21 C 414/2020-24 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 7 424 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) byla dne 19. 4. 2018 uzavřena smlouva o úvěru. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně [anonymizováno], kdy žalovaný vyplnil registrační údaje ve formuláři, žalovaný následně provedl verifikační platbu ze svého osobního bankovního účtu. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření smlouvy o úvěru a žádost byla žalobkyní schválena. Žalovanému byla zaslána požadovaná částka ve výši 5 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný poskytnutou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 s účinností ke dni 12. 12. 2019. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení jistiny ve výši 4 950 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 4 950 Kč za dobu od 20. 5. 2018 do 19. 11. 2019 ve výši 631,70 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 950 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč a kapitalizované smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 4 950 Kč od 20. 5. 2018 do 1. 10. 2019 ve výši 2 474 Kč. Žalovanému byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ze dne 24. 7. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložené listiny smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že obsahuje údaje o žalovaném, neobsahuje však podpis žalovaného. Ve smlouvě je ujednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, splatný do 30 dnů od jeho poskytnutí. Dne 28. 6. 2017 byla právní předchůdkyní žalobkyně poukázána částka ve výši 5 000 Kč na účet č. [bankovní účet], který je dle sdělení [právnická osoba] ze dne 23. 12. 2020 účtem žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019, což bylo žalovanému oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne 7. 1. 2020. Žalovaný byl dopisem ze dne 7. 1. 2020 vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Prostřednictvím právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění ze dne 24. 7. 2020. 6. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 7. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 8. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 9. Dle ust. § 2 991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť smlouva o úvěru byla předložena bez podpisu žalovaného, žádné další doklady týkající se uzavření smlouvy a určení osoby jednajícího žalobkyně nepředložila. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. V daném případě však nebylo prokázáno, že osoba, která měla obsah smlouvy tímto způsobem odsouhlasit, byl žalovaný, tj. nebylo možné jednoznačně určit jednající osobu ve smyslu ust. § 562 odst. 1 o. z. SMS kód nelze považovat ve smyslu zákona 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 /93/ za zaručený, uznávaný nebo kvalifikovaný elektronický podpis jednoznačně spojený s podepisující osobou, umožňující identifikaci podepisující osoby. V řízení bylo pouze z předloženého potvrzení o provedené platbě prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 28. 6. 2017 žalovanému částku 5 000 Kč (že se jedná o účet žalovaného, soud zjistil z oznámení [právnická osoba] ze dne 23. 12. 2020). Poskytnutí peněžních prostředků ve výši 5 000 Kč žalovanému tak bylo prokázáno, nicméně nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, soud proto rozhodl dle ust. § 2 991 o. z., neboť se jedná ze strany žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen uhradit. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni řádně postoupena ve smyslu ust. § 1 879 a násl. o. z. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 4 950 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nemohla být prokázána ani splatnost zápůjčky do třiceti dnů od poskytnutí úvěru. Bylo však prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu ze dne 7. 1. 2020, který byl žalovanému odeslán dne 8. 1. 2020 a doručen ve smyslu ust. § 573 o. z. dne 13. 1. 2020. Z uvedeného vyplývá, že dluh žalovaného se stal splatným zaslanou výzvou ze dne 7. 1. 2020 a žalovaný je tudíž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1970 o. z. Žalovaný tak byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení do 23. 1. 2020 a od 24. 1. 2020 je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Soud tak žalobu zamítl co do kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč, dále pak co do kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 4 950 Kč za dobu od 20. 5. 2018 do 19. 11. 2019 ve výši 631,70 Kč, úroku z prodlení z částky 4 950 Kč za dobu od 13. 12. 2019 do 23. 1. 2020 a smluvní pokuty ve výši 2 474 Kč. Soud žalobě vyhověl co do částky 4 950 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 4 950 Kč za dobu od 24. 1. 2020 do zaplacení, neboť žalobkyni na ně vznikl nárok dle ust. § 1 970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž výši zákonného úroku z prodlení soud dovodil od okamžiku, kdy se žalovaná do prodlení dostala, tj. od 24. 1. 2020. 11. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky v celkové výši 7 424 Kč s příslušenstvím, přičemž žaloba byla (bez příslušenství) zamítnuta co do částky 2 474 Kč. Co do přibližně 33 % předmětu řízení tak byl úspěšný žalovaný a co do 67 % předmětu řízení žalobkyně, žalovaný je proto povinen uhradit žalobkyni 34 % jejích nákladů řízení. 100 % nákladů řízení žalobkyně by bylo představováno zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů