7 C 519/2021-42 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 21 496,70 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]. Žalovanému tak byl poskytnut prostředky komunikace na dálku (po zadání registračních údajů) revolvingový úvěr, který žalovaný čerpal do výše 20 000 Kč. Žalovaný měl vyčerpaný úvěr v souladu se smlouvou splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené ve výpisu. Žalovaný z celkové čerpané výše úvěru neuhradil právnímu předchůdci žalobkyně jistinu úvěru ve výši 18 940,70 Kč. Tuto dlužnou částku měl žalovaný uhradit nejpozději do [datum], kdy právní předchůdce žalobkyně prohlásil celý úvěr za okamžitě splatný, to však i přes výzvy neučinil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] Vedle žalované částky požadovala žalobkyně smluvní poplatky v celkové výši 2 556 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 832,40 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 317,93 Kč od [datum] do [datum], smluvní úrok z prodlení z částky 18 940,70 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 16,9 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 940,70 Kč od [datum] do zaplacení. 2. V doplňujícím vyjádření ze dne [datum] uvedla žalobkyně následující. Právní předchůdce žalobkyně posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr, kdy žalovaný uvedl příjem ve výši 16 313 Kč, kdy právní předchůdkyně žalobkyně zkontrolovala příjem žalovaného na základě doloženého potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem žalovaného. Žalovaný uvedl své výdaje ve výši 0 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně stanovila životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho situace podle jejího interního ekonomického modelu na částku ve výši 5 979 Kč. Zároveň stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, který v tomto případě činil 22,5 % po poskytnutí úvěru. Dále také zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti poskytnutý hotovostní úvěr u ČS s původním limitem 170 000 Kč a měsíční splátkou 2 671 Kč. Splátka nového úvěru činila 1 000 Kč a nové splátkové zatížení tedy činilo 3 671 Kč. 3. V doplnění ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, že ani ona ani právní předchůdkyně žalobkyně nedisponují již s potvrzením o příjmu žalovaného, na které bylo odkazováno v posuzování úvěruschopnosti. 4. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 5. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v podání ze dne [datum], žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně odesláno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. <b>6. Na základě provedených důkazů zjistil soud ve věci následující skutečnosti.</b> 7. Ze žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] soud zjistil, že dne [datum] požádal žalovaný právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 20 0000 Kč. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu uvedl, že bydlí u rodičů, je vyučený a pracuje u [právnická osoba] Jeho hlavní příjem činí 16 313 Kč, ostatní příjmy nemá, nájem ani jiné splátky nemá. V rámci revolvingového úvěru mohl žalovaný čerpat úvěr až do úvěrového limitu 20 000 Kč, kdy úvěr bude splácen povinnými pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednané výše uvěrového limitu, tj. ve výši 1 000 Kč, vždy v 20. den každého kalendářního měsíce. Úroková sazba činila 16,90 % ročně. Cena za využití účtu činila 50 Kč za každé čerpání úvěru. Roční procentní sazba nákladů na úvěr činila 18,61 % Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a [právnická osoba] Dle čl. 5 produktových podmínek pro revolvingové úvěry, které jsou součástí smlouvy, byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn odstoupit od smlouvy a požadovat splacení dlužné částky ke dni účinnosti odstoupení, pokud by se klient dostal do prodlení se splácením více než 2 po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. 8. Z podkladů žalobkyně bylo zjištěno, že dlužná částka činila ke dni [datum] celkem 18 940,70 Kč, dále řádné úroky ve výši 2 832,40 Kč, poplatky ve výši 2 556 Kč a úroky z prodlení ve výši 1 317,93 Kč. 9. Dopisem ze dne [datum] vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 3 100 Kč do [datum] s tím, že pokud nedojde k uhrazení této dlužné částky, bude požadovat okamžité splacení celého úvěru ve výši 19 882 Kč. 10. Rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum] oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, že z důvodu neuhrazení výše uvedené pohledávky je ode dne [datum] celá zbývající částka ve výši 22 670 Kč splatná. Tato úvěrová pohledávka byla od [datum] úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení. 11. Dopisem ze dne [datum] oznámil právní předchůdce žalobkyně žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] na základě smlouvy o postoupení pohledávky s účinností k [datum] na nového věřitele – žalobkyni. Celková dlužná částka činila ke dni postoupení 25 647,03 Kč. Podací lístek byl ze dne [datum]. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavření mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne [datum] bylo zjištěno, že jednou z postupovaných pohledávek je pod ID [číslo] i pohledávka za žalovaným. 13. Výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení dlužné částky do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy. Podací lístek byl ze dne [datum]. <b>14. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.</b> 15. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 21. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před neg