4 C 4/2024-53 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 36 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Dle smlouvy žalovaná čerpala peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit spolu s poskytnutými prostředky poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 14 000 Kč Součástí smlouvy bylo také ujednání o jednorázové sankci ve výši 500 Kč pro případ prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [webová adresa], respektive formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o úvěr žalovaná potvrdila, že se seznámila se všeobecnými obchodními podmínkami a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V této žádosti žalovaná rovněž uvedla své osobní údaje včetně telefonního čísla a e-mailu. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně poplatků vrátit do [datum]. Žalovaná neuhradila jistinu ve výši 20 000 Kč a dále sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru v celkové částce 14 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč za prodlení s úhradou 5 splátek, a to ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 500 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.”) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Z listin nacházejících se ve spise dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním: 5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne [datum] včetně souhlasu se zpracováním, uchováváním a postupováním osobních údajů a zásad zpracování osobních údajů soud zjistil, že byla uzavřena pro úvěr ve výši 20 000 Kč. U žalované jsou vyplněny údaje o rodném čísle, identifikační číslo, sídlo, telefonní číslo, e-mail a číslo bankovního účtu. Dále je zde uvedeno, že se žalovaná zavazuje úvěr spolu s poplatky splatit do 70 dnů ode dne čerpání úvěru ve stanovených splátkách. Součástí smlouvy bylo také ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky. Listina je opatřena podpisem jednatele žalobkyně, u žalované je uveden pouze kód SMS verifikace. 6. Z kopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila získané údaje o žalované. 7. Z potvrzení o provedené platbě z [datum] soud zjistil, že částka 20 000 Kč byla odeslána dne [datum] na číslo účtu uvedené ve smlouvě o podnikatelském úvěru jako číslo účtu žalované. Z potvrzení banky spravující účet, na který byla částka odeslána, soud zjistil, že se jedná o účet žalované. 8. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzývána k úhradě dlužných částek. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku 20 000 Kč, a to na základě listiny – Smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne [datum], která neobsahuje podpis žalované, ale pouze kód SMS verifikace. Žalovaná žalobkyni na základě této listiny žádnou částku neuhradila. 10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 13. Dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. 15. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení Evropské unie [číslo] o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním evropském trhu, (dále jen„ eIDAS“) pouze kvalifikovaný elektronický podpis. Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS. 16. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť smlouva byla předložena bez podpisu žalované. Smlouva sice měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, ale ani v takovém případě nelze rezignovat na požadavek jasného určení stran a obsahu smlouvy. Samotné zřízení uživatelského účtu není dostačující k identifikaci osoby ve smyslu § 562 odst. 1 o. z., pokud tato nebyla již dříve řádně ztotožněna a nebyla vyloučena možnost, že blíže neztotožněná osoba zadala údaje žalované bez jejího vědomí, včetně kopie dokladu totožnosti. Žalobkyně nepředložila žádnou listinu obsahující podpis žalované. Stejně tak verifikační platbu nelze považovat ve smyslu zákona 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES za zaručený, uznávaný nebo kvalifikovaný elektronický podpis jednoznačně spojený s podepisující osobou, umožňující identifikaci podepisující osoby. 17. V řízení nicméně bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet žalované částku 20 000 Kč, právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, však prokázán nebyl, soud proto rozhodl dle ust. § 2991 o. z., neboť se jedná ze strany žalované o bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni uhradit. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni řádně postoupena ve smyslu ust. § 1879 a násl. o. z. Soud tedy žalobě vyhověl co do nesplacené jistiny ve výši 26 000 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení. 18. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy, stal se dluh dle § 1958 odst. 2 o. z. splatným až na výzvu. Žalobkyně doložila první výzvu ze dne [datum], která byla podána na poště téhož dne. Dle § 573 o. z. platí domněnka dojití zásilky třetí pracovní den po odeslání. Zásilka se tedy má za doručenou [datum]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu do tří dnů, tj. [datum]. Od [datum] je tedy v prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a ke dni [datum] činila 15 %. 19. Soud tedy žalobě vyhověl co do jis