27 C 124/2021-44 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí soudu, že výpověď nájemní smlouvy ze dne [datum] o pronájmu nebytových prostor o velikosti 92 m2 v přízemním podlaží a prostory v 1. NP o velikosti 346,49 m2, v budově [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] v obci [obec] a k. ú. [část obce], není oprávněná a je neplatná, a to s odůvodněním, že žalobkyni byla dopisem ze dne [datum] doručena výpověď z nájmu předmětného bytu z důvodu nehrazení nájemného za dobu, za kterou takové nájemné objektivně hradit nemohla v důsledku vládních i faktických omezení spojených s pandemií Covid-19. Žalobkyně na tuto výpověď reagovala námitkami ze dne [datum] s tím, že s výpovědí nesouhlasí, když nemůže být v prodlení za situace, kdy jsou v prodlení vlastníci předmětné nemovitosti, kteří dosud nevyúčtovali zálohy na služby placené za rok 2019, když pouze na sankcích spojených s nevyúčtováním jsou vlastníci povinni uhradit žalobkyni částku 14 000 Kč, kterou žalobkyně započetla oproti svému závazku na úhradu dlužného nájemného a dále, že není postaveno najisto, kolik činila spotřeba služeb a zda tedy neexistuje další pohledávka žalobkyně, případně v jaké výši. Dále již ve svých námitkách žalobkyně uvedla, že s ohledem na pandemickou situaci a opatření s tím spojená považuje podanou výpověď za jednání v rozporu s dobrými mravy, neboť důvodem výpovědi byla především snaha pronajímatelů dosáhnout zrušení předmětné nájemní smlouvy z důvodu, aby mohli užívat předmětné prostory za jiným účelem, když v rozhodnou dobu již dávali beztak najevo, že nájemní smlouvu respektovat nebudou. Žalovaná ani její právní předchůdci na podané námitky nikterak nereagovali a žalobkyně se tudíž domáhá ochrany svých práv soudní cestou z důvodů uvedených v námitkách ohledně existence výpovědního důvodu a výkonu práva podáním výpovědi v rozporu s dobrými mravy. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že s podanou žalobou nesouhlasí a uplatňuje vzájemný návrh na vyklizení prostor o velikosti 92 m2 v přízemním podlaží a prostory v 1. NP o velikosti 346,49 m2, v budově [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] v obci [obec] a k. ú. [část obce]. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že považuje skutečnosti, jaká odvětví byla pandemií způsobenou onemocněním Covid-19 zasažena a v jaké míře, ve vztahu k povinnosti žalobkyně hradit nájemné, za zcela irelevantní. Povinnost žalobkyně hradit nájemné nebyla žádným vládním opatřením vydaným v souvislosti s onemocněním Covid-19 ani zrušena, ani nijak omezena nebo zmírněna. Naopak zák. č. 210/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání, v platném znění (dále jen„ zák. č. 210/2020 Sb.“) zcela jasně vymezil práva a povinnosti nájemců a pronajímatelů v souvislosti s dopady pandemie onemocnění Covid-19, přičemž omezení pro výpověď z nájmu bytu stanovil citovaný zákon pouze na tzv. ochrannou dobu, jež uplynula dne [datum]. Po uvedeném okamžiku již bylo možné ze strany žalované přistoupit k výpovědi z nájmu bez omezení, jelikož byla žalobkyně a ke dni podání vyjádření žalované stále je v prodlení s úhradou nájemného za měsíce leden, březen, duben, květen, červen, srpen, říjen, listopad a prosinec 2020 a za leden 2021, tj. i za období před ochrannou dobou, tak za období po ochranné době. Výpověď přitom byla žalobkyni doručena dne [datum], tj. až po uplynutí ochranné doby dle zák. č. 210/2020 Sb. Tvrzení, že žalobkyně„ objektivně“ nemohla nájemné hradit, považuje žalovaná za zcela účelové, jelikož ekonomická situace žalobkyně nemá vliv na její povinnost hradit nájemné a žalovaná nemůže nést důsledky případné negativní ekonomické situace žalobkyně. Žalovaná ve svém vyjádření dále uvedla, že tvrzení, že žalobkyně se nemohla dostat do prodlení v důsledku toho, že sama žalovaná byla v prodlení s předložením vyúčtováním záloh za rok 2019, není pravdivé. Vyúčtování za služby za rok 2019 bylo žalobkyni předáno osobně právním předchůdcem žalované, [jméno] [příjmení] v březnu 2020. Každopádně skutečnost, zda toto vyúčtování žalovaná obdržela či nikoliv, je pro posouzení jejího prodlení právně nevýznamná se zřetelem k § 1968 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), podle kterého by prodlení žalobkyně s placením nájemného mohlo vylučovat pouze takové zásadní prodlení žalované, které by objektivně znemožňovalo žalobkyni nájemné hradit (např. prodlení s předáním prostor žalobkyni při zahájení nájmu). Žalovaná nesouhlasila s tím, že by výpověď nájemní smlouvy byla v rozporu s dobrými mravy. Uvedené tvrzení považovala za absurdní v situaci, kdy žalobkyně je více než 10 měsíců v prodlení s placením nájemného. Z výše uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnout žalobu. Žalovaná zároveň ve svém vyjádření k žalobě podala vzájemný návrh na vyklizení pronajímaných prostor s odůvodněním, že žalobkyně nadále užívá předmětné prostory bez právního důvodu, jelikož nájemní smlouva, jejíž výpověď je předmětem tohoto řízení, byla žalovanou oprávněně vypovězena z důvodu nehrazení nájemného a služeb. K vyklizení prostor byla přitom žalobkyně vyzvána dopisem žalované ze dne [datum] doručeným žalobkyni stejného dne. 3. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul z nájemní smlouvy ze dne [datum] ve spojení s informací o pozemku z nahlížení do katastru ze dne [datum], že žalobkyně a právní předchůdci žalované uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor, na základě které byla žalobkyně oprávněna užívat nebytové prostory o velikosti 92 m2 v přízemním podlaží a prostory v 1. nadzemním podlaží o velikosti 346,49 m2, v budově [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Jak soud zjistil ze shodných tvrzení účastníků řízení ve spojení s výpovědí nájemní smlouvy ze dne [datum], že právní předchůdci žalované předmětnou nájemní smlouvu vypověděli z důvodu, že žalobkyně byla a k dnešnímu dni stále je v prodlení s úhradou nájemného a záloh na služby související s užíváním předmětných nebytových prostor za měsíce leden, březen, duben, květen, červen, srpen, říjen, listopad a prosinec 2020 a za leden 2021, tj. za 10 měsíců, když měsíční nájemné podle shora citované nájemní smlouvy činilo 110 000 Kč a zálohy na úhradu služeb související s užíváním předmětných nebytových prostor činily měsíčně 10 000 Kč. Podle článku 6.5. shora citované nájemní smlouvy je výpovědní doba 3 měsíční a začíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi druhé smluvní straně. Jak soud zjistil z nesporných tvrzení účastníků, výpověď předmětné nájemní smlouvy byla žalobkyni doručena dne [datum]. Výpovědní doba začala běžet dne [datum] a skončila dne [datum]. Od [datum] užívá žalobkyně předmětné nebytové prostory neoprávněně bez jakéhokoliv právního důvodu. Žalobkyně doposud dlužné nájemné ani zálohy na služby za měsíce únor, březen, duben a květen roku 2021 neuhradila, avšak předmětné nebytové prostory nadále užívá. Jak soud zjistil z námitek proti výpovědi ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem [anonymizováno] ze dne [datum] a č. [anonymizováno] ze dne [datum], žalobkyně podala proti výpovědi námitky, že z důvodu„ vládních a faktických omezení spojených s pandemií Covid-19“ nemohl dlužné platby uhradit, když se považuje za notorietu, že odvětví pohostinství a ubytovacích služeb, tj. podnikání žalobkyně patří k nejvíce zasaženým odvětvím. Jak soud dále zjistil z námitek proti výpovědi vznesených žalobkyní dne [datum], žalobkyně s výpovědí nesouhlasila i s odkazem na jí uváděnou skutečnost, že jí doposud vlastníci předmětné nemovitosti dosud nevyúčtovali zálohy na služby placené za rok 2019, když pouze na sankcích spojených s nevyúčtováním jsou vlastníci povinni uhradit žalobkyni částku 14 000 Kč, kterou žalobkyně započetla oproti svému závazku na úhradu dlužného nájemného a dále, že není postaveno najisto, kolik činila spotřeba služeb a zda tedy neexistuje další pohledávka žalobkyně, případně v jaké výši. Dále již ve svých námitkách odkazovala na shora uvedenou pandemickou situaci a opatření s tím spojená, pro která považovala výpověď za jednání v rozporu s dobrými mravy, když zastírá snahu pronajímatelů dosáhnout zrušení předmětné nájemní smlouvy z důvodu, aby mohli užívat předmětné prostory za jiným účelem. Jak soud zjistil z Podmínek programu COVID-Nájemné dostupných na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu: [webová adresa] [číslo], žalobkyně měla možnost využít vládní program„ COVID-Nájemné“, realizovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu, jenž žalobkyni umožňoval čerpat na placení nájemného a služeb dotace od [datum]. Jak soud zjistil ze shodných tvrzení účastníků řízení, žalovaná na námitky nereagovala. Jak soud zjistil ze shora citované nájemní smlouvy a shora citované výpovědi nájemní smlouvy, žalobkyně užívala předmětný nebytový prostor na základě nájemní smlouvy a právní předchůdci žalované nájemní smlouvu vypověděli žalobkyni z důvodu, že žalobkyně byla a dopos