7 C 82/2023-33 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 45 759,95 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] to tak, že žalovaný podepsal žádost o poskytnutí úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně žádost vyhodnotila, akceptovala a vydala žalovanému platební kartu s možností čerpání finančních prostředků až do výše 50 000 Kč, když mohl čerpat až do maximálního úvěrového rámce ve výši 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek se splatností 1. splátky ke dni [datum] a každé další splátky vždy do 17. dne v měsíci. Doporučená měsíční splátka byla ve výši 3 000 Kč měsíčně, minimální pak 5 % z čerpané výše úvěru, nejméně však 500 Kč. Žalovaný celkem načerpal částku 64 034,83 Kč a uhradil částku 31 800 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a prohlásila ke dni [datum] úvěr za splatný. Ode dne následujícího po dni zesplatnění požaduje žalobkyně rovněž zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně pak s účinností k [datum] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky 52 353,01 Kč a skládala se z jistiny ve výši 45 284,95 Kč, smluvního úroku ve výši 4 954,36 Kč, měsíčních poplatků za sjednané pojištění ve výši 1 038,70 Kč, smluvní pokuty ve výši 475 Kč a poplatků za odeslání upomínek ve výši 600 Kč Smluvní úrok, měsíční poplatky za pojištění a poplatky za upomínky jsou v návrhu označeny společně jako kapitalizovaný úrok ve výši 6 593,06 Kč. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z postoupené jistiny a náklady mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k mimosoudnímu vyřízení věci, avšak bezúspěšně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu prostřednictvím zástupce předžalobní upomínkou ze dne [datum], žalovaný však neuhradil ničeho. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala řádně úvěruschopnost žalovaného, když prověřovala pravdivost tvrzení žalovaného ve smlouvě, jako i ověřila databáze třetích subjektů a registr [příjmení]. V doplnění ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že pobírá mzdu ve výši 29 000 Kč, přičemž výdaje činí 7 500 Kč. Při měsíční splátce 2 500 Kč tak činí disponibilní zůstatek částku 19 000 Kč. Žalovaný neměl v době uzavření smlouvy záznam v insolvenčním rejstříku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Na základě předložených listin soud ve věci zjistil soud tento skutkový stav. 5. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] byly zjištěny údaje žalobkyně k uvedenému datu. 6. Z žádosti/smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, pracuje jako dělník, řemeslník, opravář v [nemocnice], a to od března roku 2020. Jeho čistý měsíční příjem činí 29 000 Kč, celkové náklady domácnosti jsou ve výši 4 000 Kč a finanční závazky má ve výši 3 500 Kč. Žalovaný požádal o revolvingový úvěr ve výši 50 000 Kč s tím, že výše prvního čerpání je ve výši 13 687 Kč, celková měsíční výše splátky je min. 5 % z dlužné částky nejméně však 500 Kč, splátky jsou splatné k 17. dni v měsíci a úvěr je sjednán na dobu neurčitou. RPSN činila 28,74 %, základní roční úroková sazba 22,68 %, měsíční poplatek 50 Kč. Současně měl žalovaný sjednáno pojištění ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním činila 600 Kč, poplatek za odeslání upomínky činil 100 Kč. 7. Ze vstupního dopisu ze dne [datum], rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů služeb [číslo] ze dne [datum] a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny základní informace o úvěru a jeho splácení. 8. Z odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného informovala o odstoupení od smlouvy s tím, že úvěr se stává splatný ke dni [datum] v plném rozsahu. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh a z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem s tím, že dle společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek je pohledávka za žalovaným označena na řádku 85, k zúčtování došlo dne [datum]. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni. 11. Z přípisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky a vyzvala ho k úhradě dlužné částky do [datum]. Přípis byl žalovanému zaslán dne [datum], jak vyplývá z podacího archu. 12. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky do [datum]. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne [datum], jak vyplývá z podacího archu. 13. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno datum cesty pověřeného terénního pracovníka věřitele na adresu dlužníka. 14. Z tabulky platební historie žalovaného byly zjištěny finanční pohyby žalovaného na poskytnutém účtu. 15. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr s čerpáním až do výše 50 000 Kč Částku ve výši 57 181 Kč měl žalovaný splatit v měsíčních splátkách dle výše uvedených podmínek ke každému 17. dni v měsíci. Žalovaný se s úhradou úvěru dostal do prodlení. Žalovaný celkem načerpal částku 64 034,83 Kč a uhradila částku 31 800 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzvána dopisem zástupce žalobkyně, který mu byl odeslán dne [datum]. 16. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci. 17. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i p