6 C 113/2023-50 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou dne 28. 4. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 22 500 Kč s příslušenstvím. Podle tvrzení uzavřel žalobce s žalovaným dne 23. 4. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to prostředky komunikace na dálku. Na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému dne 23. 4. 2021 vyplacen úvěr. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného, kdy mu byla poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, úvěr měl být splacen nejpozději dne 23. 5. 2021. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s úrokem (úplatou za poskytnutí zápůjčky) ve výši 0,9% denně, tj. 4 050, žalovaný se tedy zavázal k úhradě částky 19 050 Kč. Mezi účastníky byla rovněž dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z neuhrazené celkové dlužné částky. Žalovaný nedostál svým smluvním povinnostem, ocitl se v prodlení s úhradou dlužné částky, když na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalobce se domáhá uhrazení pohledávky, která se skládá z dosud neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 050 Kč od 23. 4. 2021 do 23. 5. 2021, zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 24. 5. 2021 do zaplacení a kapitalizované smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který ačkoliv byl včas a řádně předvolán, k jednání se nedostavil, a v nepřítomnosti žalobce, který se z jednání omluvil. 3. Z předložených důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný s žalobcem dne 23. 4. 2021 uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž k uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobce, [webová adresa], v chráněném internetovém prostřední s ověřením identity žadatele (žalovaného). Na základě úvěrové smlouvy byla dne 23. 4. 2021 žalovanému, na účet ve smlouvě uvedený, zaslána částka 15 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal splatit nejpozději do 23. 5. 2021. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s úrokem (úplatou za poskytnutí zápůjčky) ve výši 0,9% denně, tj. 4 050, žalovaný se tedy zavázal k úhradě částky 19 050 Kč. Mezi účastníky byla rovněž dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z neuhrazené celkové dlužné částky. Žalovaný byl rovněž vyzván k plnění předžalobní upomínkou. Žalovaný na svůj dluh z této smlouvy o úvěru ničeho neuhradil. Soud vycházel zejména z předsmluvní informace, smlouvy o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek, výtisku z aplikace Kontomatik, dotazníku, faktury ke smlouvě o spotřebitelském úvěru s uvedením termínu splatnosti splátky a její výše, bankovního výpisu – potvrzení o provedené platbě na účet žalovaného a z výzvy k plnění včetně poštovního podacího archu. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 5. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 6. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Žalobce totiž nezkoumal řádně úvěruschopnost žalovaného, přičemž tuto povinnost mu ukládá shora citované zákonné ustanovení, z tohoto důvodu soud hodnotí úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, a to dle § 588 občanského zákoníku (srovnej s rozhodnutími KS [obec] sp. zn. [spisová značka]). Za této situace soud nárok žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaný obdržel částku 15 000 Kč bez právního důvodu, tudíž je povinen tuto částku vrátit, zákonný úrok z prodlení odpovídá § 1968 občanského zákoníku (výrok I.). 8. Na druhé straně soud žalobu zamítl ohledně dohodnutého úroku (úplaty za poskytnutí zápůjčky) a smluvní pokuty, neboť z neplatně sjednané smlouvy nemůže žalobci vzniknout nárok na zaplacení dohodnutého úroku a ani smluvní pokuty, s těmito nároky nemůže být ani žalovaný v prodlení, proto soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II.). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu jedné pětiny nákladů řízení ve výši této jedné pětiny 470 Kč Náklady řízení sestávají ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) po 300 Kč, tj. 900 Kč, 3 režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH ve výši 252 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 900 Kč, celkem tedy ve výši 2 352 Kč (jedna pětina 470 Kč). 10. Soud pak v této souvislosti pouze dodává, že na danou věc při posuzování práva na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšného žalobce aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to na základě toho, že obdobné žaloby jsou tím samým žalobcem ke zdejšímu soudu podávány na ustáleném vzoru opakovaně, a to ve skutkově a právně obdobných věcech.