12 C 13/2017-318 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 20. 1. 2017 domáhala po žalované náhrady vzniklé újmy na zdraví, resp. doplatek bolestného ve výši 10 275 Kč. Žalobkyně uvedla, že se dne 22. 9. 2014 stala účastníkem dopravní nehody, v důsledku níž jí vznikla škoda na majetku a újma na zdraví. Zmíněnou dopravní nehodu zavinil pprap. [příjmení] [příjmení], který byl proto v trestním řízení pravomocně odsouzen, a to rozsudkem Okresního soud ve [obec] ze dne 17. 6. 2015 (sp. zn. 17 T 21/2015). Při dopravní nehodě žalobkyně utrpěla těžká až život ohrožující zranění, a to zejména [popis způsobených zranění] [anonymizováno 32 slov] s omezením v obvyklém způsobu života delší než 6 týdnů. Žalobkyně byla několikrát hospitalizována v nemocnici ve [obec], kde se podrobila opakovaným operacím a v roce 2015 absolvovala lázeňský pobyt. 2. Žalobkyně u žalované průběžně uplatňovala své nároky na náhradu nemajetkové újmy, přičemž jí dosud bylo vyplaceno bolestné, ztížení společenského uplatnění, hmotná škoda, cestovné a další náklady na léčení. Některé nároky, a sice bolestné, však byly ze strany žalované kráceny a k jejich doplatku nedošlo ani po urgencích žalobkyně. Žalobkyně u žalované konkrétně uplatnila částku 209 756 Kč coby odškodnění za újmu vzniklou při ublížení na zdraví. Při stanovení dané částky žalobkyně vycházela ze znaleckého posudku ze dne 15. 1. 2015 vypracovaného MUDr. [příjmení], který ohodnotil bolestné celkem 834,75 body; uvedený nárok žalovaná uhradila zcela. V návaznosti na další operace žalobkyně požadovala doplatek bolestného ve výši 28 255 Kč (za 110 bodů). Žalovaná však s výší nesouhlasila a zaplatila pouze částku 17 980 Kč (za 70 bodů), přičemž zbytek nedoplatila ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně se tedy v nadepsaném řízení domáhá rozdílu ve výši 10 275 Kč. 3. Podanou žalobou se vedle žalobkyně domáhala nároku také její dcera [celé jméno původního účastníka] (dále též jako„ žalobkyně b)“), a to doplatku ošetřovného v celkové výši 60 960 Kč. Žalobkyně b) uvedla, že od žalované požadovala před podáním žaloby úhradu ošetřovného za období od 9. 10. 2014 do 3. 11. 2014, od 18. 11. 2014 do 15. 12. 2014 a od 22. 12. 2014 do 15. 1. 2015, tj. celkem za 78 dnů po dobu 8 hodin, za hodinovou sazbu 120 Kč/hodinu, tj. celkem 74 880 Kč. V dalším období od 16. 1. 2015 do 21. 5. 2015 ses pak žalobkyně b) domáhala náhrady ošetřovného v rozsahu 126 dnů – 3 hodiny denně při hodinové sazbě 130 Kč, tj. celkem 49 140 Kč. V návaznosti na urgenci žalovaná vyplatila částku 31 500 Kč, což odpovídalo ošetřovnému do 31. 12. 2014, tj. za 63 dnů v rozsahu 5 hodin denně s hodinovou odměnou 100 Kč. Následně žalovaná doplatila ošetřovné za druhé období (tj. od 18. 11. 2014 do 15. 12. 2014) částku 37 800 Kč, přičemž žalovaná vycházela rovněž z částky 100 Kč hodinu ošetřování. Podanou žalobou se tak žalobkyně b) domáhala doplatku ve výši 49 620 Kč za první období (tj. od 9. 10. 2014 do 15. 12. 2014) a 11 340 Kč za druhé období (tj. od 15. 1. 2015 do 21. 5. 2015), tj. celkem 60 960 Kč. 4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 10. 3. 2017 žalobní nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná učinila nesporným, že dne 22. 9. 2014 došlo k dopravní nehodě, jejímž účastníkem byla žalobkyně, kdy řidič [příjmení] [příjmení] při řízení vozidla pojištěného pro případ odpovědnosti za způsobenou újmu u žalované, se čelně střetl s vozidlem řízeným žalobkyní, v důsledku čehož došlo k těžkému poškození zdraví žalobkyně. Vzniklou újmu šetřila žalovaná jako pojistitel pod č. [číslo]. K požadavku žalobkyně na úhradu nedoplatku bolestného ve výši 10 275 Kč žalovaná uvedla, že jej neuznává s tím, že posouzení MUDr. [příjmení] v posudku není správné, přičemž správné je ohodnocení v rozsahu 70 bodů, z něhož vycházela žalovaná. K nároku žalobkyně b) na ošetřovné pak žalovaná uvedla, že v době péče o nemocnou matku (tj. žalobkyni) byla na mateřské dovolené, reálné náklady v podobě ušlého příjmu apod. tedy nevynaložila. Dle žalované tedy vůbec není dán nárok žalobkyně b). Nadto žalovaná sporovala také hodinovou sazbu, stejně jako sporovala rozsahu času stráveného žalobkyní b) péčí o matku. 5. V podání ze dne 23. 10. 2017 žalobkyně uvedly, že žalobkyně b) požadovala po žalované toliko odškodnění za čas reálně strávený péčí o svou matku, nikoliv celkový čas, který strávila v její domácnosti. Vzhledem k tomu, že obě žalobkyně bydlí ve stejné obci, žalobkyně b) se snažila matce co nejvíce pomoci, ačkoliv sama v té době pečovala o několikaměsíční dítě, a byla v průběhu několika týdnů bezprostředně následujících po nehodě (vyjma období hospitalizací) jedinou osobou, která matce pomáhala s hygienou a dalšími osobními záležitostmi, celé dny se jí starala o domácnost, vařila, prala, žehlila, jelikož manžel žalobkyně chodil do práce. K námitkám žalované ohledně aktivní legitimace žalobkyně b) uvedla, že s ohledem na judikatorní vývoj je aktivně legitimovanou osobou k uplatnění nároku na náhradu ošetřovného pouze žalobkyně coby poškozená, nikoliv žalobkyně b) jako pečující osoba. Z uvedeného důvodu žalobkyně rozšířila svou žalobu o částku 60 960 Kč s úrokem z prodlení z částky 49 620 Kč od 10. 9. 2015 do zaplacení, ve výši diskontní sazby stanovené Českou národní bankou, platné k prvnímu dni prodlení, navýšené o 4 % ročně, jež se stanoví samostatně za každý započatý měsíc prodlení ve výši jedné dvanáctiny sazby úroku z prodlení a s úrokem z prodlení z částky 11 340 Kč od 1. 1. 2016 do zaplacení, ve výši diskontní sazby stanovené Českou národní bankou, platné k prvnímu dni prodlení, navýšené o 4 % ročně, jež se stanoví samostatně za každý započatý měsíc prodlení ve výši jedné dvanáctiny sazby úroku z prodlení. Ze stejného důvodu pak žalobkyně b) vzala žalobu co do částky 60 960 Kč s příslušenstvím zcela zpět. 6. Dne 3. 11. 2017 se ve věci konalo jednání, během něhož soud připustil změnu žaloby ve vztahu k žalobkyni, a to jejím navýšením o částku 60 960 Kč s příslušenstvím, a řízení ve vztahu k žalobkyni b) zastavil. Žalovaná vznesla námitku promlčení k části nároku žalobkyně na ošetřené, když žalobkyně byla propuštěna do domácího léčení dne 9. 10. 2014, avšak žaloba, resp. změna žaloby byla podána až dne 23. 10. 2017. Žalobkyně byla soudem dále vyzvána dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazů ve vztahu k žalobním nárokům, a sice konkrétně k rozsahu úkonů péče o ni. 7. Podáním ze dne 30. 11. 2017 a ze dne 15. 12. 2017 žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že bezprostředně po jejím propuštění z nemocnice do domácího léčení o ni pečovala její dcera [celé jméno původního účastníka]. První období poskytování osobní asistence trvalo od 9. 10. 2014 do 15. 1. 2015 a bylo přerušeno dvěma operacemi (dne 6. 11. 2014 a dne 19. 12. 2014), které tak celkovou dobu péče rozdělují na tři části. [příjmení] byla poskytována v období od 9. 10. 2014 do 3. 11. 2014 (26 dnů), od 19. 11. 2014 do 15. 12. 2014 (27 dnů) a od 22. 12. 2014 do 15. 1. 2015 (25 dnů). Dcera [celé jméno původního účastníka] pomáhala žalobkyni zejména s podáváním stravy, nosila ji talíř s jídlem k lůžku, na kterém byla žalobkyně první týdny připoutána, asistovala jí při koupání a sprchování, pomáhala provádět osobní hygienu, s mytím a česáním vlasů, pomáhala jí dále s chůzí po bytě, podepírala jí, rovněž tak jí asistovala při oblékání a obouvání. Dále jí dcera chodila nakupovat a vařila jí, myla a ukládala nádobí, vyřizovala za ni záležitosti u zaměstnavatele a na úřadech (zejména pokud jde o předání dokumentace, tiskopisů apod.), prováděla běžný úklid v domácnosti, prala, věšela a žehlila prádlo, ustlávala jí, měnila lůžkoviny, v zimním období šla zatopit (žalobkyně bydlí v rodinném domě). Dcera poskytovala asistenci rovněž při cvičení, které žalobkyně prováděla 3-4x denně. Ze začátku se žalobkyně pohybovala po bytě o francouzských holích a až v lednu 2015 začala berle na doma odkládat (viz lékařská zpráva ze dne 6. 1. 2015). Ačkoliv péči o žalobkyni převzal po svém příchodu z práce její manžel, pan [jméno] [příjmení], žalobkyně náhradu za asistenci jím poskytovanou nepožadovala, a to i s ohledem na rodinnou solidaritu. Dalším důvodem byla rovněž skutečnost, že hlavní tíha péče o žalobkyni spočívala na její dceři, zatímco manžel vypomáhal ve večerních hodinách, což je z časového hlediska nesrovnatelné. [celé jméno původního účastníka] přicházela do domácnosti žalobkyně v ranních hodinách, aby udělala všechno, co je nezbytné a byla žalobkyni v průběhu dne plně k dispozici, když potřebovala něco podat, jít na toaletu, obléknout se apod. Zůstávala zde až do večerních hodin, kdy se vrátil z práce manžel žalobkyně. Ačkoliv tedy reálně pečující osoba strávila v domě žalobkyně takřka celý den, žalobkyně se domáhala náhrady toliko skutečně poskytnuté péče. Celková péče o žalobkyni zabrala její dceři [číslo] hodin denně, jelikož ze začátku byla potřeba péče intenzivnější a postupně se snižovala. Pro přehlednost a usnadnění výpočtu ošetřovného však žalobkyně počítala s průměrem 8 hodin péče denně. Žalobkyně shrnula, že požaduje náh