6 C 108/2023-34 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou dne 23. 3. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 31 290 Kč s příslušenstvím. Podle tvrzení žalobce uzavřel žalovaný s žalobcem dne 7. 4. 2022 smlouvu o zápůjčce, a to prostředky komunikace na dálku. Na základě smlouvy o zápůjčce byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 750 Kč, a to nejpozději do 27. 4. 2022. Žalovaný nedostál svým smluvním povinnostem, na svůj dluh ničeho neuhradil, ocitl se v prodlení s úhradou dlužné částky a byl žalobcem opakovaně písemně upomínán o zaplacení. Žalobce si rovněž uplatnil nárok na účelně vynaložené náklady ve výši 2 500 Kč a dále si nárokoval smluvní pokutu ve výši 6 540 Kč. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 750 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 540 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 2 500 Kč. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však na svůj dluh ničeho dalšího neplnil. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který ačkoliv byl včas a řádně předvolán, k jednání se nedostavil, a v nepřítomnosti žalobce, který se z jednání omluvil. 3. Z předložených důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že dne 7. 4. 2022 uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o zápůjčce, přičemž k uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobce, [webová adresa], v chráněném internetovém prostřední s ověřením identity žadatele (žalovaného). Na základě smlouvy o zápůjčce byla dne 7. 4. 2022 žalovanému, na účet ve smlouvě uvedený, zaslána částka 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit plnění do 27. 4. 2022. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu. Soud vycházel zejména ze smlouvy o zápůjčce ze dne 7. 4. 2022, všeobecných podmínek [právnická osoba], s.r.o., písemných upomínek, potvrzení o provedené platbě ze dne 7. 4. 2022 a předžalobní výzvy k plnění včetně poštovního podacího lístku. 4. Spor mezi účastníky soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 5. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť tuto smlouvu uzavřel žalobce jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 6. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Žalobce totiž nezkoumal řádně úvěruschopnost žalovaného, přičemž tuto povinnost mu ukládá shora citované zákonné ustanovení, z tohoto důvodu soud hodnotí úvěrovou absolutně neplatnou, a to dle § 588 občanského zákoníku (srovnej s rozhodnutími KS [obec] sp. zn. [spisová značka]). Za této situace soud nárok žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaný obdržel částku 20 000 Kč bez právního důvodu, tudíž je povinen tuto částku vrátit, zákonný úrok z prodlení odpovídá § 1968 občanského zákoníku (výrok I.). 8. Na druhé straně soud žalobu ve zbývající části z důvodu absolutní neplatnosti zamítl, neboť z neplatně uzavřené smlouvy nemohl platně vzniknout nárok na zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky, smluvní pokuty či jiných nákladů /výrok II./. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu jedné pětiny nákladů řízení ve výši této pětiny 490 Kč Náklady řízení sestávají ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) po 300 Kč, tj. 900 Kč, 3 režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 252 Kč, celkem tedy ve výši 2 452 Kč (jedna pětina 490 Kč). 10. Soud pak v této souvislosti pouze dodává, že na danou věc při posuzování práva na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšného žalobce aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to na základě toho, že obdobné žaloby jsou tím samým žalobcem ke zdejšímu soudu podávány na ustáleném vzoru opakovaně, a to ve skutkově a právně obdobných věcech