28 C 167/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 81 590,96 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu označenou jako„ smlouva o zápůjčce“ [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 51 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit společně s obchodním úrokem ve výši 65 556 Kč a administrativním poplatkem ve výši 42 000 Kč, a to prostřednictvím 59 měsíčních splátek ve výši 2 643 Kč a poslední, 60. splátky ve výši 2 619 Kč. Splatnost první splátky byla ujednána na den [datum] Celkem měla žalovaná žalobkyni na základě smlouvy zaplatit částku ve výši 158 556 Kč. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho, žalobkyně proto úvěr v souladu s ujednáním smlouvy a obchodních podmínek ke dni [datum] zesplatnila, o čemž byla žalovaná informována dopisem z téhož dne. Žalovaná na dluh do dnešního dne ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Žalobkyně a žalovaná spolu dne [datum] uzavřely prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu označenou jako„ smlouva o zápůjčce“ [číslo] přičemž nedílnou součástí smlouvy byly též obchodní podmínky žalobkyně a sazebník poplatků. Smlouva obsahuje veškeré náležitosti smlouvy o úvěru podle zákona o spotřebitelském úvěru (prokázáno smlouvou ze dne [datum], obchodními podmínkami žalobkyně, sazebníkem, standardními informacemi žalobkyně o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované dne [datum] částku ve výši 51 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala žalobkyni tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 65 556 Kč a administrativním poplatkem ve výši 42 000 Kč, a to prostřednictvím 59 měsíčních splátek ve výši 2 643 Kč a poslední, 60. splátky ve výši 2 619 Kč. Žalovaná se tedy zavázala k úhradě celkové částky ve výši 158 556 Kč (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], splátkovým kalendářem, dokladem o vyplacení zápůjčky). Žalovaná nehradila dohodnuté splátky řádně a včas, žalobkyně jí proto dopisem ze dne [datum] vyzvala k úhradě neuhrazených splátek a upozornila jí na možnost zesplatnění celého dluhu, pokud k úhradě nedojde v náhradním termínu (prokázáno výzvou k úhradě dlužných splátek ze dne [datum]). Žalovaná dluh přesto neuhradila a žalovaná proto přistoupila k zesplatnění celého dluhu ke dni [datum], o čemž žalovanou informovala dopisem z téhož dne (prokázáno oznámením o zesplatnění zápůjčky ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalovaná na dluh přesto neuhradila ničeho, a to ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 51 000 Kč jako jistiny dluhu, částky 12 985 Kč jako obchodního úroku, částky 5 600 Kč za neuhrazené administrativní poplatky, částky 1 817 Kč za neuhrazený zákonný úrok z prodlení, částky 8 488,95 Kč jakožto smluvní pokuty a částky 1 700 Kč za neuhrazené účelně vynaložené náklady na upomínání (prokázáno vyčíslením pohledávky). 5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 5. 2022, č. j. 28 C 167/2022-12, byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě do 7 dnů doplnila tvrzení a důkazy o tom, zda, jakým způsobem a s jakým výsledkem před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně byla poučena o tom, že v případě nevyhovění výzvě se vystavuje riziku neúspěchů ve sporu. Během jednání konaného dne [datum] byla žalobkyně v tomto ohledu poučena a vyzvána znovu dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a to spolu s poučením dle ust. § 118b a § 119a o.s.ř. 6. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce prověřovala totožnost a úvěruchopnost žalované, a to prostřednictvím scanu občanského průkazu žalované, který nebyl evidován jako neplatný (prokázáno kopií občanského průkazu žalované) a nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí, přičemž žalovaná nebyla v těchto rejstřících vedena (prokázáno elektronickým výpisem informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím klientského centra). Žalovaná dále vyplnila formulář o příjmech a výdajích, ve kterém uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 2 400 Kč, že hradí pravidelné měsíční splátky ve výši 4 000 Kč a že její další pravidelné měsíční výdaje (kromě nákladů na bydlení) činí 13 000 Kč. K bydlení žalovaná uvedla, že bydlí v nájemním bytě, ke svým nákladům na bydlení neuvedla nic. K rodinnému stavu žalovaná uvedla, že je svobodná a bydlí s jedním dítětem do věku 26 let bez vlastního příjmu (prokázáno formulářem příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr). Žalovaná před uzavřením smlouvy dále doložila výplatní pásky za měsíc prosinec 2020, kdy její čistá mzda činila 24 988 Kč, za měsíc leden 2021, kdy její čistá měsíční mzda činila 29 687 Kč a za měsíc únor 2022, kdy její čistá měsíční mzda činila 29 777 Kč (prokázáno výplatními páskami žalované). Žalobkyně k výzvě soudu taktéž doložila výpis z jejího bankovního účtu žalované za období od [datum] do [datum]. Počáteční zůstatek činil částku 1 698,17 Kč a konečný zůstatek částku 5 194,58 Kč. Z výpisu vyplývá, že významná část příjmů žalované za toto období pochází od dalších nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů: dne [datum] žalovaná obdržela částku 4 000 Kč od společnosti [právnická osoba] a částku 12 000 Kč od společnosti [právnická osoba], dne [datum] částku 12 000 Kč od společnosti [právnická osoba], dne [datum] částku 8 100 Kč od [právnická osoba], s.r.o., dne [datum] částku 50 000 Kč od společnosti [právnická osoba], dne [datum] částku 20 000 Kč od společnosti [právnická osoba] Za období 4 měsíců před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy se žalobkyní tak žalovaná čerpala od nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů na těchto úvěrech částku 106 100 Kč (prokázáno výpisem z bankovního účtu žalované). 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 2. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 3. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 4. Dle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 6. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Dle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Dle ust. § 555 odst. 1, 2 občanského zákoníku právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. 9. Dle § 588 věty prvé o. z., platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES ze dne [datum] v čl. 8 uvádí, že je důležité, aby trh nabízel dostatečný stupeň ochrany spotřebitele, a zajistil tak důvěru spotřebitelů. V čl. 23 pak uvádí, že o zvláštní druh úvěrových smluv je však současně, v zájm