskytnutého opět ve výši 15 000 Kč dle smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřené dne 25. 10. 2022, tedy v době, kdy již byla žalovaná v prodlení se splácením v tomto sporu projednávaného spotřebitelského úvěru. 7. Soud na projednávaný spor aplikoval ustanovení § [číslo] a § [číslo] odst. 1, § 588 a § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, ustanovení tohoto zákoníku o spotřebitelských smlouvách a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Při svém rozhodnutí vyšel ze zjištění shora uvedených. 8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Jak vyplývá z citovaného znění zákonných ustanovení, povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy pro případ, že tak neučiní. Dle aktuální judikatury má nesplnění shora uvedené povinnosti za následek absolutní neplatnost smlouvy samotné. 12. Soud má s ohledem na shora popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze považovat zákonem uloženou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ze strany poskytovatele úvěru za splněnou. 13. Z provedeného dokazování je zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala při sjednávání smlouvy a jejím uzavírání z pohledu zjištění úvěruschopnosti žalované zcela formalisticky. Žalobkyně neprokazuje, jakým dalším způsobem ověřovala její právní předchůdkyně solventnost žalované (veřejně dostupné rejstříky a registry) ani skutečné příjmy a výdaje její domácnosti. 14. Už ze samotného tohoto faktu je zřejmé, že přes veškerá ve formuláři smlouvy, standartních informacích a kartě klienta předtištěná prohlášení, ani žalovaná ani poskytovatelka úvěru neuvážily náležitě solventnost a schopnost žalované k přijetí závazku smlouvou sjednávaného a nelze tak zjistit, jakým způsobem vlastně věřitel došel k závěru o dostatečné disponibilitě žalované, a jakým způsobem jinak ověřoval její úvěruschopnost tak, aby bylo možné vůbec hovořit o dostatečném prověření rozhodných údajů pro kladný závěr. S ohledem na to soud zamítl návrh výslechem [jméno] [příjm