21 C 168/2021-31 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se domáhá určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru u žalované ze dne [datum] dané žalovanou žalobci [datum] podle § 55 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) z důvodu nenastoupení žalobce do místa jeho přeložení a jeho šesti denní absenci. S těmito důvody žalobce nesouhlasí a tvrdí, že s ním přeložení nebylo projednáno a nebylo ani žalobcem odsouhlaseno. Žalobce namítá též velkou vzdálenost od jeho bydliště a svou nepřítomnost na pracovišti odůvodňuje čerpáním zákonné dovolené. 2. Žalovaná považuje žalobu za nedůvodnou s námitkami, že s žalobcem okamžitě zrušila pracovní poměr, neboť zvlášť hrubě porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů, když žalobci vznikla neomluvená absence v rozsahu šesti pracovních dní, pokud nenastoupil do zaměstnání na ujednané místo v požadovaný čas. K žalobním tvrzením žalovaná dále uvedla, že žalobci bylo v souladu s pracovní smlouvou ze dne [datum] oznámeno, že od [datum] žalobce nastupuje z důvodu potřeby společnosti na objekt: [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce]; přitom strany si v pracovní smlouvě předem ujednaly se souhlasem obou smluvních stran místo výkonu práce: Česká republika. Dále žalovaná uvedla, že objekt Středisko [číslo] [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa], kam měl být žalobce nově umístěn v souladu s pracovní smlouvou, je v bližší vzdálenosti od žalobcova bydliště než objekt [anonymizováno] na adrese [adresa], kde vykonával žalobce práci dosud. 3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce se v období od [datum] do [datum] nedostavil na pracoviště dle pokynů zaměstnavatele. 4. Pracovní smlouvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce byl u žalované zaměstnán na pozici: Vedoucí technik. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od [datum] se zkušební dobou 3 měsíce a s místem výkonu práce: Česká republika. 5. Okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum] ve spojení s dokladem o jeho doručení má soud za prokázané, že žalovaná s žalobcem dne [datum] okamžitě ukončila pracovní poměr dle ust. § 55 zákoníku práce z důvodu, že ode dne [datum] do dne zaslání okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce zvlášť hrubým způsobem porušuje svou povinnost vyplývající mu z pracovního poměru tím, že se nedostavil do zaměstnání a jeho neomluvená absence ke dni okamžitého zrušení pracovního poměru dosáhla šesti pracovních dní. 6. Potvrzením o zaměstnání ze dne [datum] má soud za prokázané, že bylo vystaveno žalobci žalovanou, kdy v potvrzení je uvedeno, že u žalované byl žalobce zaměstnán od [datum] do [datum] na pozici vedoucí technik. 7. Evidencí pracovní doby na jméno žalobce za říjen 2021 má soud za prokázané, že dne [datum] až [datum] je pracovní doba žalobce evidována písmenem„ A“. 8. Listinou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná žalobci oznámila v souladu s pracovní smlouvou ze dne [datum], že od [datum] žalobce nastupuje z důvodu potřeby společnosti na objekt [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], a že žalobce budou dne [datum] v 8.00 hodin ráno očekávat pověřené osoby. Dále má soud touto listinou za prokázané, že ji žalobce převzal [datum] s tím, že s novým umístěním a ani s výkladem smlouvy nesouhlasí. 9. Listinou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce žalované oznámil, že trvá na tom, aby byl nadále u žalované zaměstnáván. 10. Mapovým operátem z internetové stránky GoogleMaps má soud za prokázané, že vzdálenost bydliště žalobce a objektu [anonymizováno] [číslo] Amesbury [anonymizováno], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], je 16,2 km. Vzdálenost bydliště žalobce a původního pracoviště objekt [anonymizováno], [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce], je 23,3 km. 11. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. Pokud soud neposkytl žalobci lhůtu k doplnění tvrzení o tom, zda by byla v místě výkonu práce v objektu [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], přidělována stejná práce, která byla sjednána v pracovní smlouvě, když dle tvrzení žalobce bylo praxí žalované zaměstnance překládat v rozporu s pracovní smlouvou, učinil tak soud v souladu ust. § 118b o. s. ř., když povinnost tvrzení je primárně do skončení prvního jednání, výjimečně ve lhůtě k tomu soudem poskytnuté; zejména však soud tuto dodatečnou lhůtu neposkytl z toho důvodu, že takové tvrzení, byť prokázané, by nebylo pro souzenou věc právně významné. Takové tvrzení by totiž bylo v nyní projednávané věci uplatněno předčasně a zůstalo by v rovině domněnky za situace, kdy se žalobce k žalované nedostavil a v řízení ani netvrdil, že mu byla náplň práce jednostranně zaměstnavatelem změněna, nýbrž pouze předpokládá, že toto očekával; pokud by se tak skutečně stalo, měl žalobce jiné právní instituty k tomu, aby se proti jednostranné změně náplně práce, popřípadě i jednostrannému přeložení bez jeho souhlasu, v rozporu se zákoníkem práce, efektivně bránil. Proto má soud za to, že provedeným dokazováním byl zjištěn skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. V souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá též skutková zjištění shodná tvrzení účastníků řízení a učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: 12. Žalobce u žalované pracoval na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na dobu neurčitou od [datum] a s místem výkonu práce Česká republika jako vedoucí technik. Žalobci bylo dne [datum] žalovanou jakožto zaměstnavatelem oznámeno, že od [datum] nastupuje z důvodu potřeby společnosti na objekt [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], které je od místa bydliště žalobce vzdálené 16,2 km, když původní pracoviště objekt [anonymizováno], [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce], je od místa bydliště žalobce vzdálené 23,3 km. Žalobce s novým umístěním nesouhlasil, toto žalované sdělil a v období od [datum] do [datum] se na pracoviště dle pokynů zaměstnavatele nedostavil, svou absenci ani neomluvil. Žalovaná jakožto zaměstnavatel doručila žalobci dne [datum] okamžité zrušením pracovního poměru ze dne [datum] z důvodu, že ode dne [datum] do dne zaslání okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce zvlášť hrubým způsobem porušuje svou povinnost vyplývající mu z pracovního poměru tím, že se nedostavil do zaměstnání a jeho neomluvená absence ke dni okamžitého zrušení pracovního poměru dosáhla šesti pracovních dní. Žalobce dne [datum] žalované oznámil, že na dalším zaměstnávání u žalované trvá. 13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně: 14. Žalobci vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] dle § 33 zákoníku práce pracovní poměr. Podle § 48 odst. 1 zákoníku práce pracovní poměr může být rozvázán jen: a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době. 15. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. 16. Podle § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. 17. Soud se poté, co žalobu shledal včasnou s odkazem na § 72 zákoníku práce, zabýval naplněním zákonného důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru ve smyslu § 55 zákoníku práce. V řízení bylo prokázáno, že v průběhu trvání pracovního poměru bylo žalobci oznámeno, že má nastoupit na jiné pracoviště (objekt) žalované, avšak v rámci sjednaného místa výkonu práce, které bylo sjednáno v pracovní smlouvě tak, že jím je Česká republika. Pokud se žalobce na pracoviště nedostavil, a tím mu vznikla neomluvená absence na pracovišti, je nepochybné, že v daném případě žalobce porušil povinnosti vyplývající z ust. § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, dle něhož je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Pokud pak absence žalobce trvala šest dní, soud tuto neomluvenou absenci hodnotí jako o porušení povinností, které jednoznačně dosahuje intenzity zvlášť hrubého porušení povinností vyplývajících z právních předpisů ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. V souzené věci pak soud neshledal, ostatně žalobce ani netvrdil, žádné (další) okolnosti, které by na závěr soudu ohledně dosažené intenzity porušení povinností v projednávané věci měly vliv. Pokud snad žalobce zmínil vzdálenost od svého bydliště, v kontextu v pracovní smlouvě sjednaného místa výkonu práce se jedná o námitku