21 C 450/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 17 689 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), byla dne 23. 10. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], kdy žalovaná vyplnila registrační údaje ve formuláři, žalovaná následně provedla verifikační platbu ze svého osobního bankovního účtu. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření smlouvy o úvěru a žádost byla žalobkyní schválena. Žalované byla zaslána požadovaná částka ve výši 16 000 Kč na její bankovní účet. Žalovaná poskytnutou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení jistiny ve výši 15 700 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 15 700 Kč za dobu od 23. 11. 2020 do 5. 5. 2021 ve výši 578,43 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 700 Kč od 7. 5. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 15 700 Kč od 23. 11. 2021 do 29. 3. 2021 ve výši 1 989 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Žalované byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ze dne 20. 7. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Z předložené listiny smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 23. 10. 2020 soud zjistil, že obsahuje údaje o žalované, neobsahuje však podpis žalované. Ve smlouvě je ujednáno, že žalobkyně poskytne žalované úvěr ve výši 16 000 Kč, splatný do 30 dnů od jeho poskytnutí (viz smlouva o úvěru [číslo] dne 23. 10. 2020). Dne 23. 10. 2020 byla právní předchůdkyní žalobkyně poukázána částka ve výši 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet] (viz výpis z účtu za období od 23. 10. 2020 do 23. 10. 2020) a dne 30. 10. 2020 byla právní předchůdkyní žalobkyně poukázána částka ve výši 6 000 Kč na stejný účet (viz výpis z účtu za období od 30. 10. 2020 do 30. 10. 2020), který uvedla žalovaná ve smlouvě o úvěru. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 5. 2021 (viz společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 10. 5. 2021), což bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne 15. 5. 2021 (viz dopis o postoupení pohledávky ze dne 15. 5. 2021). Žalovaná byla opakovaně vyzvána k úhradě dlužné částky (viz upomínka ze dne 6. 12. 2020 a opakovaná výzva k úhradě ze dne 23. 12. 2020). Prostřednictvím právního zástupce žalobkyně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k plnění ze dne 20. 7. 2021 (viz výzva před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2021). 5. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 6. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 7. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 8. Dle ust. § 2 991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť smlouva o úvěru byla předložena bez podpisu žalované, žádné další doklady týkající se uzavření smlouvy a určení osoby jednajícího žalobkyně nepředložila. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. V daném případě však nebylo prokázáno, že osoba, která měla obsah smlouvy tímto způsobem odsouhlasit, byla žalovaná, tj. nebylo možné jednoznačně určit jednající osobu ve smyslu ust. § 562 odst. 1 o. z., verifikační platbu nelze považovat ve smyslu zákona 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES za zaručený, uznávaný nebo kvalifikovaný elektronický podpis jednoznačně spojený s podepisující osobou, umožňující identifikaci podepisující osoby. V řízení bylo pouze z předloženého potvrzení o provedené platbě prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 23. 10. 2020 žalované na bankovní účet určený žalovanou částku ve výši 16 000 Kč. Poskytnutí peněžních prostředků ve výši 16 000 Kč žalované tak bylo prokázáno, nicméně nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, soud proto rozhodl dle ust. § 2 991 o. z., neboť se jedná ze strany žalované o bezdůvodné obohacení, které je povinna uhradit. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni řádně postoupena ve smyslu ust. § 1 879 a násl. o. z. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 15 700 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nemohla být prokázána ani splatnost úvěru ke dni 22. 11. 2020. Bylo však prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky do 2. 8. 2021 od doručení dopisu ze dne 20. 7. 2021, který byl žalované odeslán dne 22. 7. 2021 a doručen ve smyslu ust. § 573 o. z. dne 27. 7. 2021. Z uvedeného vyplývá, že dluh žalované se stal splatným marným uplynutím lhůty stanovené ve výzvě ze dne 20. 7. 2021 dne 2. 8. 2021 a od 3. 8. 2021 je žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1970 o. z. Soud žalobu zamítl co do kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 15 700 Kč za dobu od 23. 11. 2020 do 5. 5. 2021 ve výši 578,43 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 700 Kč od 7. 5. 2021 do 2. 8. 2021. Dále soud žalobu zamítl také co do kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 15 700 Kč od 23. 11. 2021 do 29. 3. 2021 ve výši 1 989 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, neboť se jedná o nároky, které měly vyplývat ze smlouvy, která však nebyla platně sjednána. Soud žalobě vyhověl co do částky 15 700 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení s úrokem z prodlení z částky 15 700 Kč za dobu od 3. 8. 2021 do zaplacení, neboť žalobkyni na něj vznikl nárok dle ust. § 1 970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přestože ke dni 3. 8. 2021 činila sazba úroku z prodlení 8,5 % ročně, neboť v tomto směru byl soud vázán žalobním petitem, kde žalobkyně požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 745,75 Kč, přičemž tato částka představuje 77,52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,76 % a úspěchu žalované v rozsahu 11,24 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 689 Kč sestávajíc