21 C 26/2022-69 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), byla dne 5. 5. 2017 uzavřena smlouva o povoleném debetu [číslo]. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr ve výši 8 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 21,90 % vždy nejdéle do jednoho roku od čerpání úvěru. Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila, žalovaná poskytnutou částku neuhradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2020. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení jistiny ve výši 8 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 898,80 Kč, úroku ve výši 21,9 % ročně z dlužné částky od 16. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení. Žalované byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložené smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu [číslo] ze dne 5. 5. 2017 soud zjistil, že obsahuje údaje o žalované, neobsahuje však podpis žalované. Ve smlouvě je ujednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované úvěr v povolené výši 8 000 Kč, kterou žalovaná splatí nejpozději so jednoho roku od čerpání úvěru, úroková sazba byla stanovena na 21,90 %. Žalovaná neuhradila řádně a včas žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč, kterou jí žalobkyně dle výše uvedené smlouvy poskytla a úrok ve výši 898,80 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena, což bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne 11. 2. 2020. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, a to i prostřednictvím právního zástupce žalobkyně výzvou k plnění ze dne 2. 4. 2020. 6. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 7. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 8. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 9. Dle ust. § 2 991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť smlouva o úvěru byla předložena bez podpisu žalované, žádné další doklady týkající se uzavření smlouvy a určení osoby jednajícího žalobkyně nepředložila. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. V daném případě však nebylo prokázáno, že osoba, která měla obsah smlouvy tímto způsobem odsouhlasit, byla žalovaná, tj. nebylo možné jednoznačně určit jednající osobu ve smyslu ust. § 562 odst. 1 o. z. a ve smyslu zákona 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES za zaručený, uznávaný nebo kvalifikovaný elektronický podpis jednoznačně spojený s podepisující osobou, umožňující identifikaci podepisující osoby. V řízení bylo pouze z předloženého výpisu z osobního účtu žalované prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 8 000 Kč. Poskytnutí peněžních prostředků ve výši 8 000 Kč žalované tak bylo prokázáno, nicméně nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, soud proto rozhodl dle ust. § 2 991 o. z., neboť se jedná ze strany žalované o bezdůvodné obohacení, které je povinna uhradit. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni řádně postoupena ve smyslu ust. § 1 879 a násl. o. z. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 8 000 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nemohla být prokázána ani splatnost úvěru. Bylo však prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby neprodleně uhradila dlužnou částku předžalobní výzvou ze dne 2. 4. 2020, která byla žalované odeslána stejného dne a doručena ve smyslu ust. § 573 o. z. dne 7. 4. 2020. Z uvedeného vyplývá, že dluh žalované se stal splatným ve smyslu ust. 1959 písm. e) o. z. dne 12. 4. 2020 a od 13. 4. 2020 je žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1970 o. z. Soud žalobu zamítl co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 898,8 Kč od 11. 12. 2019 do 15. 1. 2020, smluvního úroku ve výši 21,9 % ročně z částky 8 000 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč od 16. 1. 2020 do 12. 4. 2020, neboť se jedná o nároky, které měly vyplývat ze smlouvy, která však nebyla platně sjednána. Soud žalobě vyhověl co do částky 8 000 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení s úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč za dobu od 13. 4. 2020 do zaplacení, neboť žalobkyni na něj vznikl nárok dle ust. § 1 970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla ve vztahu k požadované jistině v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.