21 C 464/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 9 333 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 1. 5. 2021 zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 5. 1. 2021 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru prostřednictvím elektronických prostředků, v níž bylo ujednáno, že žalobkyně na požádání žalovanému poskytne peněžní prostředky do určité výše, žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu s poplatkem za čerpání úvěru a sjednaným úrokem. Žalovaný následně požádal o poskytnutí úvěru, žádost byla žalobkyní schválena a žalovanému byla zaslána požadovaná částka ve výši 5 000 Kč na jeho bankovní účet. Poskytnutá částka ve výši 5 000 Kč měla být vrácena tak, že žalovaný měl do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru činící jednu pětinu dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 300 Kč. Účastníci si ve smlouvě dále ujednali, že je žalovaný povinen zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tzn. 1 000 Kč, a úrok ve výši 20 % měsíčně za dobu od prvního dne druhého měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, v němž došlo k čerpání úvěru, do jejich vrácení, žalobkyně tento úrok vyčíslila na částku ve výši 2 970 Kč. Žalobkyně se dále domáhala úroků z prodlení a náhrady účelně vynaložených nákladů v celkové výši 363 Kč. Pro případ prodlení delšího než 2 měsíce se dle smlouvy měl celý dluh stát splatným, žaloby byl v prodlení od 1. 5. 2021. Žalovanému byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ze dne 22. 7. 2021. V podání ze dne 18. 10. 2021 žalobkyně uvedla, že smlouva mezi účastníky byla uzavřena prostřednictví elektronických prostředků a zároveň dne 5. 1. 2021 v listinné podobě. Žalovaný při elektronickém uzavírání smlouvy využil systému žalobkyně, do něhož se přihlásil svým uživatelským jménem a heslem a následně odkliknutím odsouhlasil obsah smlouvy. Pro případ, kdy by soud dospěl k závěru, že nedošlo k uzavření smlouvy, navrhla žalobkyně, aby jí byla přiznán nárok z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložené listiny smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] soud zjistil, že obsahuje údaje o žalovaném, neobsahuje však podpis žalovaného. Podpis žalovaného mělo nahradit přihlášení do systému žalobkyně pomocí uživatelského účtu žalovaného a následné odkliknutí představující odsouhlasení obsahu smlouvy. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr ve výši úvěrového limitu do 50 000 Kč, výše minimální splátky úvěru měla činit jednu pětinu částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího měsíce, nejméně ve výši 300 Kč měsíčně, a to počínaje prvním kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků. Současně bylo sjednáno, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny a úrok ve výši 20 % měsíčně za dobu od prvního dne druhého měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, v němž došlo k čerpání úvěru, do jejich splacení. Pro případ prodlení si účastníci sjednali úroky z prodlení v zákonné výši a náhradu nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. V případě prodlení delšího než 2 měsíce se měl dluh stát splatným. Dne 5. 1. 2021 byla žalobkyní poukázána částka ve výši 3 000 Kč a dne 6. 1. 2021 pak částka 2 000 Kč na účet č. [bankovní účet], který žalovaný ve smlouvě uvedl jako svůj účet. Prostřednictvím právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění ze dne 22. 7. 2021, a to do 25. 8. 2021. 6. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 7. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 8. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 9. Dle ust. § 2 991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť smlouva o úvěru byla předložena bez podpisu žalovaného, žádné další doklady týkající se uzavření smlouvy a určení osoby jednajícího žalobkyně nepředložila, stejně jako nepředložila řádné doklady ve vztahu k tomu, že její záznamy údajů o právních jednáních v jejím elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám (§ 562 odst. 2 o. z.) Smlouva sice měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně použitím přihlašovacích údajů, uživatelského jména a hesla, čímž se žalovaný přihlásil do uživatelského účtu a systému žalobkyně, následně pak odkliknutím odsouhlasil obsah smlouvy. V daném případě však nebylo prokázáno, že osoba, která měla obsah smlouvy tímto způsobem odsouhlasit, byl žalovaný, tj. nebylo možné jednoznačně určit jednající osobu ve smyslu ust. § 562 odst. 2 o. z., přičemž souhlas ve formě odkliknutí nelze považovat ve smyslu zákona 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES za zaručený, uznávaný nebo kvalifikovaný elektronický podpis jednoznačně spojený s podepisující osobou, umožňující identifikaci podepisující osoby. V řízení bylo pouze z předloženého potvrzení o provedené platbě prokázáno, že žalobkyně poukázala dne 5. 1. 2021 a 6. 1. 2021 žalovanému částku v celkové výši 5 000 Kč. Poskytnutí peněžních prostředků ve výši 5 000 Kč žalovanému tak bylo prokázáno, nicméně nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, soud proto rozhodl dle ust. § 2 991 o. z., neboť se jedná ze strany žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni uhradit. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 5 000 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky, soud žalobu zamítl co do částky 4 333 Kč, která měla představovat poplatek za čerpání úvěru ve výši 1 000 Kč, úrok ve výši 20 % měsíčně za dobu od prvního dne druhého měsíce, který následuje po kalendářním měsíci ve výši 2 970 Kč a náhradu vynaložených nákladů ve výši 363 Kč. Nebylo-li totiž prokázáno uzavření smlouvy, na základě níž měl žalobkyni na zaplacení těchto částek vzniknut nárok. Zároveň soud žalobu zamítl i co do úroků z prodlení ve výši 8,25 % z částky 9 333 Kč za dobu od 1. 5. 2021 do 25. 8. 2021, úroků z prodlení ve výši 8,25 % z částky 4 333 Kč za dobu od 26. 8. 2021 do zaplacení, neboť pokud nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nemohla být prokázána ani