5 C 148/2021-91 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Dne [datum] podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku. V návrhu uvedl, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě níž byla dne [datum] vyplacena žalovanému na účet částka [částka], tento úvěr měl žalovaný spolu s úrokem splatit v 36 měsíčních splátkách po [částka], počínaje měsícem listopadem 2015. Žalovaný v období od [datum] do [datum] uhradil jednotlivými platbami souhrnnou částku [částka], z důvodu řádného nehrazení splátek byl úvěr žalobcem zesplatněn. Žalobce své nároky vyplývající ze smlouvy o úvěru přehodnotil a přepočítal uvedený úvěr jakoby byl úročen sazbou 11,82% ročně, což je sazba dle časových řad [příjmení] vedených Českou národní bankou průměrná bankovní sazba v době vyplacení peněžních prostředků na účet žalovaného, když vycházel z ustanovení § 1802 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), na tento úrok by měl nárok i z titulu bezdůvodného obohacení dle § 3002 odst. 2 o.z.. Platby provedené žalovaným žalobce započet nejprve na úhradu běžného úroku a následně na úhradu jistiny úvěru dle § 1932 o.z. a výsledný dluh tak na jistině činí [částka], k této jistině žalobce požaduje obvyklý úrok 11,82% ročně a zákonný úrok z prodlení, oboje od [datum]. Ve smlouvě o revolvingovém úvěru účastníci sjednali pro případ prodlení splátky o více než 15 dní smluvní pokutu 8% z výše splátek (tj. 1 781 x 0,08 = 142,48) a při prodlení splátky o více než 30 dnů smluvní pokutu 13% z výše splátek (tj. 1 781 x 0,13 = 231,53), za prodlení s úhradou splátek [číslo] byla žalobcem uplatněna pouze smluvní pokuta [částka], za prodlení s úhradou splátky [číslo] jak smluvní pokuta [částka], tak i [částka], za prodlení s úhradou splátky [číslo] pouze smluvní pokuta [částka] Smluvní pokutu [částka] zaokrouhluje na [částka]. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen v důsledku odporu podaného žalovaným. Žalovaný v následném vyjádření poukázal na skutečnost, že po zesplatnění úvěru se žalobce domáhala svých nároků vůči žalovanému v rozhodčím řízení a následně exekučním řízení, kde byla vymáhána pohledávka žalobce [částka] s příslušenstvím. Žalovaný jako povinný podal [datum] návrh na zastavení a odklad exekuce z důvodu neplatnosti rozhodčího nálezu z důvodu absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro rozpor s dobrými mravy, pro rozpor v něm obsaženého rozhodnutí s platným právem a dobrými mravy a pro další důvody. Návrh žalobce byl usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zamítnut, usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], však bylo uvedené usnesení změněno a exekuce byla zcela zastavena, když odvolací soud ve svém rozhodnutí uzavřel, že plnění požadované žalobkyní a přiznané rozhodčím nálezem je natolik nemravné, že je na místě exekuci jako nepřípustnou zastavit, soud dále uvedl, že obsah úvěrové smlouvy je zjevně v nesouladu s dobrými mravy. S ohledem na to, že úvěrová smlouva je ex tunc neplatná, nelze z jejího titulu se po žalovaném domáhat jakéhokoliv plnění, úprava úrokové sazby, kterou žalobkyně provedla, není způsobilá napravit absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Plnění z neplatného právního jednání lze posoudit maximálně jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z., v tomto směru lze posuzovat nárok žalobce ohledně jistiny [částka], neboť z takovéhoto titulu nelze požadovat v návrhu uvedený obvyklý úrok, subjektivní promlčecí lhůta na vydání bezdůvodného obohacení činí tři roky s tím, že počátek jejího běhu je stanoven ode dne, kdy se oprávněná osoba dozví, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání dle § 621 o.z.. Dle názoru žalovaného si žalobce jako profesionální spolčenost poskytující úvěry různým subjektům musela být vědoma toho, že uvedený rozhodčí nález nemůže ve světle aktuální judikatury českých soudů obstát a jako takový musí být prohlášen za neplatný, již v době poskytnutí úvěru si musel být žalobce vědom neplatnosti úvěrové smlouvy pro rozpor s dobrými mravy, promlčecí lhůta tedy začala běžet již okamžikem plnění dle neplatného právního jednání, tedy [datum], začala tedy 3 5 C 148/2021 běžet od [datum] a k promlčení nároků žalobce z titulu bezdůvodného obohacení tak došlo již v září 2018. Navrhl tedy zamítnutí návrhu žalobce. 3. Žalobce s názorem žalovaného nesouhlasil, dle jeho názoru je uzavřená smlouva o revolvingovém úvěru platná, byla sjednána v souladu s dobrými mravy, ve smlouvě sjednaný úrok byl sjednán v zákonných limitech, efektivní úroková sazba sice byla sjednána ve výši 109,26% ročně, ale to odpovídá nominální úrokové sazbě 76,16% ročně, když jde pouze o matematickou operaci. Žalobce je nebankovním poskytovatelem úvěrů, v této sféře je zcela běžné a spravedlivé s ohledem na vyšší rizikovost úvěrů, že úrok je o něco vyšší, než u bankovních subjektů, na úroku se účastníci svobodně dohodli. Pokud by soud považoval úrokovou sazbu ve smlouvě uvedenou za nepřiměřenou, jednalo by se maximálně pouze o nezákonné množstevní určení dle § 577 o.z., pokud by bylo ujednání o úrocích neplatné, je třeba odkázat na ustanovení § 2395 o.z. a § 1802 o.z. a je tedy zřejmé, že žalovaný úrok za poskytnutí úvěru platit musí. V případě smluvních pokut sám žalobce přistoupil k moderaci. Nárok žalobce dle jeho názoru není promlčen, v minulosti probíhalo ohledně nároků žalobce rozhodčí řízení a po něm následně exekuční řízení, došlo tedy ke stavění běhu promlčecí doby, i když byla rozhodčí smlouva absolutně neplatná. Poukazuje v tomto směru na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka], na další rozhodnutí téhož soudu, z nichž vyplývá, že ke stavění promlčecí doby lze v novém řízení u obecného soudu přihlédnout pouze tehdy, pokud věřitel nepodá novou žalobu k obecnému soudu bez zbytečného odkladu poté, co bylo exekuční řízení pravomocně zastaveno, za přiměřenou lhůtu považuje 30 dnů od právní moci usnesení o zastavení exekuce. 4. O tom, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] že dne [datum] byla na základě ní vyplacena na účet žalovaného žalobcem částka [částka] není mezi účastníky sporu. Ze smlouvy vyplývá, že byl poskytnut úvěr [částka], byly sjednány úroky ve výši 109,26% ročně, žalovaný se zavázal žalobci základní celkovou částku ve výši [částka] splatit v 36 měsíčních splátkách po [částka], současně v rámci úvěrové smlouvy byly sjednány smluvní pokuty, jak žalobce ve svých písemných podáních uvádí. Dále, jak vyplývá ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka], byla mezi účastníky současně s uvedenou úvěrovou smlouvou sjednána téhož dne rozhodčí smlouva. Na základě ní byl vydán rozhodcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] rozhodčí nález, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s 8,05% úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, s 109,26% úrokem ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se smluvní pokutou ve výši 0,10% denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále náklady rozhodčího řízení [částka]. Z odůvodnění rozhodčího nálezu vyplývá, že se jedná o nárok žalobce uplatněný na základě shora uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru a rozhodčí smlouvy. K návrhu žalobce jako oprávněného, který byl podán u soudního exekutora [datum], zdejší soud dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] pověřil provedením exekuce soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres], ten prováděl exekuci pod sp.zn. [spisová značka]. Usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce, usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], však bylo uvedené usnesení zdejšího soudu změněno, exekuce byla zastavena a žalobci jako oprávněnému bylo uloženo zaplatit náklady exekuce soudnímu exekutorovi i povinnému. V odůvodnění uvedeného usnesení odvolací soud uvedl, že odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a na základě smluvních podmínek uvedených ve smlouvě o revolvingovém úvěru uzavřel, že i v tomto konkrétním případě oprávněným požadované (byť pokud jde o smluvní pokuty, v omezené výše oproti smluvním ujednáním) a rozhodcem přisouzené plnění je natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení povinného, že je na místě exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. zastavit jako nepřípustnou, bez ohledu na pasivitu 4 5 C 148/2021 povinného při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy a v řízení před rozhodcem. Odvolací soud shledal bezvýznamnou argumentace oprávněného ohledně výše úroků u kreditních karet v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy dle databáze [příjmení] [jméno] národní banky, jedná