18 C 206/2018-73 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 123 057 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení, z této částky, od 9. 7. 2018 do zaplacení, a to s odůvodněním, že mu vznikla škoda, v souvislosti s trestním řízením, vedeným Policií ČR, pod sp. zn. KRPA [číslo], a dále i Obvodním soudem pro Prahu 4, pod sp. zn. 4 T 187/2015, v němž byl žalobce obviněn ze zločinu týrání osoby, žijící ve společném obydlí, dle § 199, odst. 1 a odst. 2, písm. d) trestního zákoníku. Při této kvalifikaci nastaly podmínky pro nutnou obhajobu. Žalobce si, za svého obhájce, zvolil Mgr. [jméno] [příjmení], který, za dobu trvání předmětného řízení, vykonal právní službu, a to v rozsahu celkem 40 úkonů právní služby a byl, v té době, zároveň i plátcem DPH. Žalobce tak, Mgr. [příjmení], za provedené služby, dluží částku 123 057 Kč, jež představuje vzniklou škodu. Žalobce uplatnil svůj nárok u Ministerstva spravedlnosti ČR - dne 8. 1. 2018 a měl v úmyslu jej doplnit podáním, ze dne 1. 2. 2018. 2. Žalovaný však žalobní nárok neuznal a navrhl, aby soud o žalobě, co do jistiny, rozhodl na základě provedeného dokazování, a aby soud též, stran nárokovaného příslušenství a nákladů řízení, přihlédl i k tomu, že žalovaný se, pro nesoučinnost žalobce, nemohl nacházet v prodlení. Žalobce uplatnil u žalovaného, dne 8. 1. 2018, nárok na náhradu škody, ve výši 250 000 Kč, ale, nijak jej dále již neupřesnil, a se žalovaným pak již nespolupracoval, a to ani přes výzvu žalovaného, ze dne 20. 6. 2018. Žalovaný proto, dne 12. 9. 2018, sdělil žalobci, že žádné odškodnění mimosoudně neposkytne. Žalobce neprokázal vznik, a ani rozsah, jím tvrzené škody, neboť nebyla prokázána existence dluhu žalobce, vůči advokátu Mgr. [příjmení]. Stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, podnět k dohledu, jakož ani podnět k postoupení věci k řízení o přestupku, nejsou úkony, ve smyslu § 11, odst. 1, advokátního tarifu, ale, jak žalovaný tvrdil, tak jsou tzv. půl-úkony, a to ve smyslu § 11, odst. 2, 3, advokátního tarifu. Schůzka advokáta s klientem pak má být hodnocena, dle tvrzení žalovaného, jako jeden úkon právní služby, a to nehledě na její délku. Návrh na dokazování, ze dne 9. 2. 2017, jak žalovaný též tvrdil, pak není úkonem právní služby, ve smyslu § 11, advokátního tarifu. 3. Soud vzal za svá následující shodná tvrzení účastníků: Žalobce u žalovaného, dne 8. 1. 2018, uplatnil nárok na náhradu škody, ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.. Policejní orgán, dne 5. 5. 2015, vydal, pod č. j. KRPA-431077-56/TČ-2014-00147, nezákonné rozhodnutí, jímž bylo zahájeno proti žalobci trestní stíhání. Žalobce, v trestním řízení, na základě plné moci, ze dne 18. 5. 2015, zastupoval Mgr. [jméno] [příjmení], který, za žalobce, učinil řadu úkonů právní služby, v žalobcem tvrzeném rozsahu, za něž náleží odměna, dle advokátního tarifu, a náhrada nákladů v paušální výši. Dle shodných tvrzení obou účastníků byly obhájcem žalobce účelně učiněny následující úkony právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení (1 odměna + 1 paušál), 2. účast při výslechu obviněného 10. 6. 2015 (1+1), 3. účast při výslechu svědka přesahujícím čtyři hodiny 25. 6. 2015 (3+3), 4. účast při výslechu svědka přesahujícím dvě hodiny 29. 6. 2015 (2+2), 5. účast při výslechu svědka 30. 6. 2015 (1+1), 6. účast při výslechu svědka 1. 7. 2015 (1+1), 7. schůzka s klientem 31. 8. 2015 (1+1), 8. účast při výslechu svědka 2. 9. 2015 (1+1), 9. účast při výslechu svědka 16. 9. 2015 (1+1), 10. účast při výslechu svědka 5. 10. 2015 (1+1), 11. schůzka s klientem 19. 10. 2015 (1+1), 12. prostudování spisu při skončení vyšetřování 12. 11. 2015 (1+1), 13. schůzka s klientem 18. 11. 2015 (1+1), 14. návrh na předběžné projednání obžaloby z 6. 1. 2016 (1+1), 15. účast na jednání soudu přesahujícím dvě hodiny 10. 3. 2016 (2+2), 16. účast na jednání soudu přesahujícím dvě hodiny 14. 3. 2016 (2+2), 17. schůzka s klientem 14. 4. 2016 (1+1), 18. účast na jednání soudu přesahujícím dvě hodiny 20. 4. 2016 (2+2), 19. schůzka s klientem 16. 5. 2016 (1+1), 20. účast na jednání soudu 18. 5. 2016 (1+1), 21. schůzka s klientem 6. 6. 2016 (1+1), 22. účast na jednání soudu přesahujícím dvě hodiny 9. 6. 2016 (2+2), 23. schůzka s klientem 7. 2. 2017 (1+1), 24. schůzka s klientem 14. 11. 2017 (1+1), 25. účast na jednání soudu přesahujícím dvě hodiny 21. 11. 2017 (2+2), 26. účast na jednání soudu, při němž došlo toliko k vyhlášení rozsudku 5. 12. 2017 (0,5+1). Za tyto účelně učiněné úkony náleží žalobci 33,5 odměn, po 2 300 Kč, a 34 náhrad hotových výdajů, po 300 Kč. 4. Na základě provedených důkazů soud došel ke skutkovým zjištěním, týkajícím se sporných skutečností, a to následovně: 5. Dne 8. 6. 2015 žalobce, zastoupený Mgr. [příjmení], podal, k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy] na postoupení věci jinému orgánu (zjištěno z listiny nadepsané„ Podnět k dohledu nad postupem státní zástupkyně Obvodního soudu pro Prahu 4“ ze dne 8. 6. 2015). Dne 12. 11. 2015 žalobce, zastoupený Mgr. [příjmení], podal k Městskému státnímu zastupitelství v [obec], skrze Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] k dohledu nad postupem státní zástupkyně (zjištěno z listiny nadepsané„ Návrh na postoupení věci jinému orgánu“ ze dne 12. 11. 2015). Soud neměl důvod pochybovat o pravosti a pravdivosti listin uvedených podání, z nichž uvedená zjištění vyplývají. 6. Žalobce se, dle vlastního prohlášení, účastnil celkem devíti schůzek, s advokátem Mgr. [příjmení], v souvislosti s předmětným trestním řízením, přičemž, dne 7. 3. 2016, trvala schůzka 2,5 hodiny (zjištěno z prohlášení žalobce ze dne 8. 1. 2018). Dne 8. 1. 2018 advokát Mgr. [příjmení] vystavil žalobci fakturu, znějící na částku 123 057 Kč, vč. DPH, jakožto odměnu obhájce (zjištěno z faktury [číslo]). Žalobce byl, dle vlastního prohlášení, dnem 8. 1. 2018, vyzván advokátem Mgr. [příjmení] k uhrazení částky 123 057 Kč (zjištěno z prohlášení žalobce ze dne 19. 2. 2019). Soud neměl důvod pochybovat o pravosti a pravdivosti předložené faktury, ani o pravosti a pravdivosti předložených prohlášení žalobce, z nichž uvedená zjištění vyplývají. Přestože je si soud vědom toho, že použitelnost vlastních (čestných) prohlášení žalobce, jako důkazních listin, je obecně značně problematická, je namístě uvést, že o pravdivosti jejich obsahu nebylo, v předmětné věci, nikdy sporu. Sporován je pouze náhled na právní posouzení, jemuž se soud věnuje níže. 7. Ministerstvo spravedlnosti ČR, a to dopisem, ze dne 10. 1. 2018, potvrdilo přijetí podání žalobce, ze dne 8. 1. 2018 (zjištěno z listiny vydané Ministerstvem spravedlnosti ČR dne 10. 1. 2018 pod č.j. MSP-86/2018-ODSK-ODSK/2). Ministerstvo spravedlnosti ČR dopisem, ze dne 20. 6. 2018, vyzvalo žalobce k doplnění uplatněného nároku o specifikaci úkonů právní služby, jež hodlá nahradit, a k doložení vzniku závazku k úhradě nákladů právního zastoupení (zjištěno z listiny vydané Ministerstvem spravedlnosti ČR dne 20. 6. 2018 pod č.j. MSP-86/2018-ODSK-ODSK/3). Ministerstvo spravedlnosti ČR dopisem, ze dne 12. 9. 2018, sdělilo žalobci, že existence odpovědnostního titulu je nesporná, avšak nárok nemohl být mimosoudně projednán, neboť žalobce nedoložil vznik závazku k úhradě právních služeb, a ani nespecifikoval úkony právní služby, jež hodlal nahradit; dále jej tedy Ministerstvo odkázalo na zdejší soudní řízení (zjištěno z listiny vydané Ministerstvem spravedlnosti ČR dne 12. 9. 2018 pod č.j. MSP-86/2018-ODSK-ODSK/5). Soud neměl důvod pochybovat o pravosti a pravdivosti listin, vydaných Ministerstvem spravedlnosti ČR, z nichž uvedená zjištění vyplývají, neboť je nikdo nesporoval. 8. Na základě tvrzení účastníků a provedených důkazů, které soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty, a posoudil je jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, došel soud k následujícímu skutkovému závěru: Žalobce byl, po vydání usnesení policejního orgánu, ze dne 5. 5. 2015, č. j. KRPA-431077-56/TČ-2014-001472, obviněným, a, následně, po podání obžaloby, obžalovaným v trestním řízení, vedeném pro zločin, dle § 199, odst. 1, 2 písm. d) trestního zákoníku, a to, v přípravné fázi, Obvodním státním zastupitelstvím pro [část Prahy] v řízení, po podání obžaloby, Obvodním soudem pro Prahu 4. V trestním řízení byl žalobce zastoupen advokátem Mgr. [příjmení], který, za žalobce, učinil, v rámci obhajoby, v období od 18. 5. 2015 do 5. 12. 2017, řadu úkonů. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody v částce 250 000 Kč, způsobenou nezákonným rozhodnutím, u Ministerstva spravedlnosti ČR, které žalobci nevyhovělo, neboť žalobce nedoložil obhájcem provedené úkony a též ani vznik škody, přestože k tomu byl vyzván. 9. Po právní stránce soud hodnotil spor o náhradu škody dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni vzniku škody (dále též„ o. z.“), jehož se užije podpůrně na náhradu škody, způsobené státem, při výkonu moci, dle § 26, zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu, způsobenou při výkonu veřejné moci, rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále též„ zákona č