5 C 216/2022-20 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Dne [datum] podal žalobce u soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 26 300 Kč s úrokem ve výši 2 257,68 Kč, s 20,74% úrokem ročně z částky 18 572,68 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 898,07 Kč, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 18 572,68 Kč od [datum] do zaplacení. V návrhu uvedl, že je právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], která s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] na základě které byl právním předchůdcem žalobce poskytnut žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i úrok ve výši 3 400 Kč vypočtený na dobu řádného trvání smlouvy při úrokové sazbě 20,74% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 400 Kč, zavázala se půjčenou částku včetně poplatků uhradit v 80 týdenních splátkách po 485 Kč počínaje dnem [datum], když poslední splátka byla stanovena na [datum]. Za dobu trvání smluvního vztahu uhradila žalovaná pouze částku 12 500 Kč, z níž částka 1 427,32 Kč byla použita na zaplacení jistiny, částka 3 400 Kč na zaplacení úroku, částka 4 000 Kč na zaplacení poplatku za administrativní činnost a částka 3 672,68 Kč na zaplacení poplatku za hotovostní inkaso splátek. Nejpozději měla žalovaná celkovou částku zaplatit [datum], od následujícího dne je v prodlení s neuhrazenými splátkami a úročí se úrokem 20,74%. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek z [datum], žalovaná žalobci dluží částku 26 300 Kč, sestávající se z jistiny 18 572,68 Kč a části poplatku za hotovostní inkaso splátek 7 727,32 Kč, dále kapitalizovaný úrok 2 257,68 Kč (vypočten při sazbě 20,74% z jistiny za dobu od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení 898,07 Kč (vypočten při sazbě 8,25% ročně z jistiny za dobu od [datum] do [datum]). Od [datum] běží úroky ve shora uvedené výši a úroky z prodlení v zákonné výši, vše až do zaplacení. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. V návrhu byla žalovaná označena příjmením [příjmení], soud zjistil, že žalovaná v důsledku uzavření manželství změnila příjmení na [celé jméno žalované] a po tomto zjištění s ní jednal pod tímto příjmením. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, ve věci se nevyjádřila. 2. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], byla dne [datum] uzavřena v návrhu uvedená smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byla žalované poskytnuta hotovostní částka ve výši 20 000 Kč za podmínek ve formě sjednaných úroků, poplatků a splátek, jak žalobce v návrhu uvádí. Dále ze smlouvy vyplývá závazek žalované zaplatit žalobci v rámci sjednaných splátek i částky v návrhu uvedené, kromě úroku ve výši 3 400 Kč vypočteného na dobu řádného trvání smlouvy při použití roční úrokové sazby 20,74%, se jedná o administrativní poplatek a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výších v návrhu uvedených. Součástí smlouvy jsou příslušné smluvní podmínky, z nichž vyplývají i další sjednané povinnosti ze strany žalované, zejména se jedná o povinnost hradit smluvní pokutu v rozsahu 0,1% denně z částky, ohledně níž by byla žalovaná v prodlení, hradit žalobci v rámci doručování písemných upomínek při jeho prodlení 400 Kč za jednu upomínku a 1 000 Kč za osobní upozornění, hradit žalobci paušální náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 2 000 Kč. 3. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru, jedná se o úvěrovou smlouvu dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.). 4. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým 3 5 C 216/2022 mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 5. V daném případě došlo při uzavírání smlouvy k ujednání, které se týká povinností žalované zaplatit žalobci s úvěrovou částkou i další částky, které byly ve smlouvě specifikovány jako úroky, administrativní poplatek a odměna za hotovostní inkaso. Ve smlouvě byl sjednán roční úrok ve výši 20,74%, jedná se o dosti vysoký úrok a soud tedy automaticky přistoupil k jeho přezkumu z hlediska posouzení platnosti tohoto smluvního ujednání. Z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru s ohledem na určitou vyšší míru rizika tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky [obec] národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu s fixací sazby na dobu jednoho až pěti let v době uzavření úvěrové smlouvy sazbu 8,42% ročně. Sjednaná úroková sazba ve smlouvě trojnásobek těchto obvyklých úroků nepřesahuje, sama výše sjednaných úroků tedy neplatnost smlouvy v této části nezpůsobuje. Je však nutno přihlédnout nejen k dosti vysoké výši sjednaných úroků, ale i k celému obsahu úvěrové smlouvy, zejména z hlediska závazků žalované. Pokud se jedná o smluvní pokutu, ta sama o sobě opět není svou výší v rozporu s ustálenou judikaturou, je však nutno přihlédnout, že se nejedná o případ prodlení ze strany žalované o jedinou smluvní pokutu, v případě prodlení je žalovaná sankcionována dosti vysokými platbami za upomínky a za neurčité náklady věřitele v souvislosti s jejím prodlením. V celkovém souhrnu je úvěrová smlouva zjevně nevyvážená. Právní předchůdce žalobce si do předtištěného formuláře smlouvy o spotřebitelském úvěru zakotvil administrativní poplatek, který představuje 20% z výše úvěrové jistiny. Administrativa by však u tohoto typu smluv neměla být s ohledem na charakter smlouvy nákladná, s ohledem na předtištěnost smluv a jednoduchost a rychlost vyplnění smluv by měla být jednoduchá, rychlá a z hlediska evidence z větší části elektronická. Je tedy zřejmá neúměrnost administrativního poplatku, a to i při srovnání s bankami, u nichž je, jak je obecně známo, mnohem nižší, pohybující se v jednotkách procent výše úvěru. Je zřejmé, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku za účelem navýšení zisku věřitele. Obdobně je nutno nahlížet i na poplatek za hotovostní inkaso splátek, který je dokonce v mnohem vyšší výši, než předchozí uvedený poplatek za administrativní činnost, a to ve výši 57% výše jistiny. Při současné preferenci bezhotovostního styku, čemuž odpovídá, že prakticky každá fyzická osoba má zřízený účet u některé z bank a v případě žalované to s ohledem na její pracovní poměr vyplývající z žádosti o spotřebitelský úvěr nemohlo být jinak, není dán pro takový postup logický důvod, zejména z uvedeného hlediska ale i z hlediska četnosti prováděných výběrů v týdenních intervalech, ačkoliv obecně pravidelné příjmy ve formě mzdy apod. jsou prováděny měsíčně. Týdenní intervaly výrazně navyšují hotovostní náklady. Je tedy zřejmé, že žalovaná se vlastně v rámci smlouvy zavázala nejen k vrácení základní úvěrové částky a úroků, ale též k zaplacení dalších žalobcem požadovaných poplatků, které ve svém součtu s úroky představují zaplacení vlastně dalších 94% výše úvěrové jistiny. I když tedy z úvěru 20 000 Kč žalovaná již fakticky zaplatila 12 500 Kč, stále žalobci dle jeho názoru dluží 18 572,68 Kč na úvěrové jistině a 7 727,32 Kč na části poplatku za hotovostní inkaso. Z toho je zcela zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy, která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaná smlouvu v popsané podobě uzavřela. Zákonná úprava 4 5 C 216/2022 předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro jejich platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem, bez reálné možnosti změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580