Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 20. 5. 2026 domáhala, aby jí žalovaná zaplatila 70 646 Kč s příslušenstvím z titulu nájemní smlouvy (dále také „Smlouva“) uzavřené mezi účastníky dne 31. 7. 2025, na základě které žalovaná užívala byt č. , hodnota, v budově č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, (dále také „byt“), která je ve vlastnictví žalobkyně. Smlouva byla ukončena výpovědí pro neplacení nájemného ke dni 31. 3. 2026. Žalovaná dluží žalobkyni nájemné za měsíce srpen 2025 až březen 2026 v celkové výši 70 646 Kč. Žalobkyně požadovala po žalované kromě zaplacení dlužné jistiny rovněž zákonný úrok z prodlení. Žalovaná byla k úhradě dluhu žalobkyní písemně vyzvána, avšak do dne podání této žaloby ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodoval bez nařízení jednání.4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci řízení uzavřeli dne 31. 7. 2025 smlouvu na dobu určitou, a to po dobu trvání pracovního poměru žalované u žalobkyně, jejímž předmětem byl nájem bytu č. , hodnota, ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a obci , adresa, , vše zapsáno na , Anonymizováno, č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, a kterou se žalovaná mimo jiné zavázala řádně hradit nájemné ve výši 7 393 Kč měsíčně a dále náklady spojené s užíváním bytu v celkové výši 2 464 Kč měsíčně, tj. celkovou částku 9 857 Kč měsíčně (zjištěno ze Smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou ze dne 31. 7. 2025). Žalovaná za měsíc srpen 2025 uhradila na nájemném pouze 1 116 Kč, za měsíce září 2025 až únor 2026 neuhradila na nájemném ničeho a za měsíc březen 2026 uhradila částku 7 094 Kč (zjištěno z přehledu „Faktury vydané“). Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (zjištěno z předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne 14. 4. 2026 a z podacího lístku z téhož dne). Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila.5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní coby pronajímatelem a žalovanou coby nájemcem byla platně uzavřena smlouva o nájmu.6. Podle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.7. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o nájmu bytu. Žalovaná neuhradila žalobkyni nájemné za měsíce srpen 2025 až březen 2026, přičemž v měsíci srpnu 2025 zaplatila pouze částku 1 116 Kč a v měsíci březnu 2026 uhradila 7 094 Kč, tj. dluží na nájemném celkem 70 646 Kč (z měsíc srpen 2025 dluží 8 741 Kč, za měsíce září 2025 až únor 2026 dluží 6 x 9 857 Kč, tj. 59 142 Kč a za měsíc březen 2026 dluží 2 763 Kč).10. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila, případně že na svůj dluh zaplatila více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o nájmu 70 646 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu podle § 1968 občanského zákoníku, přiznal soud žalobkyni také úroky z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni splatnosti pohledávky, a to jednak v kapitalizované výši podle doby splatnosti jednotlivých faktur na nájemné do dne odeslání předžalobní výzvy, tj. do 14. 4. 2026 a dále zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky od 15. 4. 2026 do zaplacení. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že tuto určil třídenní.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení 18 761,70 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“). Náklady řízení sestávají z odměny za zastoupení advokátkou za tři úkony právní služby po 3 940 Kč podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) AT (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), tj. 11 820 Kč, tří náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT, tj. 1 350 Kč, 21 % DPH ze součtu odměny za zastoupení a náhrad hotových výdajů (tj. z částky 13 170 Kč) ve výši 2 765,70 Kč a zaplaceného soudního poplatku 2 826 Kč. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.).