4 C 276/2025-45 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění pozdějších doplnění a ve znění částečného zpětvzetí ze dne 30. 10. 2025, resp. 26. 11. 2025, kterým vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 12 520 Kč s příslušenstvím, domáhala po žalované zaplacení částky 40 193 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě nájemní smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 12. 10. 2022 užívala žalovaná bytovou jednotku č. , hodnota, v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , k. ú. , adresa, . Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 10. 2022 do 30. 9. 2024, žalovaná nicméně byt dosud užívá, což činí od 1. 10. 2024 bez právního důvodu a žalobkyni tak náleží v souladu s § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, a to za měsíce srpen 2025 a září 2025 v částce 22 244 Kč (2 × 11 122 Kč). Žalovaná dále dluží na ročním vyúčtování služeb za rok 2024 částku rovnou vzniklému nedoplatku ve výši 17 949 Kč. Kromě dlužné částky v celkové výši 40 193 Kč požadovala žalobkyně také uhrazení zákonného úroku z prodlení, a to od splatnosti jednotlivých dlužných částek do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho ani poté, co jí byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.4. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním (důkazy jsou v textu kurzívou).5. Z nájemní smlouvy z 12. 10. 2022 uzavřené mezi účastníky soud zjistil, že žalobkyně jako pronajímatel se zavázala přenechat byt č. , hodnota, umístěný ve , Anonymizováno, . podlaží domu č. p. , Anonymizováno, stojícího v k. ú. , adresa, na adrese , adresa, , do užívání žalované a žalovaná se zavázala hradit nájemné v měsíční výši 11 122 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, jejichž splatnost byla sjednána do posledního dne v kalendářním měsíci, za který se platby hradí (čl. III. smlouvy). Splatnost přeplatků či nedoplatků vyplývajících z ročního vyúčtování skutečných nákladů na služby a zaplacených záloh byla sjednána k 31. 7. roku následujícího po zúčtovacím období (čl. III. smlouvy). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 10. 2022 do 30. 9. 2024, ve smlouvě bylo vyloučeno užití § 2285 občanského zákoníku (čl. II. odst. 1 smlouvy, čl. VII. smlouvy).6. Z evidenčního listu platného od 1. 6. 2024 soud zjistil, že zálohy na služby spojené s užíváním bytu byly s účinností od 1. 6. 2024 stanoveny na částku 6 260 Kč.7. Z vyúčtování plnění poskytovaných s užíváním nájemní jednotky z 28. 4. 2025 včetně příloh obsahujících podrobné vyúčtování jednotlivých služeb na objekt a jednotku užívanou žalovanou a doručenky o jejich zaslání žalované soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě nedoplatku ve výši 17 949 Kč, který vznikl na ročním vyúčtování služeb za rok 2024, do 31. 8. 2025.8. Z výpisu z konta nájemce ke dni 30. 9. 2025 soud zjistil, že dluh žalované vůči žalobkyni činil ke dni 30. 9. 2025 celkem částku 196 361 Kč. Součástí tohoto dluhu byly mimo jiné platby za měsíce srpen a září 2025 a nedoplatek vzniklý na ročním vyúčtování služeb za rok 2024.9. Z výzvy č. 1 k zaplacení dluhu ze 4. 9. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 124 789,99 Kč do 15 dnů od odeslání výzvy.10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.11. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.12. Dle § 2247 odst. 1 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.13. Dle § 2247 odst. 2 o. z. pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.14. Dle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.15. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Na základě shora uvedeného, po zhodnocení všech uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti (bez pochybností o jejich pravosti a pravdivosti), dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu. Mezi žalobkyní a žalovanou byla v souladu s § 2201 a násl. o. z. uzavřena dne 3. 10. 2022 nájemní smlouva, na základě které měla žalovaná hradit žalobkyni za užívání bytu č. , hodnota, v domě č. p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , nájemné a zálohy na služby, a to vždy do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí (čl. III. smlouvy). Jelikož byla nájemní smlouva sjednána na dobu určitou do 30. 9. 2024 a mezi účastníky bylo ujednáno, že § 2285 upravující konkludentní pokračování nájmu se nepoužije, skončil nájem uplynutím dne 30. 9. 2024 a od následujícího dne žalobkyni náleží v souladu s § 2295 o. z. právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, jelikož žalovaná byt žalobkyni ke dni skončení nájmu neodevzdala. Žalobkyně vystavila žalované roční vyúčtování skutečných nákladů na služby spojené s užíváním bytu za rok 2024, na němž vznikl nedoplatek ve výši 17 949 Kč, k jehož úhradě vyzvala žalovanou s určením lhůty do 31. 8. 2025 (tedy ve prospěch žalované o měsíc déle, než předpokládala nájemní smlouva). Žalovaná dluží žalobkyni částku v celkové výši 40 193 Kč, sestávající z dlužné náhrady za užívání bytu po ukončení nájmu z důvodu jeho neodevzdání žalobkyni ve výši ujednaného nájemného, a to za měsíce srpen 2025 a září 2025 (2 x 11 122 Kč), a z nedoplatku vzniklého na ročním vyúčtování za rok 2024 (17 979 Kč). Žalovaná na svoji obranu nic netvrdila, a tedy ani neprokázala.18. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Nezaplacením náhrady ve výši ujednaného nájemného za měsíce srpen 2025 a září 2025 a nedoplatku vzniklého na ročním vyúčtování služeb za rok 2024 se žalovaná zároveň dostala do prodlení s placením žalovaného závazku a žalobkyni tak vůči ní vznikl nárok dle ust. § 1970 o. z. požadovat vedle dlužných částek také zákonné úroky z prodlení, a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od splatnosti jednotlivých částek.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 072,72 Kč. Řízení bylo původně vedeno o zaplacení částky 52 713 Kč s příslušenstvím, žalobkyně nicméně dne 30. 10. 2025, resp. 26. 11. 2025, vzala žalobu zpět co do částky 12 520 Kč s příslušenstvím a zapříčinila tak, že řízení bylo následně usnesením ze dne 27. 11. 2025 č. j. 4 C 276/2025-28, které nabylo právní moci dne 30. 12. 2025, co do této částky zastaveno, a byla by tak ve smyslu § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. povinna hradit náklady řízení vzniklé žalované. Co do zbývajícího předmětu řízení byla žalobkyně úspěšná. S přihlédnutím k výše uvedenému tak lze uzavřít, že žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 40 193 Kč (tj. 76 %) a žalovaná co do částky 12 520 Kč (tj. 24 %). Přiznaná částka nákladů řízení ve výši 2 072,72 Kč tak představuje 52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 76 % a úspěchu žalované v rozsahu 24 %). 100 % nákladů řízení žalobkyně by bylo představováno částkou 3 986 Kč tvořenou zaplaceným soudním poplatkem v částce 2 636 K