21 C 494/2021-116 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 197 039,40 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), byla dne 2. 6. 2018 uzavřena smlouva o půjčce na kliknutí [číslo]. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 200 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 3 985,20 Kč do 20. dne v měsíci spolu se smluvním úrokem ve výši 20,9 %. Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila, žalovaná poskytnutou částku neuhradila řádně a včas, ke dni 10. 12. 2019 pak došlo k zesplatnění úvěru. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2020. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení jistiny ve výši 196 297,95 Kč, dlužných poplatků ve výši 741,45 Kč, smluvního úroku ve výši 30 399,81 Kč a z dlužného úroku z prodlení ve výši 365,06 Kč. Žalované byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Z předložené listiny návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí ze dne 2. 6. 2018 soud zjistil, že obsahuje údaje o žalované, neobsahuje však podpis žalované. Ve smlouvě je ujednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované úvěr ve výši 200 000 Kč, kterou žalovaná splatí ve 120 měsíčních splátkách po 3 985,20 Kč, úroková sazba byla stanovena na 20,9 % (viz návrh smlouvy o půjčce na kliknutí [číslo] ze dne 2. 6. 2018). Dopisem ze dne 2. 6. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně potvrdila poskytnutí úvěru ve výši 200 000 Kč (akceptace návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí ze dne 2. 6. 2018). Dne 2. 6. 2018 byla právní předchůdkyní žalobkyně poukázána částka ve výši 200 000 Kč (viz výpis spotřebitelského úvěru č. FO/5500). Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2020 (viz smlouva o postoupení pohledávek č. [číslo] [číslo] ze dne 30. 1. 2020 a potvrzení úplaty ze dne 6. 2. 2020), což bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne 11. 2. 2020 (viz vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 11. 2. 2020 a poštovní podací arch ze dne 11. 2. 2020). Žalovaná byla opakovaně vyzvána k úhradě dlužné částky (viz prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne 10. 12. 2019). Prostřednictvím právního zástupce žalobkyně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k plnění ze dne 2. 4. 2020 (viz předžalobní výzva k úhradě ze dne 2. 4. 2020 a seznam odeslaných předžalobních výze ze dne 2. 4. 2020). Žalovaná celkem žalobkyni uhradila částku ve výši 32 824,72 Kč (viz výpis ze spotřebitelského účtu žalované). 5. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 6. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 7. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 8. Dle ust. § 2 991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť smlouva o úvěru byla předložena bez řádného podpisu žalované, žádné další doklady týkající se uzavření smlouvy a určení osoby jednajícího žalobkyně nepředložila. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. V daném případě však nebylo prokázáno, že osoba, která měla obsah smlouvy tímto způsobem odsouhlasit, byla žalovaná, tj. nebylo možné jednoznačně určit jednající osobu ve smyslu ust. § 562 odst. 1 o. z. a podpis žalované na smlouvě ve smyslu zákona 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zároveň p ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES nelze považovat za zaručený, uznávaný nebo kvalifikovaný elektronický podpis jednoznačně spojený s podepisující osobou, umožňující identifikaci podepisující osoby. V řízení bylo pouze z předloženého výpisu z účtu prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 2. 6. 2018 žalované na bankovní účet určený žalovanou částku ve výši 200 000 Kč. Poskytnutí peněžních prostředků ve výši 200 000 Kč žalované tak bylo prokázáno, nicméně nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, soud proto rozhodl dle ust. § 2 991 o. z., neboť se jedná ze strany žalované o bezdůvodné obohacení, které je povinna uhradit. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni řádně postoupena ve smyslu ust. § 1 879 a násl. o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 200 000 Kč, žalovaná již uhradila částku ve výši 32 824,72 Kč Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 163 473,23 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení, neboť bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni uvedenou částku poskytla. Vzhledem ke skutečnosti, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nemohla být prokázána ani splatnost úvěru ke dni 10. 12. 2019. Bylo však prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou neprodleně k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 2. 4. 2020, kterou žalované odeslala dne 11. 2. 2020 a žalované byla doručena ve smyslu ust. § 573 o. z. dne 14. 2. 2020. Z uvedeného vyplývá, že dluh žalované se stal splatným ve smyslu ust. § 1959 písm. e) o. z. dne 19. 2. 2020 a až od 20. 2. 2020 je žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a od 20. 2. 2020 jí tak ve smyslu § 1970 o. z vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Soud žalobu zamítl co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně požadovaného z částky 167 175,28 Kč od 16. 1. 2020 do 19. 2. 2020, neboť ke dni 16. 1. 2020 ještě žalovaná nebyla v prodlení. Soud žalobu zamítl také co do částky 29 122,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 29 122,67 Kč, neboť uvedenou částku již žalovaná zaplatila (v rámci zaplacené částky 32 824,72 Kč), nemohl proto na ni ani na související příslušenství vzniknut žalobkyni nárok. Dále soud žalobu zamítl také co do kapitalizovaného úroku ve výši 30 399,81 Kč odpovídající úroku ve výši 20,9 % od 11. 12. 2019 do 15. 1. 2020, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 365,06 Kč od 11. 12. 2019 do 15. 1. 2020, smluvního úroku ve výši 20,9 % z částky 196 297,95 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení a poplatků ve výši 741,45 Kč, neboť se jedná o nároky, které měly vyplývat ze smlouvy, která však nebyla platně sjednána. Soud žalobě vyhověl co do částky 167 175,28 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení s úrokem z prodlení z částky 167 175,28 Kč za dobu od 20. 2. 2020 do zaplacení, neboť žalobkyni na něj vznikl nárok dle ust. § 1 970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 066,03 Kč, přičemž tato částka představuje 69,68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,84 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,16 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 882 Kč a nákladů zastou