21 C 418/2021-63 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 6 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 21. 12. 2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit do 22. 1. 2016. Žalovaný poskytnutou částku řádně neuhradil. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně pak byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 21. 12. 2017. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 13. 1. 2020 Vedle uvedené částky pak žalobkyně po žalované také požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložené listiny smlouvy o zápůjčce (Prohlášení pro nového klienta, Loan application info) soud zjistil, že obsahuje údaje o žalovaném, neobsahuje však podpis žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně měla žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 6 000 Kč, splatnou do 22. 1. 2016. Dne 21. 12. 2015 byla právní předchůdkyní žalobkyně poukázána částka ve výši 6 000 Kč na účet č. [bankovní účet], který je dle sdělení [právnická osoba] ze dne 7. 5. 2020 účtem žalovaného. Dne 21. 12. 2017 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně dne 19. 1. 2018, který byl žalovanému zaslán dne 25. 1. 2018. Předmětným přípisem byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dlužné částky. Žalobkyně pak vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou prostřednictvím právní zástupkyně dne 13. 1. 2020. 6. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 7. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 8. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 9. Dle ust. § 2 991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, neboť smlouva o zápůjčce byla předložena bez podpisu žalovaného, žádné další doklady týkající se uzavření smlouvy a určení osoby jednající žalobkyně nepředložila, stejně jako nepředložila řádné doklady ve vztahu k tomu, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému právní předchůdkyně žalobkyně jsou spolehlivé, provádějí se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám (§ 562 odst. 2 o. z.) Smlouva sice měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, v daném případě však nebylo prokázáno, že osoba, která měla obsah smlouvy takto odsouhlasit, byl žalovaný, tj. nebylo možné jednoznačně určit jednající osobu ve smyslu ust. § 562 odst. 2 o. z. Odsouhlasení prostřednictvím prostředků komunikace na dálku nelze považovat ve smyslu zákona 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES za zaručený, uznávaný nebo kvalifikovaný elektronický podpis jednoznačně spojený s podepisující osobou, umožňující identifikaci podepisující osoby. V řízení bylo pouze z předloženého potvrzení o provedené platbě prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 21. 12. 2015 žalovanému částku 6 000 Kč (že se jedná o účet žalovaného, soud zjistil z oznámení [právnická osoba] ze dne 7. 5. 2020). Poskytnutí peněžních prostředků ve výši 6 000 Kč žalovanému tak bylo prokázáno, nicméně nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, soud proto rozhodl dle ust. § 2 991 o. z., neboť se jedná ze strany žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen vrátit. Pohledávka za žalovaným pak byla na žalobkyni řádně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek dle ust. § 1 879 a násl. o. z. Soud tak žalobě vyhověl co do částky 6 000 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce, nemohla být prokázána ani splatnost zápůjčky ke dni 22. 1. 2016. Bylo však prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky přípisem ze dne 19. 1. 2018, který byl žalovanému odeslán dne 25. 1. 2018 a doručen ve smyslu ust. § 573 o. z. dne 30. 1. 2018. Žalovaný tak byla povinen plnit ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 o. z. ve spojení s ust. § 1 959 písm. e) o. z. do 5 dnů od doručení výzvy, tj. do 4. 2. 2018, a od 5. 2. 2018 je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Soud tak žalobu zamítl co do úroku z prodlení z částky 6 000 Kč za dobu od 23. 1. 2016 do 4. 2. 2018 a vyhověl žalobě co do částky 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč za dobu od 5. 2. 2018 do zaplacení, neboť žalobkyni na ně vznikl nárok dle ust. § 1 970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž výši zákonného úroku z prodlení soud dovodil od okamžiku, kdy se žalovaný do prodlení dostal, tj. od 5. 2. 2018. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.